3 VSOL 122/2013-A-11
KSOS 31 INS 16739/2012 3 VSOL 122/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Pavly anonymizovano , anonymizovano , bytem Nová 812, 783 91 Uničov, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.1.2013 č.j. KSOS 31 INS 16739/2012-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že dne 11.7.2012 bylo insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení zahájeno insolvenční řízení. V návrhu dlužnice mimo jiné uvedla, že pracuje jako OSVČ v obchodním zastoupení pro AXA Česká republika a.s. s průměrným měsíčním příjmem 33.000 Kč a je vlastnicí nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví č. 799 v katastrálním území Šardice, obec Šardice, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Kyjov, a to budovy č.p. 751, rodinný dům, stojící na parcele č. 660/2, a parcely č. 660/2, zastavěná plocha a nádvoří. Usnesením č.j. KSOS 31 INS 16739/2012-A4 ze dne 28.8.2012 soud prvního stupně vyzval dlužnici, aby doplnila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že mimo jiné předloží aktuální znalecký posudek na hodnotu svých nemovitostí, dále měla doložit originál výpisu z rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce a doplnit údaje o svých příjmech za rok 2009 a za měsíce říjen 2010 až červenec 2012 a tyto příjmy doložit příslušnými listinami. Výzva byla dlužnici doručena dne 29.8.2012. Na výzvu soudu dlužnice reagovala podáním ze dne 3.9.2012, k němuž připojila seznam svého majetku a sdělila, že znalecký posudek na nemovitost uvedenou v soupise doplní do 30-ti dnů. Do dne vydání napadeného usnesení dlužnice znalecký posudek na ocenění hodnoty nemovitostí nedoložila, stejně jako své příjmy a aktuální výpis z rejstříku trestů. Podle soudu prvního stupně lze proto důvodně předpokládat, že v případě pokračování v insolvenčním řízení bude návrh dlužnice na povolení oddlužení odmítnut a současně bude rozhodnuto o řešení jejího úpadku konkursem. Protože soud nemá dostatek informací o reálné zpeněžitelnosti nemovitostí a jejich tržní hodnotě a dlužnice ani nepředložila listiny, které by dokládaly výši jejích příjmů, je nezbytné uložit dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ). Účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce od zjištění úpadku a překlenout nedostatek finančních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude zpeněžena alespoň část majetkové podstaty. Vzhledem k tomu, že minimální výše odměny insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem dle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ), činí 45.000 Kč, uložil soud dlužnici zaplatit zálohu v plné výši.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, ve kterém trvala na svém návrhu na povolení oddlužení, neboť splňuje všechny podmínky dle § 3 odst. 1 a 2 IZ. Uvedla, že od 11.10.2012 pracuje v trvalém pracovním poměru u společnosti RAYPATH-ČR, s.r.o. Dále sdělila, že o oddlužení požádala proto, aby řešila své závazky a nemá k dispozici finanční prostředky na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ustanovení § 392 odst. 1 písm. a) a b) IZ k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil a listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Podle odst. 2, věty druhé, téhož ustanovení IZ nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle ustanovení § 393 odst. 1,2, 3 IZ, neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z úpravy obsažené v ustanovení § 392 IZ vyplývá, že dlužník je povinen k návrhu na povolení oddlužení připojit mimo jiné i listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a znalecký posudek o ceně nemovitosti ve vlastnictví dlužníka nebo na majetek, který slouží k zajištění. Náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou v ustanovení § 391 a § 392 IZ vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení oddlužení, a aby umožnily věřitelům, popřípadě soudu, kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v ustanovení § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Proto zákon stanoví jako podmínku projednatelnosti návrhu na povolení oddlužení i předložení jeho řádných předepsaných příloh a s nesplněním tohoto požadavku přes výzvu soudu spojuje následek spočívající v odmítnutí návrhu.

Z obsahu insolvenčního návrhu, mimo údajů uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, vyplývá, že dlužnice má jeden závazek ve výši 1.900.000 Kč vůči České spořitelně a.s., který je zajištěný nemovitostmi v jejím vlastnictví, konkrétně budovou č.p. 751, rodinný dům, stojící na parcele č. 660/2, a parcelou č. 660/2, zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na listu vlastnictví č. 799 v katastrálním území Šardice, obec Šardice, Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Kyjov. Znalecký posudek o ceně nemovitostí k návrhu na povolení oddlužení dlužnice nedoložila, stejně jako své tvrzené příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, obchodního zastoupení pro AXA Česká republika. Na výzvu soudu k doložení příjmů za rok 2009, za říjen 2010 až červenec 2012, k doplnění kopie výpisu z rejstříku trestů a o doložení aktuálního znaleckého posudku na nemovitosti v jejím vlastnictví dlužnice nereagovala, ačkoli byla řádně poučena, že v případě, pokud nebude návrh na povolení oddlužení v tomto směru doplněn, soud jej odmítne a současně rozhodne o řešení úpadku konkursem. Dlužnice na usnesení reagovala podáním ze dne 4.9.2012, ve kterém sdělila, že znalecký posudek doplní do 30 dnů, což do vydání napadeného usnesení a ani v odvolacím řízení neučinila. Stejně tak nedoložila ani mzdu z pracovního poměru, který dle tvrzení v odvolání uzavřela dne 11.10.2012 se svým zaměstnavatelem RAYPATH-ČR, s.r.o.

Za stavu, kdy dlužnice nedoložila k návrhu na povolení oddlužení listiny dokládající údaje o jejích příjmech za poslední 3 roky, tyto nedoložila ani k odvolání, stejně jako aktuální výpis z rejstříků trestů a zejména nedoložila znalecký posudek o obvyklé ceně nemovitostí v jejím vlastnictví, ač byla poučena o následcích nerespektování výzvy, postupoval soud prvního stupně správně, jestliže dovodil, že návrh dlužnice na povolení oddlužení bude třeba odmítnout proto, že k němu nejsou připojeny požadované přílohy (§ 393 odst. 3 IZ). Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ lze proto důvodně předpokládat, že jediným možným způsobem řešení případného úpadku dlužnice bude konkurs a tento závěr soudu prvního stupně je správný.

Dlužnice nemá dle seznamu majetku k dispozici pohotové finanční prostředky, proto je správný i závěr soudu, že k úhradě počátečních nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možno použít výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, je třeba pro jejich krytí zajistit prostředky ze zálohy. Vzhledem k nedostatku informací o obvyklé ceně nemovitostí i výši příjmu dlužnice je správná i úvaha soudu, že záloha bude potřebná i pro krytí konečných nákladů řízení, spočívajících zejména v odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce. Tato odměna při řešení úpadku dlužníka konkursem, v němž dochází ke zpeněžení majetku, činí minimálně 45.000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky), dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada hotových výdajů, tj. cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 vyhlášky). Proto soud prvního stupně správně stanovil také výši zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Námitka dlužnice, že na úhradu zálohy na náklady insolvenčního řízení nemá prostředky, není důvodná. Jak vyplývá z úpravy § 108 IZ, jedinými právně významnými hledisky při posouzení, zda je třeba insolvenčnímu navrhovateli uložit zálohu, je potřeba krytí nákladů insolvenčního řízení a to, zda tyto prostředky lze zajistit jinak.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 28. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu