3 VSOL 1203/2015-8-9
KSOS 34 INS 11678/2015 3 VSOL 1203/2015-8-9

Usnesení

Vrchní soud v0|omouci rozhodl vsenátě složeněm zpředsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí vinsolvenční věci dlužníka Marka anonymizovano , anonymizovano , bytem Vrbno pod Pradědem, Sklárenská 600, PSČ: 793 26, identifikační číslo: 60256454, o neschválení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 34 INS 11678/2015-B-3 ze dne 30.9.2015, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným vzáhlavi tohoto rozhodnutí soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs s tím, že tento bude projednáván jako nepatrný (výrok II.), a vyslovil, že okamžikem zveřejnění tohoto usnesení vinsolvenčním rejstříku nastaly účinky prohlášení konkursu (výrok Ill.).

Vdůvodech rozhodnuti soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne ,30.7.2015 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a povoleno řešení jeho úpadku oddlužením. Soud zjistil, že dlužník má nezajištěné závazky v celkové výši 1.321.954 Kč zjeho podnikatelské činnosti, kterou stále vykonává. Jelikož dlužník soudu nedoložil souhlasy věřitelů, vůči nimž má závazky z podnikání, nejsou tak naplněny podminky podle ustanovení § 389 odst. 2 pism. a) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) ktomu, aby oddlužení bylo schváleno, o čemž byl dlužník poučen na přezkumném jednání, které se konalo dne 18.8.2015. S ohledem na uvedené soud



KSOS 34 INS 11678/2015 -B-9 pokračování-2-neschválil oddlužení dlužníka a současně rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem (§ 405 odst. 1 a odst. 2 IZ) stim, že shledal podmínky pro projednání konkursu jako nepatrného.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítl, že není pravdou, že veškeré jeho dluhy pocházejí z podnikatelské činnosti. Ktomu poukázal na svůj insolvenční návrh a připojený seznam závazků stim, že vseznamu závazků byli přesně označení věřitelé, vůči nimž má závazky z podnikatelské činnosti, tito věřitelé byli oslovení, aby vyslovili svůj názor, což bylo insolvenčnímu soudu doloženo. Dále poukázal na to, že u přezkumného jednání uvedl, že finanční prostředky poskytnuté věřiteli GE Money Bank, as., ESSOX s.r.0. a EOS KSI Česká republika s.r.o. bny sice použity kpodnikáni, avšak tyto smlouvy bny uzavřeny jako spotřebitelské, a proto je nelze hodnotit jako úvěry podnikatelské. Namítl, že věřitelé měli možnost se kjeho insolvenčnímu návrhu vyjádřit a případně namítat svůj nesouhlas s oddluženim, a pokud nepodali insolvenčnímu soudu nesouhlasné stanovisko, lze předpokládat, že s návrhem na oddlužení souhlasilí. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně sám ve věci rozhodl.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neni-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenčni spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se Sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřené jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou ktomuto úkonu oprávněnou, odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvniho stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle § 389 odst. 1 písm. b) IZ, dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.

Podle § 389 odst. 2 písm. a) IZ, dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hroziciho úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde.

Podle § 397 odst. 1 IZ, nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí.





pokračování-3-KSOS 34 lNS 11678/2015 -B-9

V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovoli do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužniku, insolvenčnímu Správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné.

Podle § 403 IZ, má-li insolvenční správce za to, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, upozorní na ně před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 3 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku (odstavec 1). Věřítelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty prvni, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání (odstavec 2). Včas podané námitky podle odstavce 2 uplatněné Oprávněnými osobami, projedná insolvenční soud při jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky (odstavec 3).

Podle § 404 IZ, o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 2, a Vpřípadě, že věřitelé takové námitky neuplatňují, neprodleně po uplynutí lhůty kjejich podání.

Podle § 405 odst. 1 a odst. 2 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal dne 5.5.2015 u soudu 'prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, ve kterém uvedl, že má závazky vůči patnácti věřitelům, ztoho závazky vůči třem věřitelům vznikly v souvislosti sjeho podnikatelskou činností, tito věřitelé byli písemně požádání o vydání stanoviska kjeho oddlužení, na písemnou výzvu reagoval pouze jeden věřitel, který dal souhlasné stanovisko. Dále uvedl, že závazky pocházející zpodnikatelské činnosti jsou specifikovány vpřiloze č. 2 (seznamu závazků), který je nedílnou součásti insolvenčního návrhu. K návrhu dlužník připojil seznam nezajištěných závazků, ve kterém označil své podnikatelské závazky vůči

pokračování-4-KSOS 34 INS 11678/2015 -B-9

čtyřem věřitelům (KRES spol. s r.o., UP PROMOTlON s.r.o., Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a České správě sociálního zabezpečení-Okresní správě sociálního zabezpečení Bruntál). Současně k návrhu doložil souhlas věřitele KRES spol. s r.o. s řešením úpadku dlužníka oddlužením a dále žádosti o vydání souhlasu sřešenim jeho úpadku oddlužením adresované věřitelům Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a České správě sociálního zabezpečení-Okresní správě sociálního zabezpečení Bruntál. Usnesením č. j. KSOS 34 INS 11678/2015-A-7 ze dne 3.7.2015 soud zjistil úpadek dlužníka, insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Sylvu Pahutovou a povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením. Dále soud tímto usnesením nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 18.8.2015 do sídla Krajského soudu v Ostravě, Havlíčkovo nábř. 34, Ostrava s tim, že předmětem jednání schůze věřitelů učinil mimo jiné projednání způsobu oddlužení a hlasování o přijetí způsobu oddlužení. Toto usneseni bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 3.7.2015 v 11.54 hod. Dne 18.8.2015 se konalo přezkumné jednání a schůze věřitelů, na kterou se žádný z věřitelů nedostavil.

Odvolací soud především konstatuje, že dlužník je povinen již v návrhu na povolení oddlužení tvrdit všechny pro rozhodnutí o věci (pro rozhodnutí o povolení oddlužení) významné skutečnosti, tedy i to, že má dluhy z podnikání, které však řešení jeho úpadku nebo hroziciho úpadku oddlužením nebrání, a proto zde není důvod pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 390 odst. 1 IZ). Má-li proto dluhy zpodnikání, je povinen tvrdit existenci některé zvýjimek uvedených v ustanovení § 389 odst. 2 písm. a) až c) IZ jinak zákonem stanovené překážky bránící uplatnění institutu oddlužení (§ 389 odst. 1 IZ). Dlužník tak musí uvést tvrzení, ze kterých je zřejmé, že sjeho oddlužením souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo že jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo že jde o pohledávku zajištěného věřitele. Jedná se přitom o alternativní výčet, při splnění kterékoliv výjimky není dluh zpodnikáni překážkou bránící řešení dlužníkova úpadku nebo hroziciho úpadku oddlužením.

Při zkoumání otázky, zda dlužníka, který má dluh z podnikání (přičemž se nejedná se o pohledávky dle ustanovení § 389 odst. 2 písm. b/ nebo písm. c/ IZ), lze považovat za osobu oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, je rozhodující souhlas věřitele, o jehož pohledávku jde, s oddlužením. Pokud dlužník ~v návrhu na povolení oddlužení tvrdí souhlas věřitelů, vůči nimž má dluhy z podnikání, je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení a je tak dán důvod kpostupu podle ustanovení § 397 odst. 1 IZ, tedy k povolení oddlužení a k prozkoumání této otázky až v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí (§ 403 odst. 2 IZ). Přitom jen věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat (nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě hlasování mimo schůzi věřitelů dle ustanovení § 399 odst. 3 IZ do 10 dnů po zveřejnění výsledku

pokračování w 5 k KSOS 34 INS 11678/2015 -B-9 hlasování vinsolvenčním rejstříku), že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, mimo jiné tedy i to, že vůči nim má dlužník dluhy z podnikání a že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí.

Ze shora citovaného ustanovení § 403 lZ plyne, že schůze věřitelů se svolává k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí až ve fázi po povolení oddlužení, přičemž z ustanovení § 397 odst. 1 IZ plyne, že soud povolí oddlužení za situace, že nedojde ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, jakož i v pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení. Není-li dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, je to důvodem pro odmítnutí návrhu podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ (na schůzi věřitelů se již způsob oddlužení neprojednává a nehlasuje se o jeho přijetí).

Pokud dlužník v návrhu na povolení oddlužení potřebné souhlasy ani netvrdí, nebo dodatečně na výzvu soudu sdělí, že souhlasy nemá, anebo vyjde-li v řízení najevo výslovný nesouhlas byt' jen jednoho z věřitelů, vůči němuž má dlužník závazek z podnikání, s řešením dlužníkova úpadku nebo hroziciho úpadku oddlužením, je mimo jakoukoliv pochybnost, že dlužník není osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, nebot' má dluh z podnikání, který brání řešení jeho úpadku nebo hroziciho úpadku oddlužením (§ 389 odst. 1 písm. bl, odst. 2 písm. a/ IZ), což je bez dalšího důvodem pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ, a nikoliv pro povolení oddlužení a prozkoumání této otázky vprůběhu schůze věřitelé svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí podle ustanovení § 397 odst. 1 IZ.

V přezkoumávané věci dlužník v seznamu závazků označil nezajištěné závazky z podnikání, přičemž kzávazkům zpodnikáni v návrhu pouze uvedl, že věřitele, vůči nimž má závazky z podnikání, požádal o vydání jejich stanoviska k oddlužení a že na písemnou výzvu reagoval pouze jeden věřitel, jehož souhlasné stanovisko s řešením úpadku oddlužením doložil. Soud prvního stupně na tomto základě pak rozhodl o úpadku a povolení oddlužení, aniž se vypořádal stim, zda dlužník je oprávněnou osobou kpodání návrhu na povolení oddlužení, a současně svolal schůzi věřitelů k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Na schůzi věřitelů, svolané právé k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí, se však žádní věřitelé, tedy ani věřitelé, vůči nimž má dlužník závazky z podnikání, nedostavili. Je proto nutno dovodit, že žádným zvěřitelů dlužníka námitky, že jsou zde skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, uplatněny nebyly.

Podle odvolacího soudu tak nastala fikce podle ustanovení § 403 odst. 2, věty čtvrté IZ, dle které platí, že věřitelé, kteří včas Uplatnili podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele ktomu, zda dlužník má dluhy z podnikání. Soud prvního stupně tudíž měl postupovat podle ustanovení § 404 IZ a oddlužení schválit,

pokračování-6-KSOS 34 INS 11678/2015 nebot' žádné námitky koddlužení ze strany věřitelů nebyly podány. Postup podle ustanovení § 405 odst. 1 a odst. 2 IZ pro nesouhlas věřitelů, vůči nimž má dlužník závazky z podnikání byl proto vyloučen. Odvolací námitka dlužníka, že věřitelé měli možnost vyjádřit se a případně namítat svůj nesouhlas soddlužením, je proto důvodná.

Zvýše uvedených důvodů rozhodnuti soudu prvního stupně není věcně správné, a proto je odvolací soud podle ustanovení § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vdalším řízení soud prvního stupně, vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, opětovně posoudí, zda u dlužníka jsou splněny i další podmínky pro schválení oddlužení, tedy se bude zabývat skutečnostmi, které vyšly v řízení doposud najevo a které jsou rozhodné pro posouzení podmínek pro schválení oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto usneseni j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud dovolací soud dospěje kzávěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílné anebo má-Ii být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenční správkyní se však doručuje zvláštním způsobem. Lhůta pro podání dovolání běží od doručení zvláštním způsobem.

Olomouc 22. prosince 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu