3 VSOL 1202/2017-B-130
č. j. KSBR 30 INS 2388/2011 3 VSOL 1202/2017-B-130

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci

dlužnice: OBM forest, a.s., IČO: 26312743 sídlem Tovární 1648, 769 01 Holešov

o návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli

o odvolání věřitelky MS-stavby s.r.o., IČO: 26798425 sídlem Jilemnického 5/51, 772 00 Olomouc-Nedvězí zastoupené advokátem JUDr. Martinem Štěpánkem sídlem Krapkova 709/4, 779 00 Olomouc

proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2017 č. j. KSBR 30 INS 2388/2011-B-99, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 3. 2017 č. j. KSBR 30 INS 2388/2011-B-110, ve znění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 4. 2018 č. j. KSBR 30 INS 2388/2011, 3 VSOL 289/2018-B-118

takto: Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně udělil insolvenčnímu správci JUDr. Jiřímu Mazánkovi souhlas k tomu, aby po právní moci usnesení vydal výtěžek zpeněžení majetku dlužníka, nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. 245 pro obec a katastrální území Hlušovice, zajištěnému věřiteli Miroslavu Otépkovi ve výši 4.810.341,65 Kč (výrok I.), a uložil insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě do 30 dnů od právní moci usnesení podal o vydání výtěžku insolvenčnímu soudu písemnou zprávu (výrok II.). 2. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že podáním ze dne 5. 10. 2017 insolvenční správce navrhl vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Insolvenční soud návrh zveřejnil vyhláškou ze dne 12. 10. 2017-proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podala věřitelka MS-stavby s.r.o. námitky. Soud projednal námitky při jednání dne 14. 11. 2017

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

a tyto námitky považuje za nedůvodné. Z žádosti insolvenčního správce ze dne 5. 10. 2017 jednoznačně vyplývá, že insolvenční správce vynaložil náklady na zpeněžení nemovitostí ve výši 399.300 Kč a tyto náklady doložil. Za situace, kdy insolvenční správce ve své žádosti uvedl, že čistý výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a udržením majetkové podstaty a nákladů na zpeněžení majetku činí 7.600.700 Kč, je zřejmé, že správce takové náklady vyčísluje ve výši 399.300 Kč. Jelikož insolvenční správce tvrdil a prokázal, že náklady ze zpeněžení nemovitosti jsou ve výši 399.300 Kč, je zřejmé, že náklady spojené se správou jsou ve výši 0 Kč, což ostatně uvedl i při jednání. Dle soudu prvního stupně ve svém návrhu insolvenční správce vycházel z ustanovení § 298, z něhož je zřejmé, že zajištěný věřitel je vyplácen až z tzv. čistého výtěžku zpeněžení, tedy až poté, kdy jsou uhrazeny náklady spojené se správou a zpeněžením, jakož i odměna insolvenčního správce. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisové značky 29 NSČR 4/2013 , v němž Nejvyšší soud uvedl, že zajištěný věřitel má právo, aby byl v insolvenčním řízení při splnění stanovených předpokladů uspokojen z výtěžku zpeněžení zajištění, přičemž předmět zajištění tvoří do jisté míry oddělenou majetkovou podstatu, z níž nemohou být (před plným uspokojením nároků zajištěného věřitele) uspokojeni jiní věřitelé. Námitku, že výtěžek zpeněžení by měl být vydán až po skončení dovolacího řízení proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 9. 2016 č. j. 30 ICm 1771/2012, 12 VSOL 218/2015-353, kterým byla pravomocně zjištěna pohledávka věřitele Miroslava Otépky jako zajištěná, soud uvedl, že podání dovolání není důvodem k nevyhovění žádosti insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Tento postup podle názoru soudu je v souladu se závěry Nejvyššího soudu ve věci spisové značky 29 NSČR 67/2013 , v němž Nejvyšší soud uvedl, že je-li zajištěná pohledávka v insolvenčním řízení řádně zjištěna, pak okolnost, že případně probíhá (pravomocně neukončené) trestní řízení, jehož výsledek by mohl vést ke zpochybnění některého z předpokladů, na nichž spočívá existence zjištěné zajištěné pohledávky, není sama o sobě důvodem k vyloučení postupu dle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona. 3. Proti tomuto usnesení podala věřitelka MS-stavby s.r.o. včasné odvolání, v němž namítala, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Podle odvolatelky závěr soudu, že insolvenční správce doložil vynaložené náklady na zpeněžení nemovitostí ve výši 399.300 Kč, nemá oporu v provedeném dokazování. Poukazuje na to, že již před podáním návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli byl insolvenční správce ze strany insolvenčního soudu poučen, že je nezbytné, aby přesně specifikoval náklady spojené se správou předmětu zajištění a náklady spojené se zpeněžením. Tomu však insolvenční správce v návrhu na vydání výtěžku zpeněžení ze dne 5. 10. 2017 nedostál a až u jednání soudu konaného dne 14. 11. 2017 zcela nově uvedl, že náklady spojené se správou byly ve výši 0 Kč, což je nepřípustné novum, kdy toto by mělo být uvedeno v samotném návrhu na vydání výtěžku zpeněžení. Namítá, že nalézací soud nesprávně uzavřel, že zajištěný věřitel není povinen podílet se na úhradě nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění (včetně odměny insolvenčního správce ze zpeněžení předmětu zajištění). Navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí. 4. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání věřitelky důvodné není. 6. V projednávané věci předložil insolvenční správce v podání z 5. 10. 2017 insolvenčnímu soudu žádost o udělení souhlasu podle ustanovení § 298 odst. 2 I. Z. k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli Miroslavu Otépkovi, jehož pohledávka byla zjištěna na základě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2015 potvrzeného rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 9. 2016 č. j. 30 ICm 1772/2012, 12 VSOL 218/2015-353 ve výši celkem 49.710.036,17 Kč, přičemž pohledávka v rozsahu dílčí pohledávky č. 1 ve výši 3.367.934,73 Kč a dílčí pohledávka č. 2 ve výši 1.442.406,92 Kč, tedy celkem 4.810.341,65 Kč, je zajištěna majetkem dlužníka, a to na základě zástavního práva k nemovitostem zapsaným na LV č. 245 pro obec a katastrální území Hlušovice. Zástavní věřitel je první v pořadí a jediný. Insolvenční správce uvedl, že nemovitosti byly zpeněženy mimo dražbu kupní smlouvou ze dne 1. 8. 2014, sjednaná a uhrazená kupní cena činí 8 mil. Kč. V souvislosti se zpeněžením majetku byly vynaloženy náklady, které jsou provizí zprostředkovatele ve výši 399.300 Kč v souladu se smlouvou o zprostředkování ze dne 30. 4. 2014, když tato zahrnuje i náklady dvou dražeb 28.961 Kč, notářský poplatek ve výši 31.363 Kč (uhrazen správcem a následně přeúčtován zprostředkovateli a jím uhrazen správci s tím, že byl složen na účet majetkové podstaty) a náklady na zveřejnění na centrální adrese 1.016 Kč a cenu inzerce 554 Kč. Vyúčtovaná částka 399.300 Kč byla uhrazena dne 16. 10. 2014. Podle správce čistý výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a udržováním majetkové podstaty a nákladů na zpeněžení majetku činí 7.600.700 Kč a jedinému zajištěnému věřiteli může být vydána částka odpovídající celé zajištěné části jeho pohledávky, to je 4.810.341,65 Kč. Insolvenční správce dále vyčíslil svou odměnu ze zpeněžení jako 2 % z částky 4.810.341,65 Kč určené k vydání zajištěnému věřiteli-celkem včetně DPH 116.410,26 Kč. 7. Poté, co soud prvního stupně vyhláškou uvědomil účastníky o podaném návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a poučil je o tom, že proti návrhu mohou podat ostatní věřitelé a dlužník námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku, byly ze strany věřitelky MS-stavby s.r.o. podány námitky, v nichž věřitelka uvedla, že insolvenční správce zcela nově tvrdí, že notářský poplatek ve výši 31.363 Kč byl uhrazen správcem a následně přeúčtován zprostředkovateli. Poukazuje na to, že z doloženého dokladu se podává, že se tak snad mělo stát až 20. 3. 2017, tedy více než 2,5 roku po sepisu notářských zápisů, a to bez jakéhokoliv odůvodnění, proč tuto částku hradil insolvenční správce. Dále namítala, že insolvenční správce uvedl, že čistý výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a udržováním majetkové podstaty a nákladů na zpeněžení činí 7.600.700 Kč, nikterak však v návrhu nekonkretizuje náklady spojené se správou a udržováním majetkové podstaty. Navíc, pokud čistý výtěžek má činit 7.600.700 Kč, z výpisu z účtu za období říjen 2014 se podává, že insolvenční správce má k dispozici toliko částku 7.540.327,69 Kč. Má za to, že insolvenční správce zcela konkrétně nespecifikoval náklady spojené se správou předmětu zajištění. Poukazuje na ustanovení § 298 odst. 2 a 4 I. Z. a tvrdí, že při uspokojení pohledávky zajištěného věřitele je třeba vzít v úvahu, že se zpeněžením zajištění, jakož i s udržováním a správou předmětu zajištění jsou spojeny určité náklady a dále odměna

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

insolvenčního správce, u nichž není důvodné, aby se na nich podíleli všichni věřitelé, případně se na těchto všech nákladech musí podílet zajištěný věřitel poměrně dle výše částky, která mu má být vydána. Tvrdí, že insolvenční správce takto nepostupoval a v návrhu navrhl, aby byla zajištěnému věřiteli vyplacena celá částka ve výši 4.810.341,65 Kč, tedy jakkoliv nedotčená náklady na zpeněžení nemovitostí, náklady spojenými se správou nemovitostí a odměnou insolvenčního správce. Věřitelka dále uvedla, že pohledávky zajištěného věřitele považuje za vadně přihlášené, sporné a nezpůsobilé k uspokojení, poukazuje na to, že proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 9. 2016, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně, bylo podáno dovolání, a proto by mělo být posečkáno s vyplacením výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli do doby, dokud nebude dovolacím soudem rozhodnuto o jejím dovolání. 8. Podle ustanovení § 298 I. Z., zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odstavec 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odstavec 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odstavec 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odstavec 4). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odstavec 5). Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3 (odstavec 6). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odstavec 7). V případě, že je zpeněžena jednotka v domě a osoba odpovědná za správu domu a pozemku72) uplatnila v insolvenčním řízení pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, uspokojí se tato pohledávka z výtěžku zpeněžení jednotky před uspokojením pohledávek zajištěných věřitelů podle odstavce 1, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení (odstavec 8). 9. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně považuje námitky věřitelky proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli za nedůvodné. 10. Odvolací soud nepřisvědčuje odvolatelce, že insolvenční správce nedoložil náklady na zpeněžení nemovitosti ve výši 399.300 Kč. Insolvenční správce sice tyto doklady ke svému návrhu ze dne 5. 10. 2017 nedoložil, neboť k tomuto návrhu byl doložen pouze příjmový pokladní doklad ze dne 20. 3. 2017 o úhradě vyúčtování notářského poplatku ve výši 31.363 Kč, nicméně doklady prokazující vynaložené náklady na zpeněžení nemovitostí byly insolvenčním správcem předloženy již k jeho dřívějšímu návrhu na vydání výtěžku zpeněžení ze dne 29. 6. 2017. Doklady jsou součástí tohoto podání (č. l. B-85) a z těchto dokladů vyplývá, že ze strany insolvenčního správce byla zprostředkovateli prodeje společnosti V.S.M. GROUP, s.r.o., zaplacena částka včetně DPH 399.300 Kč, a to na základě smlouvy o zprostředkování ze dne 20. 4. 2014 uzavřené mezi společností V.S.M. GROUP, s.r.o., jako zprostředkovatelem, a insolvenčním správcem, jako zájemcem, přičemž v této smlouvě v článku V. je dohodnuta provize, kterou zaplatí zájemce

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

zprostředkovateli v případě, že dojde k uzavření kupní smlouvy ve výši 5 % včetně DPH z dosažené a uhrazené kupní ceny s tím, že provize zahrnuje i veškeré náklady vynaložené zprostředkovatelem v souvislosti s veškerou jeho činností směřující ke zpeněžení nemovitostí. Z přiložených dokladů dále vyplývá, že byly vynaloženy náklady na inzerci prodeje nemovitostí v celkové výši celkem 544 Kč, dále náklady za uveřejnění informací v informačním systému ve výši 1.016 Kč, a náklady dvou dražeb ve výši 17.626 Kč a 11.335,20 Kč. 11. To, že insolvenční správce ve svém návrhu na vydání výtěžku zpeněžení nespecifikoval, jaké byly vynaložené náklady související se správou, a že teprve až u jednání soudu o námitkách uvedl, že náklady se správou byly vynaloženy ve výši 0 Kč, respektive, že nebyly vynaloženy žádné, není důvodem pro neudělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. 12. Odvolací soud nesouhlasí s námitkou věřitelky, že soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že zajištěný věřitel není povinen podílet se na úhradě nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění. Postup při vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli vyplývá z ustanovení § 298 odst. 2 I. Z., podle něhož výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4 a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce se vydá se souhlasem soudu zajištěnému věřiteli. V dané věci výtěžek zpeněžení nemovitostí dosáhl částky 8 mil. Kč, od této částky správně insolvenční správce odečetl náklady související se zpeněžením nemovitostí ve výši 399.300 Kč (představující necelých 5 %), a od výtěžku zpeněžení pak bude odečtena i odměna insolvenčního správce, kterou si insolvenční správce správně vyúčtoval jako 2 % z částky připadající na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Vzhledem k tomu, že v dané věci výtěžek zpeněžení nemovitostí převyšuje výši zjištěné zajištěné pohledávky zajištěného věřitele, je nepochybné, že pohledávka zajištěného věřitele bude uspokojena v plném rozsahu a odměna insolvenčního správce a náklady spojené se zpeněžením budou odečteny z výtěžku zpeněžení nemovitosti, tedy od částky 8 mil. Kč, a zbývající částka pak bude určena pro uspokojení nezajištěných věřitelů. Z ustanovení § 298 nevyplývá, že by náklady spojené se zpeněžením a odměna insolvenčního správce měly být v tomto případě odečítány od částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. 13. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně v tom, že námitka věřitelky, že by s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli mělo být posečkáno do doby, než bude rozhodnuto o dovolání věřitelky, důvodná není. Rozsudkem Krajského soudu v Brně, potvrzeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 9. 2016 č. j. 30 ICm 1772/2012, 12 VSOL 218/2015-353, bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že pohledávka věřitele Miroslava Otépky co do částky 4.810.341,65 Kč je zajištěnou pohledávkou majetkem dlužníka na základě zástavního práva. Skutečnost, že v současné době probíhá dovolací řízení, není podle odvolacího soudu důvodem k tomu, aby zajištěnému věřiteli nebyl vydán výtěžek zpeněžení. 14. Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné ve výroku I. potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, odvolatelce, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů), jakož i státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 19. června 2018

JUDr. Radka Panáčková v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.