3 VSOL 1196/2013-P6-7
KSBR 28 INS 23088/2012 3 VSOL 1196/2013-P6-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Márie anonymizovano , anonymizovano , bytem v Luhačovicích, Nábřeží 652, o přihlášce pohledávky věřitele č. 6 BRE Bank S.A., se sídlem v Polské republice, Senatorska 18, 00-950 Warszawa, zapsána v Celostátním soudním rejstříku-Rejstříku podnikatelů vedeném u Obvodního soudu hlavního města Varšavy, XII. hospodářské oddělení, pod číslem KRS0000025237, REGON: 001254524, vykonávající bankovní činnost na území České republiky prostřednictvím banky BRE BANK S.A., organizační složka podniku, se sídlem Sokolovská 668/136d, Praha 8, PSČ 186 00, IČ 27943445, zastoupeného Mgr. Martinem Zavoralem, obecným zmocněncem, bytem v Praze 10, Černokostelecká 2794/48, o odvolání věřitele č. 6 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31.října 2013, č.j. KSBR 28 INS 23088/2012-P6-2,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl jako pozdě podanou přihlášku pohledávky č. 6 věřitele BRE Bank S.A. se sídlem v Polské republice (výrok I.) a dále rozhodl, že právní moci usnesení končí -P6

účast přihlášeného věřitele BRE Bank S.A. v insolvenčním řízení dlužníka v rozsahu přihlášky pohledávky č. 6 (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 21.12.2012, č.j. KSBR 28 INS 23088/2012-A-9 bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice a věřitelé byli vyzváni, pokud dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku. Lhůta k přihlášení pohledávky je lhůtou procesní. Vzhledem k tomu, že usnesení o úpadku s výzvou věřitelům k přihlašování pohledávek bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 21.12.2012, začala běžet lhůta k přihlášení pohledávek 22.12.2012 a skončila 21.1.2013. Vzhledem k tomu, že přihlášený věřitel podal svou přihlášku pohledávky k doručení na poště až 1.7.2013, postupoval soud podle ustanovení § 185 insolvenčního zákona a jeho přihlášku pohledávky jako pozdě podanou odmítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání, ve kterém namítal, že soud dospěl k nesprávným skutkovým závěrům a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Tvrdí, že podle ustanovení § 426 odst. 1 insolvenčního zákona se insolvenční řízení s evropským mezinárodním prvkem a jeho účinky řídí přímo použitelným předpisem práva evropských společenství, tj. nařízením Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení. Namítá, že organizační složka zahraniční osoby podnikající na území České republiky je vždy součástí této zahraniční osoby, proto i právní způsobilost být účastníkem řízení náleží pouze zahraniční osobě, nikoliv její organizační složce. V tomto směru odkazuje jak na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, tak také na judikaturu Vrchního soudu v Praze. Tvrdí, že je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Polsku, tedy v jednom z členských států Evropské unie a má zřízenu na území České republiky organizační složku, která však nemá procesní způsobilost. Domnívá se, že z toho důvodu mělo být ve vztahu k němu aplikováno citované nařízení a postupováno podle ustanovení § 430 insolvenčního zákona, který měl být jako věřitel informován o zahájení insolvenčního řízení podle článku 40. Vzhledem k tomu, že soud takto nepostupoval, nemohla mu lhůta pro podání přihlášky pohledávky uplynout. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil.

Podle ustanovení § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále je IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, kterou předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci -P6 nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele je důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno dne 21.9.2012 k návrhu dlužnice Márie anonymizovano , která podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 21.12.2012, č.j. KSBR 28 INS 23088/2012-A-9, které bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, insolvenční soud zjistil úpadek dlužnice, povolil řešení jejího úpadku oddlužením a insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Zdeňku Pechancovou. Ve výroku V. vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku s poučením, že nebudou-li přihlášky pohledávky ve stanovené lhůtě podány, insolvenční soud k nim nebude přihlížet a nebudou v insolvenčním řízení uspokojovány.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že lhůta pro přihlašování pohledávek je lhůtou procesněprávní. V přezkoumávané věci lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelům začala běžet dne 22.12.2012 a její poslední třicátý den připadl na 21.1.2013. Dne 2.7.2013 byla insolvenčnímu soudu do insolvenčního řízení dlužnice Márie anonymizovano doručena přihláška pohledávky datovaná 28.6.2013 věřitele BRE BANK S.A., sídlem v Polské republice, který přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 37.332,60 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru.

Podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. d) IZ (ve znění účinném do 31.12.2013) insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě a poučí je o následcích jejího zmeškání. Podle odst. 4 téhož ustanovení, je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

Podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ věty první a druhé, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle ustanovení § 430 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odst. 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odst. 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odst. 2). Známým věřitelům podle odst. 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odst. 3).

Úprava obsažená v ustanovení § 430 IZ počítá s tím, že známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, budou insolvenčním soudem -P6 vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku zvláštním doručením těchto rozhodnutí (§ 430 odst. 1 a odst. 2 IZ) a že jim bude zvlášť doručena i výzva k podávání přihlášek, přičemž těmto známým věřitelům v souladu s ustanovením § 74 odst. 2 IZ začíná běžet lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim výzva k podání přihlášek bude doručena zvlášť. Potud jde o přizpůsobení insolvenčního zákona i jinak přímo aplikovatelnému nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení a o respektování zjevného faktu přirozené jazykové bariéry, která věřitelům s místem obvyklého pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie zpravidla brání v účinném využití insolvenčního rejstříku jako zdroje informací o insolvenčním řízení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4.9.2008, senátní značka 29 NSČR 4/2008 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 25/2009).

K výkladu pojmu známý věřitel se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 31.5.2012, senátní značka 29 NSČR 13/2010, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 138/2012 tak, že známým věřitelem dlužníka, který má obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, je v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka dozvěděl při obvyklém chodu věci buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu (typicky ze seznamu závazků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b/ IZ) nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka, anebo (typově u dlužníka, který nemá povinnost vést účetnictví) z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který (lhostejno, zda jde o podnikatele) nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné záznamy o stavu svého majetku a o svých závazcích, nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků, nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám-při obvyklém chodu věcí-alespoň insolvenčnímu správci), přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Věřitel dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení nevyjde v insolvenčním řízení ničeho najevo, ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo z jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty), není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ustanovení § 430 IZ, respektive ustanovení čl. 40 nařízení (plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací. -P6

Odvolací soud dospěl k závěru, že s odvolatelem, coby přihlášeným věřitelem č. 6, který má sídlo v Polské republice, je třeba zacházet jako se zahraničním věřitelem uvedeným v § 430 odst. 1 IZ, jemuž lhůta k podání přihlášky běží nikoliv od zveřejnění výzvy dle § 136 odst. 1 písm. d) IZ obsažené v rozhodnutí o úpadku, ale až od okamžiku, kdy je mu zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek dle § 430 odst. 3 IZ. V této souvislosti je zcela nerozhodné, že věřitel č. 6 má organizační složku na území České republiky, protože právní subjektivitu (a tedy i způsobilost být účastníkem řízení), má věřitel pouze jako zahraniční osoba, nikoliv její organizační složka (srovnej závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21Cdo 1027/2010 ze dne 7.4.2011, které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Z těchto důvodů proto také nelze přiznat žádné účinky výzvě ze dne 27.9.2012, kterou insolvenční soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku, v oddílu A dne 4.10.2012, protože tato výzva byla doručena organizační složce věřitele, a nikoliv věřiteli samotnému. Z obsahu napadeného rozhodnutí vyplývá, že soud s přihlášeným věřitelem č. 6 jako známým věřitelem nejednal, a proto je jeho rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky tohoto věřitele pro opožděnost přinejmenším předčasné. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) s tím, že v další fázi řízení insolvenční soud prověří, zda věřitel č. 6 je (a od kdy) známým věřitelem dlužnice ve smyslu zásad formulovaných ve výše citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu. Teprve poté v závislosti na výsledku svého šetření bude moci uzavřít, zda je důvod přihlášku pohledávky odmítnout jako opožděnou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřiteli č. 6, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 22. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu