3 VSOL 1160/2017-B-172
KSOL 10 INS 470/2013 3 VSOL 1160/2017-B-172

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Lipová- lázně 319, PSČ: 790 61, o návrhu dlužníka na ustanovení zástupce pro řízení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 14.11.2017, č.j. KSOL 10 INS 470/2013-B-164,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zamítl žádost dlužníka o ustanovení advokáta.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník podáním ze dne 10.11.2017 požádal o přidělení advokáta z důvodu, že nemá žádnou důvěru k insolvenčnímu soudu a navíc nemá právnické vzdělání. Soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž dlužníku nebylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v řízení, vedeném u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci pod sp. zn. 10 ICm 3844/2017, a které bylo k odvolání dlužníka přezkoumáno a jako věcně správné potvrzeno i odvolacím soudem ( č.j. 14 VSOL 386/2017-44 ) s tím, že v tomto rozhodnutí soud uzavřel, že dlužník nenaplňuje podmínku, že jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na to, že nejsou splněny předpoklady, aby byl dlužník osvobozen od soudních poplatků, nemůže mu soud podle ustanovení § 30 o.s.ř. ustanovit zástupce z řad advokátů. Nadto-jak soud prvního stupně pokračoval-isir.justi ce.cz ochrana zájmů dlužníka v tomto řízení ustanovení zástupce nezbytně nevyžaduje. Při svém rozhodování vzal soud v úvahu jednotlivá podání dlužníka, která činil v insolvenčním řízení (např. ze dne 16.8.2013, ze dne 3.10.2013, ze dne 29.10.2013, ze dne 28.7.2017 a ze dne 27.10.2017), s tím, že tato podání mají veškeré formální a obsahové náležitosti, z čehož soud dovodil, že dlužník nemá obtíže s komunikací se soudem ani s vlastní formulací svých návrhů v rozsahu potřebném pro předmětné řízení, je schopen sám prosazovat u soudu své zájmy a není tedy třeba k ochraně jeho zájmů v dané věci ustanovit mu zástupce z řad advokátů.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Odvolatel se závěrem soudu prvního stupně o tom, že je schopen své návrhy, podání a další písemnosti, soudu zasílané, formulovat srozumitelně, věcně a správně, nesouhlasil. Podle odvolatele je něco jiného stát před soudem a tváří tvář vážnosti soudu a souzené věci reagovat na dotazy soudu; toho schopen není, to neumí. Předmětem jednání je nadto věc závažná, jedná se o vydání peněžité hotovosti z majetkové podstaty do rukou zajištěného věřitele. Dále odvolatel poukázal na to, že insolvenční správkyně nemovitost v hodnotě bezmála 3.000.000 Kč prodala za cenu téměř třetinovou, jednání insolvenční správkyně je předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení, v odvolatelem blíže označené věci. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, a přidělil mu zástupce z řad advokátů.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že v daném případě bylo insolvenční řízení zahájeno na základě insolvenčního návrhu věřitele V.K. Market s.r.o., se sídlem Kubšice, Kubšice 41, PSČ: 671 76, identifikační číslo osoby: 25348507, došlého soudu dne 8.1.2013, dne 8.2.2013 došel soudu insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhal povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením ze dne 11.6.2013, č.j. KSOL 10 INS 470/2013-A-17 zjistil úpadek dlužníka Romana anonymizovano , insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Pavlínu Jaškovou a povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením, usnesením ze dne 10.9.2013, č.j. KSOL 10 INS 470/2013-B-4 pak schválil oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty.

Usnesením ze dne 19.2.2014, č.j. KSOL 10 INS 470/2013-B-31 Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci zrušil schválené oddlužení dlužníka, na majetek dlužníka prohlásil konkurs a rozhodl, že konkurs bude řešen jako nepatrný. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25.7.2014, č.j. KSOL 10 INS 470/2013, 3 VSOL 293/2014-B-47 usnesení soudu prvního stupně o zrušení schváleného oddlužení jako věcně správné potvrdil. Dne 10.8.2017 podala insolvenční správkyně zprávu o zpeněžení majetkové podstaty a v souladu s ustanovením § 283 odst. 4 IZ předložila soudu písemnosti, které zpeněžení majetkové podstaty a podmínky, za kterých ke zpeněžení došlo, dokládají. Dne 17.10.2017 došla soudu zpráva insolvenční správkyně o zpeněžení (blíže označených) nemovitostí sepsaných v soupise majetkové podstaty. Dne 24.10.2017 došel soudu návrh insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí zajištěnému věřiteli č. 2 Komerční bance, a.s., a dne 3.11.2017 pak soudu došly podklady k vydání tohoto rozhodnutí. V mezidobí podal dlužník proti návrhu insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení námitky (podání dlužníka ze dne 27.10.2017, došlé soudu téhož dne), a soud nařídil k projednání těchto námitek jednání na den 28.11.2017. Dne 10.11.2017 došla soudu žádost dlužníka o ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že nemá naprosto žádnou důvěru k insolvenčnímu soudu a navíc nemá právnické vzdělání.

Z insolvenčního rejstříku se dále podává, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci pod sp. zn. 10 ICm 3844/2017, ve věci žalobce Romana anonymizovano proti žalovaným 1) Mgr. Pavlíně Jaškové, jako insolvenční správkyni dlužníka Romana anonymizovano , a dále 2) Věře Perzan, o zrušení kupní smlouvy ze dne 12.7.2017, požádal žalobce (to je dlužník Roman Roubalík) o osvobození od placení soudních poplatků. O této jeho žádosti bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 27.9.2017, č.j. 10 ICm 2844/2017-38 (KSOL 10 INS 470/2013), jímž soud žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal, přičemž k odvolání žalobce Romana anonymizovano Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 30.10.2017, č.j. 10 ICm 3844/2017, 14 VSOL 386/2017-44 (KSOL 10 INS 470/2013) uvedené rozhodnutí soudu prvního stupně, jako věcně správné, potvrdil.

Podle ustanovení § 30 o.s.ř., účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Ze shora citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že účastníku lze ustanovit zástupce pouze tehdy, jde-li o účastníka, u něhož jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, a současně, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů (jsou-li obavy, že účastník není v řízení schopen samostatně účinně uplatňovat či bránit svá práva).

Odvolací soud především konstatuje, že soud prvního stupně nepochybil, pokud v souvislosti s hodnocením, zda dlužník splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, vyšel z usnesení insolvenčního soudu, vydaného v incidenčním sporu, jenž se vede v rámci tohoto insolvenčního řízení pod sp. zn. 10 ICm 3844/2017, kterým bylo rozhodováno o žádosti dlužníka, jako účastníka řízení, o osvobození od soudních poplatků, neboť dlužník ani v podaném odvolání netvrdil, že by na jeho straně došlo k podstatné změně v jeho osobních a majetkových poměrech od doby, kdy Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 30.10.2017, č.j. 10 ICm 3844/2017, 14 VSOL 386/2017-44 (KSOL 10 INS 470/2013) usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 27.9.2017, jímž nebylo vyhověno jeho žádosti o osvobození od placení soudních poplatků, jako věcně správné potvrdil.

Odvolací soud pak souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník nesplňuje předpoklady pro to, aby mu mohl být ustanoven zástupce, neboť ochrana jeho zájmů to nevyžaduje.

Nutno zdůraznit, že cílem insolvenčního řízení je podle ustanovení § 1 IZ řešení úpadku (popřípadě hrozícího úpadku) dlužníka některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Insolvenční řízení není řízením, ve kterém se provádí složité právní dokazování skutečností, nejedná se o klasické sporné soudní řízení. Realizaci cíle insolvenčního řízení zajišťuje především insolvenční správce, jehož veškerá činnost podléhá dohlédací činnosti insolvenčního soudu (§ 11 IZ). S ohledem na uvedené cíle insolvenčního řízení a úkoly insolvenčního správce v tomto řízení nemůže být splněna zákonná podmínka požadavku ochrany zájmů účastníka pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Podle přesvědčení odvolacího soudu k tomu, aby práva dlužníka v insolvenčním řízení byla odpovídajícím způsobem chráněna, není třeba případného jeho právního vzdělání ani to, aby se v insolvenčním řízení dokonale orientoval, a proto není ani třeba ustanovení advokáta k ochraně jeho práv.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. j/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenční správkyni se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 14. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu