3 VSOL 1154/2017-B-16
KSBR 33 INS 18036/2016 3 VSOL 1154/2017-B-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníka METEORTANK s.r.o., se sídlem Třebíč, Jejkov, Hrotovická 204, PSČ: 674 01, identifikační číslo osoby: 26886707, o odvolání insolvenčního správce Insolvency Project v.o.s., se sídlem Hradec Králové, Slezské Předměstí, Bieblova 1110/1b, PSČ: 500 03, identifikační číslo osoby: 28860993, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.10.2017, č.j. KSBR 33 INS 18036/2016- B-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.10.2017, č.j. KSBR 33 INS 18036/2016-B-10, se zrušuje .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, při výkonu své dohlédací činnosti na průběh insolvenčního řízení zamítl návrh insolvenčního správce, doručený dne 9.10.2017.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že podáním, doručeným soudu dne 9.10.2017 sdělil insolvenční správce, že mu věřitel Finanční úřad pro Kraj Vysočina doručil platební výměr ze dne 29.9.2017, kterým bylo vyměřeno DPH za květen 2017 ve výši 21.630 Kč, s tím, že se proti tomuto platebnímu výměru odvolal, když tato pohledávka není pohledávkou za majetkovou podstatou, neboť se jí netýká, a na základě toho navrhl postup podle § 203a insolvenčního zákona. Soud prvního stupně dovodil, že insolvenční správce v tomto isir.justi ce.cz svém návrhu zpochybňuje samotnou existenci pohledávky uvedeného věřitele vůči dlužníkovi, a nikoliv jen její povahu, tedy přednostní uspokojení, přičemž § 203a insolvenčního zákona dopadá na spory o pořadí pohledávky, nikoliv o existenci pohledávky. Podle soudu § 203a insolvenčního zákona na důvody návrhu nelze aplikovat, a proto tento návrh zamítl.

Proti tomuto usnesení podal insolvenční správce odvolání. Odvolatel namítá, že ve svém podání ze dne 9.10.2017 sdělil soudu stanovisko k pohledávce věřitele Finanční úřad pro Kraj Vysočina, a sice že se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou. Nezaujal tedy názor, jak soud prvního stupně nesprávně dovozuje, že by pohledávka věřitele Finančního úřadu pro Kraj Vysočina neexistovala. Pohledávka vznikla v období před rozhodnutím o úpadku, tudíž nejde o pohledávku za majetkovou podstatou, neboť se reálně vztahuje k daňové povinnosti dlužníka za období před účinností rozhodnutí o úpadku. Dále odvolatel zdůraznil, že v případě, navrhne-li insolvenční správce postup podle ustanovení § 203a insolvenčního zákona, je insolvenční soud povinen vyzvat věřitele k podání žaloby podle tohoto ustanovení vždy. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání insolvenčního správce je důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že v daném případě bylo insolvenční řízení zahájeno dne 3.8.2016 k insolvenčnímu návrhu věřitele SILMET Příbram a.s., identifikační číslo osoby: 26210428. O tomto návrhu rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 2.12.2016, č.j. KSBR 33 INS 18036/2016-A-21, jímž zjistil úpadek dlužníka METEORTANK s.r.o., na majetek dlužníka prohlásil konkurs a insolvenčním správcem ustanovil Insolvency Project v.o.s., identifikační číslo osoby: 28860993. Přezkumné jednání a schůze věřitelů byly nařízeny na den 1.3.2017, u přezkumného jednání byly přezkoumány řádně přihlášené pohledávky věřitelů č. 11 až č. 13, na schůzi věřitelů byl zástupcem věřitelů zvolen věřitel č. 1 SILMET Příbram a.s. Dne 9.10.2017 došlo soudu podání insolvenční správce označené jako Návrh insolvenčního správce na postup dle § 203a IZ , v němž insolvenční správce soudu sděluje, že mu byl věřitelem Finanční úřad pro Kraj Vysočina, Územní pracoviště v Třebíči, doručen platební výměr č.j. 1543214/17/2912-50521-706455 ze dne 29.9.2017, kterým bylo vyměřeno DPH za květen 2017 (to je při zrušení registrace k DPH) ve výši 21.630 Kč, a stanovena náhradní lhůta splatnosti 15 dnů ode dne nabytí právní moci výměru s tím, že proti tomuto platebnímu výměru se odvolal a současně podává návrh na postup podle § 203a IZ, sporná pohledávka není pohledávkou za majetkovou podstatou, neboť se jí netýká.

Podle ustanovení § 203 IZ, není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 1). Neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písm. a) v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu (odstavec 2). Osoba s dispozičními oprávněními uspokojí pohledávky podle odstavce 1 z majetkové podstaty (odstavec 3). Neuspokojí-li osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti osobě s dispozičními oprávněními; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila (odstavec 4). Po právní moci rozhodnutí o žalobě podle odstavce 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby nebo osoby s dispozičními oprávněními, kterým se rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, doručuje, a to zvlášť (odstavec 5).

Podle ustanovení § 203a IZ, v pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno (odstavec 1). Řízení o žalobě podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a); ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky platí obdobně (odstavec 2).

Odvolací soud předesílá, že shora citované ustanovení § 203a bylo do insolvenčního zákona vloženo novelou provedenou zákonem č. 294/2013 Sb., jenž nabyl účinnosti dne 1.1.2014. Důvodová zpráva k této novele konstatovala, že v soudní praxi není pochyb o tom, že spor o určení, zda pohledávka je pohledávkou za podstatou, je incidenčním sporem o pořadí pohledávky. Záměrem zákonodárce pak bylo doplnit text insolvenčního zákona o mechanismus, jakým má být spor o takové pořadí vyprovokován v situaci, kdy o těchto pohledávkách platí, že se nepřezkoumávají na přezkumném jednání. Obdobně to platí o pohledávkách, které jsou vyloučeny z uspokojení v insolvenčním řízení. Vycházelo se z toho, že se jeví žádoucím neponechávat řešení takového sporu jen finálním fázím insolvenčního řízení (typicky opravnému prostředku věřitele proti rozvrhovému usnesení). Proto v pochybnostech, zda pohledávka uplatněná věřitelem je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou na roveň postavenou (a obdobně v pochybnostech o tom, zda jde o pohledávku vyloučenou z uspokojení v insolvenčním řízení) má insolvenční soud uložit, v souladu s výše uvedeným, věřiteli povinnost podat žalobu o určení pořadí uplatněné pohledávky proti insolvenčnímu správci (nikoliv vůči osobě s dispozičním oprávněním). Navrhované řešení mělo přispět ke zjednodušení uspokojování těchto pohledávek, snížit transakční náklady insolvenčního řízení, ušetřit administrativní zátěž insolvenčních správců spojenou s vedením předmětných sporů a mělo upevnit pocit právní jistoty věřitelů.

Nutno uvést, že podle výslovného znění odstavce 1 § 203a, navrhne-li postup podle ustanovení § 203a odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce, uloží insolvenční soud věřiteli, který uplatnil pohledávku, ohledně níž jsou pochybnosti o tom, že je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň (anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje), aby podal ve lhůtě 30 dnů u insolvenčního soudu žalobu na určení jejího pořadí, vždy. O takovém návrhu insolvenčního správce přitom soud nerozhoduje, a to ani případně negativním rozhodnutím (jímž návrh zamítá ).

Právě o takový případ se v posuzované věci jedná, neboť insolvenční správce s odkazem na tvrzení, že Finančním úřadem pro Kraj Vysočina uplatněná pohledávka se vztahuje k daňové povinnosti dlužníka za období před účinností rozhodnutí o úpadku, takto zpochybňuje, že se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou.

Pokud za tohoto stavu soud prvního stupně vydal usnesení, jímž návrh insolvenčního správce na postup podle § 203a odst. 1 IZ ve vztahu k věřiteli Finanční úřad pro Kraj Vysočinu vydal, svědčí odvolateli právo odvolat se proti takovému rozhodnutí, byť je soud vydal-jak uvádí v usnesení- při výkonu dohlédací činnosti (srov. § 91 IZ).

Vzhledem k tomu, že důvod pro vydání usnesení, jímž soud návrh insolvenčního správce na postup podle § 203a odst. 1 IZ zamítl v této věci není dán, odvolací soud napadené usnesení zrušil bez dalšího, a tím toto usnesení, které vydáno být nemělo, odklidil (ustanovení § 219a odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, zástupci věřitelů a odvolateli se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 20. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu