3 VSOL 115/2011-A-28
KSBR 44 INS 10744/2010 3 VSOL 115/2011-A-28

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Mořice 160, PSČ 798 28, o insolvenčním návrhu věřitele LEASING-STAR spol. s r.o. Teplice, se sídlem Teplice, Nákladní 1060, PSČ 415 01, IČ: 41324536, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 44 INS 10744/2010-A-18 ze dne 12. ledna 2011,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zjistil úpadek dlužnice (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.), rozhodl o účincích rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.), ustanovil insolvenční správkyni JUDr. Anitu Nejedlou (výrok IV.) a rozhodl, že konkurs bude projednáván jako konkurs nepatrný (výrok V.), dále vyzval věřitele dlužníka k přihlášení pohledávek, uložil povinnosti dlužníku, věřitelům dlužníka, jeho dlužníkům a insolvenční správkyni, nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (výroky VI. až XIV.).

V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se svým insolvenčním návrhem ze dne 16.9.2010 domáhal rozhodnutí o úpadku dlužnice a prohlášení konkursu na její majetek. V návrhu navrhovatel uvedl, že s Richardem Vavrečkou, Zdeňkem Vavrečkou a dlužnicí uzavřel smlouva o úvěru ze dne 14.12.2006, na základě které byl poskytnut úvěr ve výši 445.000,-Kč, zesplatněný dne 10.9.2007 z důvodu jeho řádného nesplácení. Dlužná částka byla navrhovateli přiznána rozhodčím nálezem sp.zn. 4589/07 vydaným dne 5.2.2008, pravomocným dne 15.2.2008 a vykonatelným dne 19.2.2008. Jako dalšího věřitele navrhovatel označil Jihomoravskou plynárenskou, a.s., IČ: 49970607. Dlužnice se k insolvenčnímu návrhu ve lhůtě určené soudem nevyjádřila. Další věřitel Jihomoravská plynárenská, a.s. přípisem ze dne 15.11.2010 soudu sdělila, že má za dlužnicí pohledávku ve výši 37.783,62 Kč, kterou doložila listinami, mimo jiné elektronickým platebním rozkazem. Vzhledem k tomu, že dlužnice insolvenčnímu návrhu neodporovala, když se nijak nevyjádřila, soud vyšel ze skutečnosti, že mezi navrhovatelem a dlužnicí není sporu o existenci tvrzené pohledávky navrhovatele (aktivní legitimaci navrhovatele k podání insolvenčního návrhu). Soud má pohledávku navrhovatele za osvědčenou listinami označenými k důkazu, a to rozhodčím nálezem ze dne 5.2.2008, ze kterého vzal soud za prokázáno, že navrhovatel má za dlužnicí pohledávku ve výši minimálně 490.105,55 Kč. Vzhledem k tomu, že další známý věřitel v insolvenčním řízení doložil své splatné pohledávky, insolvenční soud při právním hodnocení vycházel z nevyvrácení právní domněnky existence neschopnosti dlužnice plnit své splatné závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti ve smyslu ust. § 3 odst. 2, písm. b) insolvenčního zákona. Soud má na základě předložených důkazů osvědčen úpadek dlužnice, která má více věřitelů, jejichž peněžité závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, úpadek dlužnice byl tak zjištěn ve formě insolvence a dále je dán domněnkou platební neschopnosti, když dlužnice k výzvě soudu nepředložila seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. Insolvenční návrh podala osoba k tomu oprávněná, jejíž aktivní legitimace byla plně prokázána (ust. § 103 odst. 2 insolvenčního zákona), soud rozhodl o úpadku dlužnice a současně spolu s tímto rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužnice dle ust. § 148 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť dlužnice je osoba, u které insolvenční zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací, a dlužnice nepodala ve lhůtě určené ust. § 390 odst. 1 insolvenčního zákona návrh na povolení oddlužení. Podle ust. § 314 odst. 1 insolvenčního zákona soud rozhodl o tom, že konkurs bude projednáván jako konkurs nepatrný, neboť dle tohoto ustanovení o nepatrný konkurs jde, jestliže dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo celkový obrat dlužníka podle zvláštního předpisu za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2.000.000,-Kč a dlužník nemá více jak 50 věřitelů.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že od října 2008 je jejímu synovi každý měsíc z výplaty strhávána částka v průměru 7.000,-Kč, která odchází Exekutorskému úřadu v Olomouci, soudnímu exekutorovi Kučovi, a proto není důvodné insolvenční řízení vůči její osobě. Domáhá se proto zrušení konkursu.

Insolvenční navrhovatel se k odvolání dlužnice vyjádřil tak, že odvolání dlužnice nesplňuje náležitosti odvolání předepsané v ust. § 205 o.s.ř. a žádnou částku, která měla být realizována srážkami ze mzdy Richarda Vavrečky, neobdržel. Bude-li odvolání dlužnice odvolacím soudem shledáno projednatelným, navrhuje potvrzení napadeného rozhodnutí ve výrocích o úpadku a prohlášení konkursu jako věcně správného.

Insolvenční správkyně ve vztahu k odvolání dlužnice rovněž navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí jako věcně správného.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, když posoudil odvolání dlužnice podle jeho obsahu jako odvolání do výroků I. a II. napadeného rozhodnutí (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), dále že obsahuje způsobilý odvolací důvod, který lze z hlediska vylíčení skutkového stavu podřadit pod ust. § 205 odst. 2, písm. g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 105 IZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.

Podle § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční navrhovatel se svým insolvenčním návrhem ze dne 16.9.2010 domáhal zjištění úpadku dlužnice a prohlášení konkursu na její majetek s odůvodněním, že dne 14.12.2006 uzavřel s Richardem Vavrečkou jako dlužníkem a Zdeňkem Vavrečkou a dlužnicí jako ručiteli smlouvu o úvěru, na základě které poskytl úvěr ve výši 445.000,-Kč, který z důvodu jeho řádného nesplácení zesplatnil dne 10.9.2007 a který k tomuto dni činil částku 490.105,55 Kč. Rozhodčím nálezem sp.zn. 4589/07 ze dne 5.2.2008 (pravomocným dne 15.2.2008 a vykonatelným dne 19.2.2008) vydaným rozhodcem JUDr. Bc. Martinem Kulhánkem, Ph.D., byla dlužnici uložena povinnost zaplatit insolvenčnímu navrhovateli tuto pohledávku spolu s náklady rozhodčího řízení ve výši stanovené rozhodčím nálezem. Insolvenční navrhovatel dále uvedl, že jeho pohledávka je zajištěna zástavním právem k nemovitostem (specifikovaným v návrhu) s účinky vkladu práva dnem 15.12.2006. Jako dalšího věřitele dlužnice s vykonatelnou pohledávkou insolvenční navrhovatel označil společnost Jihomoravská plynárenská, a.s. Navrhovatel v návrhu dále uvedl, že vůči dlužnici má tedy pohledávku více jak 30 dnů po splatnosti, dosud dlužnicí neuhrazenou. Dlužnice je v úpadku, neboť má více věřitelů a její peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit. K návrhu insolvenční navrhovatel doložil listiny k osvědčení své pohledávky, mimo jiné předmětný rozhodčí nález, a současně svoji pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil. Věřitel Jihomoravská plynárenská, a.s. sdělil insolvenčnímu soudu (podáním ze dne 15.11.2010), že vůči dlužnici má vykonatelnou pohledávku, povinnost k jejímu zaplacení byla dlužnici uložena elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Prostějově č.j. 7 Ec 231/2009 -22 ze dne 16.11.2009, pravomocným dne 15.12.2009, ke dni 15.11.2010 tato pohledávka činí celkem částku 60.548,19 Kč. Exekuční titul ohledně této pohledávky věřitel ke svému podání doložil. Dlužnice byla vyzvána insolvenčním soudem opakovaně, a to usnesením č.j. KSBR 44 INS 10744/2010-A-8 ze dne 5.11.2010 (doručeným dlužnici spolu s insolvenčním návrhem dne 16.11.2010) a usnesením č.j. KSBR 44 INS 10744/2010-A-11 ze dne 30.11.2010 (doručeným dlužnici dne 3.12.2010), aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila k insolvenčnímu návrhu a předložila seznamy majetku, závazků a zaměstnanců podle ust. § 104 odst. 1 IZ, na tyto výzvy dlužnice však nijak nereagovala. Současně dlužnice byla v usnesení ze dne 5.11.2010 poučena o možnosti podat návrh na povolení oddlužení ve lhůtě 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu s odkazem na ust. § 390 odst. 1 IZ.

Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, má proti dlužníku splatnou pohledávku, tj. připojit ke svému návrhu veškeré listiny, z nichž lze spolehlivě závěr o existenci jeho splatné pohledávky učinit. Za doloženou lze mít jen takovou splatnou pohledávku, o které není z věřitelem předložených listin zásadních pochyb. Doložením splatné pohledávky vůči dlužníku navrhující věřitel jednak prokazuje své oprávnění podat insolvenční návrh a jednak zčásti poskytuje skutkový podklad pro zkoumání tvrzeného dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku podle ust. § 3 IZ, jejichž zjištění založené osvědčením nebo dokazováním rozhodných skutečností je základním předpokladem podmiňujícím rozhodnutí o úpadku dle ust. § 136 odst. 1 IZ. Jak správně uzavřel soud prvního stupně, navrhovatel ke své tvrzené pohledávce vůči dlužnici předložil listiny, kterými doložil, že má za dlužnicí splatnou a vykonatelnou, dlouhodobě neuhrazovanou, pohledávku, když bylo osvědčeno, že má vůči dlužnici vykonatelnou pohledávku vyplývající z ručitelského závazku ke smlouvě o úvěru, splatnou dne 10.9.2007. Navrhovatel tedy prokázal svou aktivní věcnou legitimaci. Současně navrhovatel svoji pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil.

Odvolací soud rovněž souhlasí se soudem prvního stupně, že byly splněny i další podmínky pro rozhodnutí o úpadku, tj. osvědčení existence mnohosti věřitelů dlužnice s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, neboť kromě navrhovatele byla osvědčena existence dalšího věřitele Jihomoravské plynárenské, a.s., která má za dlužnicí rovněž splatnou a vykonatelnou pohledávku pravomocně přiznanou dnem 15.12.2009. Na základě těchto skutečností soud prvního stupně správně uzavřel, že dlužnice je v úpadku ve formě platební neschopnosti, když bylo osvědčeno, že má více věřitelů (nejméně dva), vůči kterým má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2, písm. b) IZ), a dále je splněna i domněnka platební neschopnosti dlužnice plnit své peněžité závazky podle ust. § 3 odst. 2, písm. d) IZ, neboť dlužnice nesplnila svou povinnost předložit seznamy majetku, závazků a zaměstnanců uvedené v ust. § 104 odst. 1 IZ, kterou jí uložil insolvenční soud.

Odvolací námitka dlužnice, že dluh je splácen v exekuci jejím synem Richardem Vavrečkou, je pro posouzení věci právně nevýznamná. Tato skutečnost by pouze mohla případně mít vliv na zjištění výše pohledávky insolvenčního navrhovatele v rámci jejího přezkumu. Rovněž na posouzení věci nemůže mít vliv ani skutečnost, že dlužnice u odvolacího jednání projevila ochotu uznat pohledávku insolvenčního navrhovatele a dalšího věřitele Jihomoravské plynárenské, a.s.

Odvolací soud rovněž shledává správným závěr soudu prvního stupně, že jediným možným způsobem řešení úpadku dlužnice je konkurs podle ust. § 148 odst. 1 IZ, když dlužnice si přes poučení soudu nepodala návrh na oddlužení ve lhůtě stanovené soudem (§ 390 odst. 1 IZ) a způsob řešení úpadku reorganizací u ní nepřichází v úvahu, neboť dlužnice není podnikatelem (§ 316 odst. 2 IZ).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a II. jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřiteli a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 14. dubna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu