3 VSOL 1143/2013-A-14
KSBR 30 INS 28786/2013 3 VSOL 1143/2013-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Moniky anonymizovano , anonymizovano , Částkov 148, PSČ 687 12, o insolvenčním návrhu věřitele KHYPO s.r.o., se sídlem Praha -Vinohrady, Polská 1505/40, PSČ 120 00, identifikační číslo: 28979451, zastoupeného JUDr. Bc. Nikolou Hönigovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Rubešova 8, PSČ 120 00, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.10.2013 č. j. KSBR 30 INS 28786/2013-A-6

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil věřiteli, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně poté, co citoval ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), uvedl, že výši zálohy určil v maximální možné částce 50.000 Kč s ohledem na ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, podle něhož minimální odměna insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka konkursem činí 45.000 Kč, přičemž je nutno počítat s navýšením o hotové výdaje insolvenčního správce. Dále soud prvního stupně vyložil účel zálohy s tím, že postupoval podle ustanovení § 108 IZ, a uložil navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť je to nutné ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkal, že z odůvodnění jeho rozhodnutí není zřejmé, z jakých konkrétních skutkových a právních závěrů vycházel a na jakém podkladě tyto závěry učinil. Namítal, že soud prvního stupně nevzal v úvahu údaje uvedené v insolvenčním návrhu, že dlužnice je spolu se svým manželem vlastnicí bytových jednotek č. 148/1 a č. 148/2, jež se nacházejí v budově č. p. 148 na pozemku parc. č. st. 239, a k jednotkám přináležejících podílů na společných částech domu a pozemku v rozsahu podílu 19795/25956 v katastrálním území Částkov, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště, přičemž tento majetek bude zahrnut do majetkové podstaty dlužnice a bude v rámci insolvenčního řízení zpeněžován. Odvolatel odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sen. zn. 3 VSPH 286/2010, podle jehož závěrů je při stanovení výše zálohy nutno vyjít z toho, že povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení lze insolvenčnímu navrhovateli uložit jen, pokud nelze v daném případě předpokládat, že budoucí náklady insolvenčního řízení bude možno zcela hradit z majetkové podstaty. V této věci však odůvodnění usnesení soudu prvního stupně neobsahuje žádné konkrétní skutkové okolnosti, z nichž by bylo možno usuzovat, že stanovení zálohy na krytí nákladů insolvenčního řízení v plné výši je nezbytné. V tomto směru soud prvního stupně zdůvodnil svoje rozhodnutí pouze poukazem na ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. Nad rámec odvolatel konstatoval, že insolvenční návrh směřuje proti fyzické osobě a je předpoklad, že bude podán návrh na povolení oddlužení. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Je třeba uvést, že dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle čl. II.-přechodného ustanovení zákona č. 294/2013 Sb., zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele je důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že věřitel KHYPO s.r.o. se insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 15.10.2013, domáhá rozhodnutí o úpadku dlužnice Moniky anonymizovano s odůvodněním, že dlužnice má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců, takže je zjevné, že je v úpadku. V této souvislosti tvrdí, že dlužnice a Radek Povalač uzavřeli, jakožto solidárně zavázaní spoludlužníci, dne 2.10.2007 se společností Raiffeisenbank, a.s., identifikační číslo 49240901 úvěrovou smlouvu reg. č. 450/229/07/01, na jejímž základě poskytla banka úvěr ve výši 2.765.000 Kč a dlužnice a Radek Povalač se zavázali tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních anuitních splátkách. K zajištění této pohledávky byla dne 8.7.2007 uzavřena mezi dlužnicí a Radkem Povalačem, jako zástavci, a bankou, jako zástavním věřitelem, zástavní smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem-bytu (rozest.) v budově (rozestav.-byt. dům) na pozemku p.č. st. 239 a příslušnému spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy a pozemku, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště na LV č. 473, vklad zástavního práva byl povolen rozhodnutím katastrálního úřadu s právními účinky vkladu ke dni 8.10.2007. Dlužnice ani spoludlužník neplnili svoje závazky vůči bance řádně a včas, ta proto v souladu s obchodními podmínkami Raiffeisenbank, a.s. pro poskytování hypotečních úvěrů prohlásila veškeré finanční závazky dlužnice a Radka Povalače za okamžitě splatné ke dni 22.11.2012. Dne 10.6.2010 byl JUDr. Vojtěchem Lachnitem, kandidátem Mgr. Jiřího Nevřely, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha-Východ, sepsán exekutorský zápis pod sp. zn. 054 EZ 8412/2010, jímž došlo mezi bankou (v právním postavení osoby oprávněné) a dlužnicí (v právním postavení osoby povinné) a Radkem Povalačem (rovněž jako osoby povinné) k dohodě o závazku osob povinných splnit pohledávku osoby oprávněné se svolením k nařízení provedení exekuce podle ustanovení § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. pro případ nesplnění závazku ze smlouvy o úvěru. Pohledávka za dlužnicí je tedy vykonatelná. Smlouvou o postoupení pohledávky pak postoupila Raiffeisenbank, a.s. (postupitel) pohledávku KHYPO s.r.o. (postupník). Smlouvou byla postoupena pohledávka, jež byla vyčíslena částkou 2.787.109,55 Kč. Dlužnici bylo postoupení pohledávky notifikováno přípisem banky. Pohledávka nebyla uhrazena, ke dni sepsání návrhu se jedná o splatnou pohledávku ve výši 3.464.590,08 Kč (z toho na jistině 2.698.389,27 Kč). Podle tvrzení v návrhu jsou dalšími věřiteli dlužnice THERMONT spol. s r.o. se sídlem Napajedla, 2. května 1574, identifikační číslo 63491206, která má podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 23.9.2010 č. j. 12C 168/2009-32 za dlužnicí splatnou pohledávku ve výši 265.769 Kč s příslušenstvím, a Československá obchodní banka, a.s. se sídlem Praha-Radlice, Radlická 333/150, identifikační číslo 00001350, která má podle pravomocného a vykonatelného směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Brně dne 15.10.2009 pod č. j. 42Cm 196/2009-12 za dlužnicí splatnou pohledávku ve výši 1.504.473 Kč s příslušenstvím. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16.10.2013 č. j KSBR 30 INS 28786/2013-A-2 oznámil zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužnice Moniky anonymizovano , s tím, že účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly zveřejněním v insolvenčním rejstříku, a vyzval věřitele dlužnice, aby přihlásili své pohledávky v insolvenčním řízení. Dne 26.11.2013 došlo soudu sdělení Československé obchodní banky, a.s. o existenci pohledávky vůči dlužnici. Následně soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Z ustanovení § 108 odst. 1 IZ vyplývá, že navrhovateli lze uložit zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení pouze v případě, že je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak, zejména z prostředků majetkové podstaty. Uložení této povinnosti je tedy zásadně odůvodněno v případech, kdy dlužník nemá dostatečné pohotové peněžní prostředky, které by bylo možno použít k hrazení nákladů řízení po rozhodnutí o úpadku, a současně lze usuzovat, že po rozhodnutí o úpadku bude nutné hradit náklady řízení v určité výši.

Je třeba uvést, že obsah odůvodnění vyhotovení nemeritorních usnesení není stanoven (srov. ustanovení § 169 o.s.ř.), proto postačuje, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení. Tyto důvody musí být způsobilé výrok usnesení srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit.

Usnesení o uložení zálohy není usnesením vydaným v rámci dohlédací činnosti a je proti němu odvolání přípustné (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008 sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 10/2009). Jako takové tudíž musí být přezkoumatelně odůvodněno, aby odvolací soud byl schopen posoudit správnost důvodů, pro které soud prvního stupně k rozhodnutí o záloze přistoupil.

Tomuto požadavku však odvoláním napadené usnesení nevyhovuje. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí pouze obecně uvádí, že uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení je nutné ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Je však zcela zjevné, že majetkovými poměry dlužnice se nezabýval, a údaje, které ve vztahu k majetku dlužnice uvedl věřitel v insolvenčním návrhu, nijak nehodnotil.

To činí ve svém důsledku rozhodnutí soudu prvního stupně pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

V tomto dalším řízení soud prvního stupně opětovně posoudí v jaké výši je nezbytné uložení zálohy ve smyslu ustanovení § 108 IZ, a to s přihlédnutím a po vyhodnocení údajů, které již má z insolvenčního návrhu věřitele k dispozici, případně údajů, které obstará sám v rámci zkoumání majetkových poměrů dlužnice, například výzvou dlužnici k předložení seznamů podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ. Své rozhodnutí soud prvního stupně také přezkoumatelným způsobem zdůvodní.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli a dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 22. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu