3 VSOL 1140/2015-A-19
KSBR 37 INS 18750/2015 3 VSOL 1140/2015-A-19

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Soni anonymizovano , anonymizovano , bytem Náměšť nad Oslavou, Kaštanová 472, PSČ 675 71, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 37 INS 18750/2015-A-10 ze dne 25.9.2015,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh (výrok I.) a neprodloužil dlužnici lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 4.9.2015 byla dlužnice vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnila insolvenční návrh tak, že předloží seznam majetku a seznam zaměstnanců, dále byla dlužnice vyzvána k doplnění návrhu na povolení oddlužení. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 17.9.2015. Dlužnice požádala o prodloužení lhůty a insolvenční návrh nedoplnila. Povinné přílohy insolvenčního návrhu nesplňují zákonné náležitosti, vady příloh nebyly odstraněny, a proto v řízení nelze pokračovat. Z tohoto důvodu soud postupoval podle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl, aniž by se zabýval skutečností, že dlužnice nedoplnila návrh na povolení oddlužení. Žádosti dlužnice o prodloužení lhůty k doplnění insolvenčního návrhu soud nevyhověl, neboť insolvenční řízení je založeno na zásadě rychlosti, lhůta k doplnění insolvenčního návrhu je lhůtou zákonnou, kterou nelze prodloužit podle ustanovení § 55 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Podle jejího názoru k insolvenčnímu návrhu předložila všechny potřebné dokumenty, když předložila seznam závazků, seznam movitého a nemovitého majetku a současně uvedla, zda podnikala a měla nějaké zaměstnance, zda s ní nějaké osoby tvoří koncern a má blízké osoby, zda závazky popírá. Poukázala na to, že své věřitele v seznamu řádně označila, k závazkům uvedla jejich výši a datum poslední splátky, neboť skutečné splatnosti jednotlivých závazků nezná. V seznamu majetku uvedla, že movité věci se nenacházejí v držení třetí osoby. Domnívá se, že její insolvenční návrh je srozumitelný a úplný, že k němu byly připojeny všechny zákonem požadované přílohy, a proto insolvenční návrh nevykazuje žádné nedostatky a nebrání dalšímu řízení.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice podala u soudu prvního stupně dne 21.7.2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že v současné době má šest věřitelů, vůči nimž má sedm závazků v celkové výši 130.477 Kč, které jsou delší dobu po splatnosti a navyšují se o příslušenství, všechny závazky označila jako nezajištěné a nevykonatelné. Dále uvedla, že ze svých příjmů není schopna své závazky v plném rozsahu uhradit, nachází se tedy v úpadku. Své závazky dlužnice v návrhu specifikovala tak, že označila věřitele, uvedla výši jednotlivých závazků a splatnost poslední splátky. Shodné údaje dlužnice uvedla v připojeném seznamu závazků. K návrhu dlužnice připojila i seznam majetku.

Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, dospěl k závěru, že nebyl řádný ani samotný insolvenční návrh dlužnice, neboť neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují její úpadek.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 88/2010).

V přezkoumávané věci dlužnice v insolvenčním návrhu označila více věřitelů (nejméně dva), uvedla výši svých závazků vůči těmto věřitelům, avšak neuvedla údaj o splatnosti jednotlivých závazků. Dlužnice u každého závazku sice uvedla údaj o splatnosti poslední splátky, z tohoto údaje však nelze dovodit splatnost jednotlivých závazků. Nadto dlužnice sama v odvolání uvádí, že splatnost svých závazků ani nezná. Z insolvenčního návrhu dlužnice je tak pouze zřejmé, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), její insolvenční návrh však postrádá taková tvzení, z nichž by bylo zřejmé, že vůči těmto věřitelům má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopna plnit (§ 3 odst. 1 písm. b/ a písm. c/, odst. 2 písm. a/ až písm. c/ IZ), tedy že dlužnice je v úpadku ve formě platební neschopnosti. Za tohoto stavu soud prvního stupně nadbytečně vyzval dlužnici podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ k doplnění insolvenčního návrhu spočívajícím v odstranění vad povinných příloh insolvenčního návrhu, a to seznamu majetku a seznamu zaměstnanců (§ 104 IZ), neboť byl dán důvod pro postup podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, to je důvod k odmítnutí insolvenčního návrhu pro vadu spočívající v nedostatku skutkových tvrzení dlužnice k jejímu úpadku ve smyslu ustanovení § 103 IZ.

Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučen í: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 25. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu