3 VSOL 1132/2015-A-10
KSOS 25 INS 21738/2015 3 VSOL 1132/2015-A-10

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Opava -Kateřinky, Na Pastvisku 347/71, PSČ 747 05, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 25 INS 21738/2015-A-5 ze dne 22.9.2015,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem domáhal rozhodnutí o úpadku a jeho řešení konkursem. V návrhu dlužník označil dva věřitele-CETELEM ČR, a.s. a Komerční banku, a.s. K insolvenčnímu návrhu však dlužník nepřipojil zákonem stanovené přílohy (seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců). Soud proto dlužníka usnesením č. j. KSOS 25 INS 21738/2015-A-3 ze dne 31.8.2015 vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení tyto seznamy předložil, s poučením, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne. Toto usnesení bylo dlužníku doručeno dne 3.9.2015, avšak dlužník ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nijak nereagoval. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka odmítl. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Podle jeho názoru všechny skutečnosti jsou patrné z jeho návrhu a přiložených dokladů. Splatnost jednotlivých závazků lze vyčíst z přiložených dokumentů, jelikož je na nich napsána, nebo je přiložena výzva k úhradě těchto závazků. Namítl, že výzva na doplnění insolvenčního návrhu mu nikdy nebyla doručena. Odvolatel navrhl, aby napadené rozhodnutí odvolací soud zrušil.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 26.8.2015 insolvenční návrh, kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. V návrhu dlužník uvedl, že má více věřitelů, jejichž pohledávky jsou již po splatnosti po dobu delší než 30 dnů, platby jsou zastaveny a není schopen tyto závazky splnit. Dále uvedl, že celková výše jeho závazků po splatnosti činí 698.000 Kč s příslušenstvím, z toho závazek vůči věřiteli CETELEM ČR, a.s. ve výši 58.000 Kč není placen od 12.2.2012, závazek vůči věřiteli Komerční bance, a.s. ve výši 635.000 Kč není placen od 20.11.2001, a závazek vůči témuž věřiteli ve výši 29.708 Kč není placen od 24.3.2013. Ke svému majetku dlužník v návrhu uvedl, že žádný nevlastní, vlastní pouze pohledávky za Tomášem Červenkou ve výši 6.950 Kč a za společností Kerolla trade s.r.o. ve výši 995.000 Kč bez příslušenství. Součástí insolvenčního návrhu učinil prohlášení, že soupis závazků a pohledávek (uvedený v textu) je úplný a správný, žádné přílohy k návrhu dlužník nepřipojil. Z obsahu spisu dále vyplývá, že usnesením č. j. KSOS 25 INS 21738/2015-A-3 ze dne 31.8.2015 byl dlužník vyzván k tomu, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil insolvenční návrh tak, že doloží listiny dokládající úpadek a předloží samostatný seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, s poučením o jejich náležitostech, s tím, že nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy (každý seznam zvlášť) musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Toto usnesení bylo dlužníku doručeno dne 3.9.2015 (vhozením do domovní schránky-srov. ustanovení § 50 odst. 1 o.s.ř.). Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Nutno zdůraznit, že Nejvyšší soud České republiky již ve svém usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010), formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 IZ). V otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) přitom může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ).

Insolvenční návrh tak musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, v přezkoumávané věci dospěl k závěru, že insolvenční návrh dlužníka nesplňuje náležitosti podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, neboť neobsahuje vylíčení skutečností osvědčujících úpadek dlužníka. Dlužník sice v návrhu označil dva své věřitele a závazky vůči těmto věřitelům, avšak k těmto závazkům pouze uvedl jejich výši a údaj o tom, od kdy nejsou dlužníkem placeny. V insolvenčním návrhu tak chybí konkrétní údaje o splatnosti závazků dlužníka tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů. V návrhu chybí i konkrétní tvrzení, že dlužník není schopen své závazky plnit, to je, že se nachází v platební neschopnosti, jež by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ. Konkrétní údaje v tomto směru nemohou být nahrazovány pouze obecným tvrzením, jak dlužník v insolvenčním návrhu činí, že má více věřitelů, jejichž pohledávky jsou již po splatnosti po dobu delší než 30 dnů, platby jsou zastaveny a není schopen tyto závazky splnit. Takovým konkrétním tvrzením není ani údaj o tom, od kdy není pohledávka dlužníkem věřiteli placena. Tyto vady insolvenčního návrhu tak brání pokračování v řízení a soud prvního stupně měl proto bez dalšího insolvenční návrh dlužníka odmítnout již podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, nikoli postupovat podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ.

K odvolací námitce dlužníka, že všechny skutečnosti k úpadku jsou patrné z jeho podaného návrhu a přiložených dokladů, odvolací soud považuje za nutné uvést, že obecně může být považován za způsobilý zdroj poznání pouze seznam závazků, připojený k návrhu (jako samostatná příloha), opatřený údajem o tom, že se jedná o seznam správný a úplný, a podpisem dlužníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2012, sen. zn. 29 NS ČR 22/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 26/2011). Takovou přílohu však dlužník k návrhu nepřipojil.

Odvolací soud pro úplnost dodává, že usnesení k doplnění insolvenčního návrhu o zákonem stanovené přílohy bylo dlužníku doručeno postupem podle ustanovení § 50 odst. 1 o.s.ř. Odvolací námitka dlužníka, že toto usnesení mu nebylo doručeno, proto není důvodná.

Na základě shora uvedeného odvolací soud, byť z jiných důvodů, usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 25. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu