3 VSOL 113/2018-A-11
KSBR 26 INS 21010/2017 3 VSOL 113/2018-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci

dlužnice: Marta anonymizovano , anonymizovano bytem Břeclavská 306, 691 01 Moravský Žižkov

o insolvenčním návrhu dlužnice

o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2017 č.j. KSBR 26 INS 21010/2017-A-4

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2017 č.j. KSBR 26 INS 21010/2017-A-4 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice, doručený soudu dne 16. 11. 2017. 2. V důvodech svého rozhodnutí uvedl, že dlužnice v návrhu neuvedla žádné informace týkající se jejího úpadku, neidentifikovala v něm žádného ze svých věřitelů, neuvedla konkrétní informace o splatnostech svých závazků a nepřipojila k návrhu seznam závazků a seznam majetku. S odkazem na úpravu ustanovení § 3, § 103 a § 104 insolvenčního zákona a dále na závěry, formulované v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010 sp. zn. 29 NSČR 22/2009 soud prvního stupně uzavřel, že insolvenční návrh dlužnice postrádá uvedení rozhodných skutečností, z nichž by bylo možno dovodit její úpadek, neboť v něm chybí identifikace věřitelů, výše závazků, konkrétní data splatnosti závazků a konkrétní tvrzení o platební neschopnosti. Pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení a soud proto podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala dlužnice odvolání, které doplnila podáním ze dne 18. 1. 2018. V něm namítla, že podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení je úplné a dostačující k zahájení insolvenčního řízení. Podle odvolatelky soud prvního stupně rozhodl nesprávně, neboť nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a jeho rozhodnutí tak spočívá na nesprávném právním posouzení návrhu a je v rozporu se zákonem a konstantní judikaturou. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

4. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem, došlým soudu dne 16. 11. 2017, domáhá rozhodnutí o úpadku s tvrzením, že je fyzickou osobou-nepodnikatelem a po zodpovědném posouzení situace došla k závěru, že narostlou výši dluhů a jejich příslušenství již není schopna reálně uspokojovat. Její stav úpadku ve formě předlužení je zřejmý, neboť závazky převyšují její pohledávky. Dále uvedla, že má více věřitelů a má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit; současně sdělila, že nedisponuje finančními prostředky, z nichž by mohla hradit náklady insolvenčního řízení. Ke svému návrhu nepřipojila žádné přílohy. 7. Podle ustanovení § 3 IZ odst. 1, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. 8. Podle ustanovení § 3 odst. 4 IZ, dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. 9. Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. 10. Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. 11. Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. 12. Nutno uvést, že Nejvyšší soud České republiky již ve svém usnesení ze dne 27. 1. 2010 sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 88/2010, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož se v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). 13. V této věci dlužnice v návrhu neuvedla žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jejím úpadku pro platební neschopnost ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedla žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má minimálně dva věřitele, vůči nimž má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ), a že tyto závazky není schopna hradit (§ 3 odst. 1 písm. c/, odst. 2 IZ). Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku a musí z návrhu vyplývat konkrétně. 14. Pokud dlužnice uváděla, že její závazky převyšují její pohledávky a takto mínila popsat stav svého předlužení (ust. § 3 odst. 4 IZ), pak zákonnou podmínkou předlužení je to, že dlužník je fyzickou osobou-podnikatelem. Dlužnice však sama tvrdila, že je fyzickou osobou- nepodnikatelem. 15. V poměrech přezkoumávané věci tak lze uzavřít, že dlužnice v insolvenčním návrhu nevylíčila rozhodující skutečnosti ke znakům úpadku pro platební neschopnost, ani ke znakům úpadku pro předlužení. Její insolvenční návrh tak neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 103 odst. 2 IZ, pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm), a soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl. 16. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 21. února 2017

JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.