3 VSOL 113/2012-B-41
KSBR 45 INS 8103/2011 3 VSOL 113/2012-B-41

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Krahulčí 98, PSČ 588 56, o změně splátkového kalendáře, o odvolání přihlášeného věřitele SLAVIA INVEST a.s., se sídlem v Praze 6, Veleslavín, Křenova 439/7, PSČ 162 00, IČ: 25874501, zastoupeného JUDr. Petrem Konečným, advokátem se sídlem v Praze 2, V Tůních 1636/1, PSČ 120 00, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.11.2011, č.j. KSBR 45 INS 8103/2011-B-24, ve znění opravného usnesení ze dne 8.12.2011, č.j. KSBR 45 INS 8103/2011-B-32

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně změnil usnesení o schválení oddlužení vydané Krajským soudem v Brně dne 5.10.2011, č.j. KSBR 45 INS 8103/2011-B-17 ve výroku II. tak, že dlužníku uložil povinnost po dobu pěti let platit nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenční správkyně Mgr. Martiny Kaplánkové vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2011 ze svých příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 900,-Kč podle poměru pohledávek jednotlivých věřitelů blíže specifikovaných ve výroku pod čísly 1 až 16 s tím, že první splátku je dlužník povinen zaplatit nezajištěným věřitelům nejpozději ke dni 25.11.2011, a to ze mzdy, kterou pobírá od zaměstnavatele Kostelecké uzeniny a.s. a z částek poskytnutých na základě darovací smlouvy ze dne 8.9.2011, uzavřené mezi dlužníkem a Karlem anonymizovano a z částek poskytnutých na základě darovací smlouvy uzavřené dne 11.5.2011 mezi dlužníkem a Janou Lavuonovou.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že toto usnesení vydává s ohledem na to, že na přezkumném jednání konaném dne 30.9.2011, mimo jiné, byla popřena přihláška pohledávky č. 17 věřitele SLAVIA INVEST a.s. ve výši 258.074,90 Kč. Insolvenční správce vyzval tohoto věřitele, aby v souladu s ustanovením § 198 insolvenčního zákona podal žalobu na určení výše pohledávky u insolvenčního soudu ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání, přičemž věřitel byl poučen, že nebude-li žaloba v určené lhůtě podána, bude jeho pohledávka zjištěna ve výši uvedené při jejím popření insolvenčním správcem. Protože žaloba podána nebyla považuje se přihlášená pohledávka za zjištěnou v nepopřené výši.

Proti tomuto usnesení podal věřitel SLAVIA INVEST a.s. včasné odvolání a namítal, že soud prvního stupně celou věc nesprávně právně posoudil, když svou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil jako vykonatelnou, a to dle notářského zápisu, který byl v přihlášce doložen, přičemž vykonatelnost jeho pohledávky zpochybněna nebyla, a proto bylo povinností insolvenčního správce, aby do 30 dnů od skončení přezkumného jednání podal žalobu na popření vykonatelné pohledávky. Jelikož insolvenční správce tuto žalobu nepodal, je třeba již z tohoto důvodu pohledávku věřitele považovat za zjištěnou. Tvrdí, že výzvu, kterou obdržel od insolvenčního správce je třeba považovat za irelevantní, protože jednak po jejím obdržení soud prvního stupně vydal usnesení, kterým ho ve výroku II., bod 17, zahrnul do splátkového kalendáře s pohledávkou v celé výši 258.074,90 Kč a jednak v případě vykonatelné pohledávky bylo povinností insolvenčního správce podat žalobu. Domnívá se, že nelze aplikovat na daný případ tu část judikatury, která posouzení, zda se jedná o pohledávku vykonatelnou či nevykonatelnou ponechává na insolvenčním správci, protože zde chybí základní předpoklad pro její aplikaci, a to zpochybnění vykonatelnosti pohledávky ze strany insolvenčního správce, k čemuž odkazuje na konkrétní rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci. Je přesvědčen o tom, že s ohledem na vykonatelnost své pohledávky to měl být insolvenční správce, kdo byl povinen podat žalobu na její popření, protože tak neučinil, je třeba považovat jeho přihlášenou pohledávku za zjištěnou. Navrhuje proto, aby odvolací soud usnesení změnil a doplnil jej o jeho pohledávku ve výši 258.074,90 Kč.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.) aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ) a dospěl k závěru, že odvolání věřitele důvodné není.

V přezkoumávané věci usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23.5.2011, č. j. KSBR 45 INS 8103/2011-A-8 byl, mimo jiné, zjištěn úpadek dlužníka Karla anonymizovano , bylo povoleno oddlužení dlužníka Karla anonymizovano a věřitelé, které dosud nepřihlásili své pohledávky byli vyzváni, aby tak učinili do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Odvolatel se do insolvenčního řízení včas přihlásil se svou pohledávkou ve výši 258.074,90 Kč (č. přihlášky 17, č. věřitele 16). V přihlášce pohledávky uvedl, že pohledávka sestává z jistiny 251.954,90 Kč, jako důvod vzniku uvedl smlouvu o půjčce ze dne 21.9.2009, znějící na částku 846.000,-Kč, splatnou dne 21.12.2009 společně se sjednaným úrokem a smluvní pokutou, s tím, že pohledávka byla částečně uspokojena v dražbě, kdy zbývá uhradit 251.954,90 Kč. Věřitel uvedl, že pohledávka je vykonatelná dle notářského zápisu Nz 276/2009 a dále přihlásil příslušenství, náklady řízení ve výši 6.120,-Kč, plynoucí z usnesení Okresního soudu pro Prahu 6 č.j. 11 C 269/2010-52 ze dne 8.2.2011. Na přezkumném jednání konaném dne 30.9.2011 byla, mimo jiné, přezkoumána i přihláška pohledávky odvolatele (jako přihláška pohledávky č. 17), v protokolu o přezkumném jednání je konstatováno, že přihlášky pohledávek pod č. 2 a 17 zůstaly částečně nebo zcela spornými. Ze seznamu přihlášených pohledávek-listu přihlášky pohledávky č. 17 věřitele SLAVIA INVEST a.s. vyplývá, že byla přezkoumána pohledávka v celkové výši 258.074,90 Kč, tato pohledávka byla přezkoumána jako nevykonatelná, když insolvenční správce výslovně uvedl, že pohledávka vykonatelná není. Ze strany insolvenčního správce byla pohledávka popřena z toho důvodu, že k výzvě insolvenčního správce přihláška pohledávky nebyla doplněna a ani opravena a není tedy zřejmé, z čeho se přihlašovaná pohledávka skládá, pohledávka byla též popřena ze strany dlužníka, když je uvedeno, že dlužník popírá pravost, event. výši 258.074,90 Kč. Usnesením ze dne 5.10.2011 č. j. 45 INS 8103/2011-B-17 soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, přičemž ve výroku II. dlužníku uložil povinnost, aby po dobu pěti let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2011 ze svých příjmů, které získá po schválení oddlužení částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, přičemž pod bodem č. 17 je uveden věřitel SLAVIA INVEST a.s. se sídlem v Praze 6, Veleslavín, Křenova 439/7, IČ: 2587451 a dlužníku je uloženo, aby tomuto věřiteli na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 258.074,90 Kč platil měsíční splátku ve výši 21,78 % ze svých příjmů. Podáním ze dne 6.10.2011 zaslala insolvenční správkyně insolvenčnímu soudu kopie vyrozumění o popření nevykonatelných pohledávek, mimo jiné, též vyrozumění z 30.9.2011 adresované věřiteli SLAVIA INVEST a.s., nazvané jako vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky, ve kterém tomuto věřiteli sděluje, že při přezkumném jednání konaném dne 30.9.2011 byla popřena jeho nevykonatelná pohledávka pod položkou č. 17 seznamu přihlášených pohledávek v celkové výši 258.074,90 Kč. Ve výzvě sděluje insolvenční správkyně důvod svého popření, jakož i stanovisko dlužníka a upozorňuje ho na to, že pokud na své pohledávce trvá, je oprávněn podat u insolvenčního soudu žalobu na určení pravosti, výše, či pořadí pohledávky, a to ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání s tím, že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění, přičemž v žalobě se může věřitel jako důvodu vzniku pohledávky dovolávat jen skutečností uvedených v přihlášce nebo při přezkumném jednání. Rovněž tak je poučen o tom, že nepodá-li věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena žalobu, nebude v insolvenčním řízení k pohledávce popřené, co do pravosti, nadále přihlíženo. Podle dodejky byla tato výzva insolvenční správkyně doručena insolvenčnímu věřiteli dne 3.10.2011. Po ověření, že ze strany odvolatele žaloba na určení pravosti popřené pohledávky podána nebyla, soud prvního stupně rozhodl nyní napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 198 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření (odstavec 1). Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199 (odstavec 3).

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitel, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle ustanovení § 410 IZ, není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202 (odstavec 1). Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popře pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku (odstavec 2).

Odvolací soud námitky odvolatele nepovažuje za důvodné. Rozhodující pro další postup věřitele, který nesouhlasí s popřením své pohledávky insolvenčním správcem, je výsledek přezkumného jednání (a stanovisko insolvenčního správce v jeho rámci), na kterém byla přihlášená pohledávka věřitele přezkoumána a popřena, a to bez ohledu na skutečnost, jak byla pohledávka věřitele do insolvenčního řízení přihlášena, to je, zda byla věřitelem přihlášená jako vykonatelná pohledávka či pohledávka nevykonatelná. Tento závěr lze dovodit i z ust. § 198 odst. 3 IZ, ve kterém je upraveno, vyjde-li v průběhu řízení o žalobě popřené nevykonatelné pohledávky najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle ustanovení § 199 odst. 1 IZ, to je, jakoby insolvenční správce popřel vykonatelnou pohledávku.

V dané věci odvolatel sice přihlásil svou pohledávku jako pohledávku vykonatelnou, avšak insolvenční správkyně spolu s dlužníkem popřeli pohledávku věřitele jako pohledávku nevykonatelnou, a to co do její pravosti, přičemž insolvenční správkyně v seznamu přihlášených pohledávek zapsala pohledávku věřitele jako pohledávku nevykonatelnou. Za této situace insolvenční správkyně správně vyrozuměla věřitele o možnosti uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu. Bylo věcí věřitele, aby žalobu podal a v rámci soudního řízení obhájil důvodnost své pohledávky s tím, že pokud by se ukázalo, že pohledávka je vykonatelnou, žalovaní by byli povinni prokázat důvod svého popření. Námitka odvolatele, že nebyla zpochybněna vykonatelnost pohledávky ze strany insolvenční správkyně obstát nemůže, protože ke zpochybnění vykonatelnosti došlo již tím samotným faktem, že insolvenční správkyně tuto pohledávku nepovažovala za pohledávku vykonatelnou, a proto byla přezkoumána jako pohledávka nevykonatelná. Rovněž tak je nedůvodná námitka odvolatele v tom, že výzvu, kterou od insolvenční správkyně obdržel je třeba považovat za irelevantní, když po jejím obdržení soud prvního stupně vydal usnesení, kterým ho zahrnul do splátkového kalendáře. Usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je rozhodnutím, které je vydáváno s výhradou změny poměrů. Nadto soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí vysvětlil v souladu s ustanovením § 411 odst. 2 IZ, že byla-li některá z pohledávek, které mají být uspokojeny podle splátkového kalendáře popřena, hradí dlužník částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení v určených lhůtách k rukám insolvenčního správce, který je věřiteli vyplatí neprodleně po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky. Soud prvního stupně správně zahrnul prvním usnesením o plnění splátkovým kalendářem věřitele-odvolatele do splátkového kalendáře, když v době vydání tohoto rozhodnutí jeho přihláška pohledávky byla sice již popřena, nebylo však ještě najisto postaveno, zda v soudním sporu jeho pohledávka bude zjištěna či nikoliv. Vzhledem k tomu, že odvolatel ve stanovené lhůtě žalobu na zjištění své pohledávky nepodal, nastal ve smyslu ustanovení § 198 odst. 1 IZ účinek, že k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží. Jestliže poté soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením tak, že odvolatele již coby příjemce splátek do oddlužení plněním splátkového kalendáře nezařadil, postupoval insolvenční soud správně, protože k přihlášené pohledávce věřitele nelze přihlížet.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni, věřitelskému orgánu a odvolateli se též doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu