3 VSOL 1129/2013-P294-8
KSBR 27 INS 20629/2012 3 VSOL 1129/2013-P294-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníka PLOMA, a.s., se sídlem Hodonín, Velkomoravská 79, PSČ 695 31, identifikační číslo: 25556045, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně, o přihlášce pohledávky věřitele č. 273 (číslo přihlášky 294) Adama Galky, Polsko, Sidzina 859, PSČ 34-236, registrační číslo: 490117892, zastoupeného Mgr. Evou Hila, advokátkou se sídlem Český Těšín, Hlavní třída 87/2, PSČ 737 01, o odvolání věřitele č. 273 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.9.2013 č. j. KSBR 27 INS 20629/2012-P294-2

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že přihláška pohledávky věřitele č. 273 Adama Galky se n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl přihlášku pohledávky věřitele Adama Galky (výrok I.), s tím, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí účast věřitele v insolvenčním řízení (výrok II.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 15.10.2012 č. j. KSBR 27 INS 20629/2012-A-17 bylo rozhodnuto tak, že byl zjištěn úpadek dlužníka PLOMA, a.s., a ve výroku IV. tohoto rozhodnutí byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku u Krajského soudu v Brně na předepsaném formuláři. Věřitelé byli ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 insolvenčního zákona soudem řádně poučeni o tom, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a opožděně uplatněné přihlášky pohledávek se v insolvenčním řízení neuspokojují. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 15.10.2012. S odkazem na ustanovení § 430 odst. 1 insolvenčního zákona soud prvního stupně dále uvedl, že insolvenční správkyně Mgr. Ivana Rychnovská v souladu s tímto zákonným ustanovením informovala věřitele o zahájení insolvenčního řízení a k přihlášení pohledávky , a věřitel byl také poučen, že nebude-li pohledávka včas a řádně přihlášena v určené lhůtě od doručení vyrozumění, soud podle ustanovení § 188 insolvenčního zákona přihlášku pohledávky odmítne a nebude k ní přihlíženo. Ze záznamu o doručení vyplývá, že toto vyrozumění bylo věřiteli doručeno dne 7.11.2012. Lhůta, stanovená rozhodnutím o úpadku k řádnému přihlášení pohledávek, by přitom byla zachována, pokud by přihláška pohledávky byla podána k přepravě nejpozději dne 7.12.2012. Podání, jímž se věřitel Adam Galka domáhal přihlášení svých pohledávek v insolvenčním řízení však bylo insolvenčnímu soudu doručeno dne 10.4.2013, a je tedy zřejmé, že přihláška pohledávky byla podána opožděně. Soud proto přihlášku pohledávky odmítl, neboť se jedná o přihlášku pohledávky, ke které se z důvodu opožděnosti nepřihlíží.

Proti tomuto usnesení podal věřitel Adam Galka odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkal, že jeho závěr o tom, že informační povinnost ve smyslu ustanovení § 430 insolvenčního zákona byla vůči odvolateli, jako zahraničnímu věřiteli dlužníka, splněna, je nesprávný. Odvolatel poukázal na znění ustanovení § 430 odst. 2 insolvenčního zákona a článku 40 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000, z nichž vyplývá, že známého zahraničního věřitele je třeba vyrozumět tak, že mu bude vyrozumění doručeno zvlášť, tedy formou individuálního podání. Insolvenční zákon pak v § 75 stanoví, co je míněno oním zvláštním způsobem doručování a určuje také okruh osob, jímž je v insolvenčním řízení zpravidla doručováno zvlášť. S ohledem na to, že bylo doručováno do zahraničí, v případě věřitele by se uplatnilo ustanovení § 50 j) občanského soudního řádu, které upravuje právě postup při doručování písemností do zahraničí. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že je třeba postupovat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13.11.2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech ( doručování písemnosti ) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000, konkrétně dle ustanovení článku 14 a 9, když insolvenční správkyně zasílala vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Podle přesvědčení odvolatele měl soud prvního stupně před vydáním odvoláním napadeného rozhodnutí zkoumat, zda bylo věřiteli v souladu s polskými právními předpisy vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení skutečně doručeno. Z usnesení soudu prvního stupně však není zřejmé, zda se soud takovou skutečností zabýval, v odůvodnění rozhodnutí se pouze konstatuje, že ze záznamu o doručení vyplývá, že vyrozumění bylo věřiteli doručeno dne 7.11.2012. Podle odvolatele však taková skutečnost z uvedeného potvrzení nevyplývá. Naopak z něj vyplývá, že dne 7.11.2012 nebyl adresát (věřitel) zastižen, zásilka byla uložena k vyzvednutí a nebyla v úložní době vyzvednuta, proto byla zaslána zpět odesílateli. To potvrzuje i insolvenční správkyně ve svém přípise ze dne 23.9.2013, zaslaném insolvenčnímu soudu. Je tak evidentní, že věřitel se fakticky o zahájení insolvenčního řízení nemohl dozvědět (a také se o tom nedozvěděl), ze strany insolvenčního soudu či insolvenční správkyně nebyl poučen o lhůtách a o sankcích za nedodržení těchto lhůt, subjektech nebo orgánech, u kterých se přihlašují pohledávky. Dovozoval-li soud prvního stupně (byť to z jeho rozhodnutí nevyplývá), že k doručení vyrozumění došlo fikcí, pak není zřejmé, na základě čeho k takovému závěru dospěl. Podle názoru odvolatele, odesílala-li vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení insolvenční správkyně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, tak by nebylo možno doručovanou písemnost doručit náhradním způsobem. V této souvislosti odkázal odvolatel na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.3.2010 č. j. KSUL 44 INS 3673/2009, 2 VSPH 200/2010-P11-10. Odvolatel poukázal na to, že z přípisu insolvenční správkyně ze dne 23.9.2013, jež bylo adresováno insolvenčnímu soudu, plyne, že věřiteli bylo zasíláno pouze vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení, není však zřejmé, zda mu bylo zasíláno i vyrozumění o rozhodnutí o úpadku, jak vyžaduje ustanovení § 430 insolvenčního zákona, není ani zřejmé, zda takové vyrozumění bylo přeloženo do polštiny, jak stanoví příslušné nařízení. Konečně odvolatel poukázal na to, že jeho přihláška pohledávky byla insolvenčním soudem odmítnuta dva dny poté, co byla touto přihláškou uplatněná pohledávka na přezkumném jednání insolvenční správkyní v plné výši zjištěna. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se přihláška pohledávky věřitele Adama Galky neodmítá.

Je třeba uvést, že dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II. -přechodného ustanovení citovaného zákona, zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele je důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno k návrhu dlužníka, došlým soudu dne 23.8.2012, jímž se domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15.10.2012 č. j. KSBR 27 INS 20629/2012-A-17 zjistil úpadek dlužníka PLOMA, a.s. (výrok I.), insolvenční správkyní ustavil Mgr. Ivanu Rychnovskou (výrok II.), s tím, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.) a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku s poučením, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Z údajů, uvedených v přihlášce pohledávky -číslo přihlášky 294-vyplývá, že věřitel Adam Galka (podnikající, podle údajů, uvedených v plné moci, pod označením TRAK-POL Adam Galka, místem podnikání Sidzina, Polská republika, IČ: 490117892) podal přihlášku pohledávky u Krajského soudu v Brně dne 10.4.2013.

Podle ustanovení § 136 odst. 2, písm. d) IZ, ve znění účinném do 31.12.2013, platí, že insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. Podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až po uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle ustanovení § 430 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odstavec 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odstavec 3).

Úprava obsažená v ustanovení § 430 odst. 1 IZ předpokládá, že známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, budou insolvenčním soudem vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku zvláštním doručením těchto rozhodnutí a že jim bude zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek. V této části vychází insolvenční zákon z komunitárního práva, konkrétně z přímo aplikovatelného Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000, o úpadkovém řízení. Článek 40 odst. 1 tohoto nařízení stanoví povinnost informovat o zahájení řízení známého věřitele, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiném členském státě Evropské unie. Jde-li tedy o známého věřitele, nelze než dospět k takovému výkladu § 430 odst. 3 IZ, že tomuto věřiteli počíná běžet lhůta k podání přihlášky pohledávek až ode dne, kdy mu výzva byla doručena zvlášť.

V přezkoumávané věci založil soud prvního stupně své rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele Adama Galky, jako známého věřitele dlužníka, na závěru, že vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku bylo tomuto věřiteli doručeno dne 7.11.2012, a že věřitel ve lhůtě (míněno zřejmě ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto vyrozumění) přihlášku pohledávky nepodal.

Z obsahu spisu se přitom podává (a soud prvního stupně to ostatně konstatuje v odůvodnění odvoláním napadeného usnesení), že vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku bylo Adamu Galkovi, jako známému věřiteli dlužníka, doručováno insolvenční správkyní. Z dodejky, předložené insolvenčnímu soudu (č.l. B-204) se přitom podává, že adresát-to je věřitel Adam Galka-nebyl na doručovací adrese v Polsku zastižen, dne 7.11.2012 mu proto byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky, zásilka se však vrátila insolvenční správkyni zpět jako nevyzvednutá. Tuto skutečnost potvrzuje insolvenční správkyně ve svém sdělení, zaslaném insolvenčnímu soudu dne 23.9.2013, s tím, že vyrozumění se insolvenční správkyni vrátilo zpět dne 27.11.2012 s poznámkou nevyzvednuto ve lhůtě .

Způsob, jakým insolvenční správce doručuje písemnosti, týkající se insolvenčního řízení, upravuje ustanovení § 76 IZ.

Podle ustanovení § 76 IZ, doručuje-li insolvenční správce písemnosti týkající se insolvenčního řízení osobně, má přitom postavení soudního doručovatele (odstavec 1). Písemnosti doručované prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb insolvenční správce zasílá, je-li pro insolvenční řízení nutný doklad o doručení písemnosti, jako poštovní zásilku s dodejkou nebo jako poštovní zásilku určenou k dodání do vlastních rukou adresáta (odstavec 2). Nepodaří-li se insolvenčnímu správci písemnost doručit prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, osobně nebo prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb, může požádat o doručení insolvenční soud (odstavec 3).

Z ustanovení § 76 odst. 3 IZ plyne, že doručuje-li insolvenční správce písemnosti týkající se insolvenčního řízení prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb, lze považovat písemnost za doručenou pouze tehdy, pokud si ji adresát osobně převezme. Průkazem doručení písemnosti pak bude adresátovo potvrzení o převzetí zásilky (které insolvenční správce zasílá jako poštovní zásilku s dodejkou určenou k dodání do vlastních rukou adresáta), vyznačené na dodejce s prohlášením pošty o jejím dodání adresátu. Při doručování písemnosti insolvenčním správcem tedy nelze-na rozdíl od doručování písemností insolvenčním soudem-aplikovat úpravu doručování obsaženou v ustanovení § 45a násl. o.s.ř., tudíž ani úpravu náhradního doručení písemnosti (tzv. fikce doručení), podle ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř., které stanoví, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Pokud se insolvenčnímu správci nepodaří písemnost doručovanou prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb přímo (bez fikce doručení) doručit, je na něm, aby požádal o doručení insolvenční soud.

V posuzované věci známý věřitel Adam Galka písemnost, doručovanou mu dne 5.11.2012 insolvenční správkyní prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nepřevzal, což plyne ze shora zmiňovaného sdělení insolvenční správkyně ze dne 23.9.2013, v němž se dále uvádí, že podle insolvenční správkyně vzhledem k nedoručení nepočala tomuto věřiteli běžet lhůta pro podání přihlášky pohledávky, a tudíž je přihláška pohledávky č. 294 předmětem přezkumného jednání, konaného dne 23.9.2013.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že z protokolu o dalším a zvláštním přezkumném jednání a o schůzi věřitelů, jež se konalo dne 24.9.2013, vyplývá, že přihláška pohledávky č. 294 věřitele Adama Galky byla skutečně u tohoto přezkumného jednání přezkoumána, a jak dále plyne z příslušného listu seznamu přihlášených pohledávek, uvedená pohledávka, přihlášená celkem ve výši 253.677,50 Kč, byla uznána insolvenční správkyní, nebyla popřena žádným z věřitelů, tedy byla zjištěna.

Za tohoto stavu odvolací soud uzavírá, že nebylo-li rozhodnutí o úpadku a zejména pak výzva k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení známému věřiteli Adamu Galkovi zvlášť řádně doručena, nezačala mu ani běžet lhůta k přihlášení pohledávek (srov. závěry Nejvyššího soudu České republiky v jeho rozhodnutí ze dne 4.9.2008 sen. zn. 29 NSČR 4/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 25/2009). Podal-li tedy v této věci odvolatel přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu dne 10.4.2013, jedná se o včas podanou přihlášku pohledávky.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že přihláška pohledávky věřitele Adama Galka se neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, odvolateli a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 30. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu