3 VSOL 1128/2013-A-11
KSBR 27 INS 31430/2013 3 VSOL 1128/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Terezie anonymizovano , anonymizovano , bytem Oleksovice 49, PSČ 671 62, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně dne 11.11.2013, č.j. KSBR 27 INS 31430/2013-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 103 odst. 2 a ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uzavřel, že insolvenční návrh dlužnice postrádá jednu ze základních náležitostí, požadovanou zákonem, to je vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek. V této souvislosti soud prvního stupně uvedl, že pro vylíčení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozících úpadek je určena kolonka 06 formuláře, kterou však dlužnice vyplnila nedostačujícím způsobem, když uvedla, že má splatné peněžité závazky, které není schopna hradit více jak 30 dnů po jejich splatnosti. O splatnosti závazků však neuvedla nic bližšího, v návrhu absentují konkrétní údaje o splatnosti jednotlivých pohledávek vůči alespoň dvěma věřitelům, které dlužnice není schopna plnit. Výši jednotlivých závazků dlužnice specifikovala v kolonce 18 formuláře, avšak i zde konkrétní údaje o splatnosti minimálně dvou závazků dlužnice vůči dvěma různým věřitelům chybí. Jak se z odůvodnění odvoláním napadeného usnesení podává, soud prvního stupně nezohlednil údaje, uvedené dlužnicí v seznamu závazků. V této souvislosti poukázal na závěry v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009 z nichž, podle názoru soudu prvního stupně, vyplývá, že údaje uvedené v seznamech lze při posuzování, zda dlužník náležitě vylíčil okolnosti osvědčující jeho úpadek či hrozící úpadek, zohlednit pouze tehdy, jedná-li se o seznamy správné a úplné a dlužník na ně ve svém insolvenčním návrhu výslovně odkáže. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomu usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že v kolonce 06 uvedla své závazky i poslední splátky, tuto skutečnost také uvedla i v příloze, v níž identifikuje věřitele, číslo závazku, měsíční splátky a kdy naposledy splátku zaplatila. Dále poukázala na to, že je důchodkyně a není schopna vykonávat jakékoliv zaměstnání, zůstala odkázána na pomoc rodiny, a oddlužení je jediná cesta, aby se vyrovnala se svými věřiteli.

Je třeba uvést, že v mezidobí, dne 1.1.2014, nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II.-přechodného ustanovení citovaného zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud pro zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má: a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný, anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ze dne 5.11.2013, který soudu došel dne 7.11.2013. V bodě 06 formulářového návrhu uvedla, že má celkem šest závazků, jeden závazek je zajištěn nemovitostí. Má peněžité závazky více než 30 dní po splatnosti, více jak tři měsíce tyto závazky není schopna plnit. Věřiteli Home Credit a.s., identifikační číslo: 26978636 (úvěr) splácela nepravidelně a poslední splátku uhradila 11.7.2013, zůstatek je 55.053 Kč, věřiteli CETELEM ČR, a.s., identifikační číslo: 25085689 (úvěr) splácela nepravidelně a poslední splátku uhradila 26.5.2013, zůstatek je 24.347 Kč. Musela zastavit všechny platby, vůči věřiteli GE Money Bank a.s., identifikační číslo: 25672720 (úvěr) byla poslední platba 13.8.2013, zůstatek 272.109 Kč, vůči témuž věřiteli (úvěr) byla poslední platba 6.8.2013, zůstatek 3.535 Kč, a vůči věřiteli Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., identifikační číslo: 60197609 (překlenovací úvěr) byla poslední splátka 16.10.2013, zůstatek 32.283 Kč. Dále má úvěr, který je zajištěn zástavním právem na nemovitosti, tento úvěr splácí syn dlužnice, který je spoludlužníkem, úvěr byl ve výši 300.000 Kč. V bodě 18 formulářového návrhu ( závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné ) dlužnice uvedla údaj k popisu závazku, k označení věřitele a k výši závazku tak, že označila jako závazek č. 1 úvěr-3601011614-Home Credit a.s., Moravské náměstí 249/8, Brno, IČ: 26978636-55.053 , č. 2 úvěr -3440739100-CETELEM ČR, a.s., Karla Engliše 5, Praha 5, IČ: 25085689-24.347 , č. 3 198406451-GE Money Bank, a.s., Vyskočilova 1a, Praha 4-Michle, IČ: 25672720-272.109 , č. 4 úvěr flexikredit 178710712/0600-GE Money Bank, a.s., Vyskočilova 1a, Praha 4-Michle, IČ: 25672720-3.535 a č. 5 překlenovací

úvěr 51-1012859749-Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Vinohradská 180, Praha 3, IČ: 60197609-32.283 . V bodě 19 formulářového návrhu ( závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné ) označila jeden závazek- úvěr na zástavu, splácí se-věřitel Petr Paníček, 300.000 . K návrhu dlužnice připojila (mimo jiné) seznam závazků (opatřený podpisem a prohlášením, že je správný a úplný), v němž označila jednotlivé věřitele, druh závazku, zda se jedná o závazek zastavěný (zřejmě zajištěný), dále údaj k popisu aktuálního stavu závazků, údaj k výši splátky, údaj ohledně poslední úhrady a údaj k aktuálnímu zůstatku s tím, že ohledně popisu aktuálního stavu závazků uvedla ve vztahu k závazku vůči věřiteli Home Credit a.s. nepravidelně splácím , vůči věřiteli CETELEM ČR, a.s., špatně splácím , vůči věřiteli GE Money Bank a.s. splátková dohoda 2.4.2013 a ohledně dalšího závazku vůči tomuto věřiteli nesplácím , vůči věřiteli Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. nesplácí, platila jen úroky a vůči věřiteli Petru Paníčkovi splácím .

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ plyne, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet. Čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 27.1.2010 sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 88/2010 Sb.) formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ).

K náležitostem insolvenčního návrhu se Nejvyšší soud vyslovil i v rozhodnutí ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009 (které je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011)-na něž v odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje i soud prvního stupně-v němž zopakoval, že splnění povinnosti vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, nelze dovozovat z obsahu listin, které dlužník připojil k insolvenčnímu návrhu jako svou přílohu na rozdíl od listin, které mají zvláštní povahu, a které tvoří povinnou (insolvenčním návrhem předepsanou) přílohu insolvenčního návrhu dlužníka a jejichž obsah je (současně) definován insolvenčním zákonem. Konkrétně se jedná o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců dlužníka (srov. ustanovení § 104 odst. 1 písm. a/ až c/, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 IZ). V tomtéž rozhodnutí dále uzavřel, že z povinných příloh insolvenčního návrhu při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu lze vycházet, obsahují-li náležitosti stanovené insolvenčním zákonem, zejména prohlášení o tom, že jsou správné a úplné a podpis dlužníka (§ 104 odst. 4, věta třetí, IZ).

Se zřetelem na shora uvedený výklad odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužnice zákonem předepsané náležitosti, tedy vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících její úpadek, neobsahuje. Dlužnice ve svém insolvenčním návrhu sice označila své věřitele a označila i výši jejich pohledávek, konkrétní údaje o splatnosti těchto pohledávek tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů, avšak v insolvenčním návrhu chybí, a absentuje i konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky plnit, to je, že se nachází v platební neschopnosti. Konkrétní údaje o splatnosti pohledávek dlužnicí označených věřitelů nemohou být nahrazovány pouze obecným tvrzením (jak dlužnice činí v bodě 06 formulářového návrhu), že má peněžité závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopna splácet více jak tři měsíce, toliko s uvedením údaje o tom, kdy uhradila poslední splátku. Splatnost dlužnicí označených závazků nelze dovodit ani ze seznamu závazků, neboť i v tomto seznamu dlužnice uvedla pouze údaj o tom, kdy byla uhrazena poslední splátka, konkrétní údaje o tom, kdy se staly jednotlivé závazky splatnými však seznam závazků neobsahuje.

Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, neboť tento insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti, a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena, jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 29. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu