3 VSOL 1118/2016-A-9
KSBR 31 INS 16751/2016 3 VSOL 1118/2016-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Výčapy 74, PSČ: 674 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.7.2016, č.j. KSBR 31 INS 16751/2016-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí uvedl, že insolvenční návrh dlužnice nesplňuje základní náležitosti insolvenčního návrhu vyžadované ust. § 103 insolvenčního zákona. V návrhu chybí vylíčení některých rozhodujících skutečností, jež by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice. Navrhovatelka uvedla, že má 9 závazků a tyto závazky není schopna plnit; jako důvod uvedla pouze to, že o závazcích nevěděla. Insolvenční návrh neobsahuje řádnou identifikaci věřitelů podle § 103 odst. 1 insolvenčního zákona ani uvedení konkrétního data splatnosti u žádného závazku. V insolvenčním návrhu není ani blíže specifikována její platební neschopnost, když je pouze obecně uvedeno, že není schopna své závazky plnit. Dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila seznam závazků, majetku ani zaměstnanců, a proto chybějící informace o insolvenčním návrhu nelze čerpat z těchto listin. Soud proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, kterým se podle obsahu domáhá změny napadeného usnesení tak, že její insolvenční návrh odmítnut isir.justi ce.cz nebude. Domnívá se, že její insolvenční návrh splňuje veškeré náležitosti. Ke své identifikaci uvedla své jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo a notářsky ověřený podpis. Doložila exekuční příkazy, ze kterých vyplývá, kdo je věřitelem. K dobám splatnosti svých závazků poukazuje na připojené listiny, z nichž je zřejmé, že se jedná o tituly po splatnosti, neboť jsou vymáhány exekučně, některé jsou staré i 22 let, jako třeba dluh u Všeobecné zdravotní pojišťovny, jež několikrát urgovala, jako neoprávněný za poslední rok. Důvodem jejího úpadku je fakt, že se dostala do tíživé životní situace tím, že všechny dluhy jí byly doručeny naráz. Své dluhy hodlá zaplatit a chce se svých dluhů zbavit. Její závazky jsou po splatnosti, avšak data splatnosti nezná. Domnívá se, že není dán důvod pro odmítnutí jejího insolvenčního návrhu, protože na výzvu soudu by byla schopna vady insolvenčního návrhu odstranit.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení, který dlužnice podala na předepsaném formuláři a v bodě 06 určeném pro vylíčení rozhodujících skutečností uvedla, že navrhuje, aby soud rozhodl o jejím úpadku. Tvrdila, že je nepodnikající osobou a nemá žádné závazky z podnikání ani žádné zaměstnance, má 9 různých závazků, které vznikly nedoručováním pošty, přestože její adresa byla známá. Platby závazků nemohla plnit, jelikož o nich nevěděla. Pokud by měla povědomí o existenci dluhů, snažila by se je uhradit v počátku, jelikož si je vědoma následků nezaplacení dluhů. V bodech 18, 19 a 21 dlužnice popsala své závazky, neúplnou obchodní firmou označila své věřitele a uvedla výši jednotlivých závazků. Osm závazků je nevykonatelných a jeden závazek je vykonatelný -u tohoto závazku dlužnice označila spisovou značku exekučního řízení.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospívá odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které formuloval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně 2) kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ) nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. / IZ).

Nutno souhlasit se soudem prvního stupně v závěru o tom, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice či hrozící úpadek dlužnice a je tudíž neprojednatelný. Z insolvenčního návrhu dlužnice-a to z údajů, které dlužnice uvedla v bodech 18, 19 a 21 formulářového návrhu lze dovodit, že dlužnice má více věřitelů, tj. nejméně 2, byť dlužnice tyto své věřitele označila pouze neúplnou obchodní firmou. Dále je možno z insolvenčního návrhu dovodit výši závazků dlužnice vůči těmto věřitelům; z insolvenčního návrhu však již nevyplývá, že závazky dlužnice jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, neboť dlužnice u žádného ze svých závazků neuvedla datum splatnosti. Z insolvenčního návrhu pak nevyplývají ani žádné údaje o platební neschopnosti, které by bylo možno podřadit pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ. Dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila povinné seznamy podle ust. § 104 odst. 1 IZ, zejména seznam závazků, a proto chybějící údaje v insolvenčním návrhu nelze zjistit ani ze seznamu závazků (srov. závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011). K odvolací námitce dlužnice, že chybějící náležitosti insolvenčního návrhu by bylo možno odstranit na základě výzvy ve stanovené lhůtě, odvolací soud uvádí, že v případě vadného insolvenčního návrhu nelze dlužníka vyzvat k odstranění vad insolvenčního návrhu tak, jak vyplývá z ust. § 128 odst. 1 IZ.

Soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice odmítl podle ust. § 128 odst. 1 IZ, neboť insolvenční návrh dlužnice obsahuje vady, pro které nelze v řízení pokračovat.

Z důvodů shora uvedených odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je

dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 27. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu