3 VSOL 1094/2016-A-18
KSBR 37 INS 8869/2016 3 VSOL 1094/2016-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Ladislava anonymizovano , anonymizovano , bytem v Prostějově, Západní 339/95, PSČ: 796 04, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.7.2016, č.j. KSBR 37 INS 8869/2016-A-13,

takto:

I. Odvolání dlužníka směřující proti výroku I. se o d m í t á .

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně neprodloužil dlužníku lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu (výrok I.) a odmítl insolvenční návrh (výrok II.). V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník byl vyzván, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil svůj návrh o řádný seznam svého majetku, řádný seznam svých závazků a řádný seznam svých zaměstnanců a kromě toho byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil i návrh na povolení oddlužení. Posledním dnem, kdy dlužník mohl návrh doplnit, bylo 1.7.2016, v této lhůtě dlužník návrh nedoplnil a dne 4.7.2016 podal soudu žádost, ve které žádal o prodloužení lhůty k doplnění insolvenčního návrhu do 22.7.2016. Soud této žádosti nevyhověl, neboť lhůta k doplnění insolvenčního návrhu je lhůtou zákonnou, jejíž prodloužení ve smyslu ust. § 55 o.s.ř. možné není. Vzhledem k tomu, že dlužník nedoložil isir.justi ce.cz povinné seznamy podle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř., bylo rozhodnuto o odmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka podle ust. § 128 odst. 2 IZ.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž uvedl, že je mu známo, že insolvenční soudy běžně tolerují nedodržení lhůty k doplnění insolvenčního návrhu a po doložení listin, byť opožděných, pokračují v insolvenčním řízení. Žádal o prodloužení lhůty, přestože již v té době pracoval na doplnění insolvenčního návrhu dle požadavku soudu. Vzhledem k tomu, že byl také vyzván, aby doložil, jak bylo s jednotlivými finančními prostředky naloženo, musel zažádat o vyhotovení kopií výpisů u jednotlivých bank, ale lhůta sedmi dnů byla příliš krátká na to, aby v této lhůtě mohl reagovat. Navrhuje proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, v němž dlužník uvedl, že je v úpadku, protože má více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Konkrétně označil 2 ze svých věřitelů, a to pana Radima Matouška, vůči němuž má závazek ve výši 4.218.500 Kč po lhůtě splatnosti, kdy splatnost závazku nastala ke dni 22.1.2016 a dalším jeho věřitelem je Mgr. Martina Zouharová, vůči níž má závazek ve výši 320.000 Kč, jehož splatnost nastala ke dni 15.10.2015. Uvedl, že má nařízenou exekuci na plat a nemá možnost hradit splátky ostatním věřitelů, dostal se do platební neschopnosti a musel zastavit platby svých závazků. Usnesením ze dne 7.6.2016, č.j. KSBR 37 INS 8869/2016-A-11 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení předložil seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků s konkrétním poučením o tom, jaké náležitosti seznam majetku musí obsahovat, dále byl vyzván, aby předložil seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, opět s konkrétním poučením o tom, co seznam musí obsahovat, a dále byl vyzván k předložení seznamu zaměstnanců, s poučením, že předložené seznamy musí podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou úplné a správné. Současně byl vyzván, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil návrh na povolení oddlužení o konkrétní skutečnosti, s poučením, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Usnesení bylo dlužníku doručeno 24.6.2016, dne 4.7.2016 byla doručena soudu žádost o prodloužení lhůty, na základě níž dlužník s ohledem na velký rozsah zpracovávaných materiálů požádal o prodloužení lhůty k doplnění insolvenčního návrhu do 22.7.2016.

Podle ust. § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud odmítl podle ust. § 218 písm. c) o.s.ř. odvolání dlužníka směřující proti výroku I., kterým soud neprodloužil dlužníku lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Proti usnesení, kterým soud rozhodl o návrhu na prodloužení lhůty, není odvolání přípustné, neboť se jedná o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení (§ 202 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.). Přípustnost podaného odvolání nezakládá ani to, že soud prvního stupně nesprávně dlužníka poučil o tom, že odvolání je přípustné.

Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen spolu s insolvenčním návrhem předložit povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu podle ust. § 104 odst. 1 IZ, tj. seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo jeho hrozící úpadek. Tyto povinné přílohy insolvenčního návrhu představují významný zdroj informací, které mohou urychlit a zefektivnit postup insolvenčního soudu při řešení ekonomické situace dlužníka, proto dlužník při podání insolvenčního návrhu by si měl být této povinnosti vědom a spolu s řádným insolvenčním návrhem podat i řádné přílohy k insolvenčnímu návrhu. V dané věci dlužník povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu nepřipojil, insolvenční soud proto správně postupoval podle ust. § 128 odst. 2 IZ, tj. vyzval dlužníka, aby ve stanovené lhůtě připojil přílohy k insolvenčnímu návrhu. Při stanovení lhůty insolvenční soud vycházel ze zákonné lhůty, která je uvedena v ust. § 128 odst. 2 IZ, v daném případě se jedná o lhůtu, který nesmí být delší než 7 dnů. Dlužník byl také poučen o tom, že nebude-li insolvenční návrh v určené lhůtě doplněn, bude insolvenčním soudem odmítnut. Vzhledem k tomu, že dlužník ve stanovené lhůtě povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu nepřipojil, postupoval soud prvního stupně správně, jestliže rozhodl o odmítnutí insolvenčního návrhu. Lhůta 7 dnů stanovená k doplnění povinných příloh insolvenčního návrhu, je v souladu se základními zásadami insolvenčního řízení, zejména zásadou rychlosti a hospodárnosti. Jedná se o lhůtu zákonnou, kterou nelze prodloužit, vyjma případů, kdy je navrhovatel právnickou osobou, nebo fyzickou osobou-podnikatelem.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí, výroku II., j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti výroku I. tohoto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 14. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Bc. Markéta Alková předsedkyně senátu