3 VSOL 109/2013-B-143
KSOS 25 INS 16228/2011 3 VSOL 109/2013-B-143

Usnesení

Vrchní soud vO|omouci rozhodl vsenátě složeněm zpředsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkově a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalově vinsolvenční věci dlužníka SMART TRADING COMPANY s.r.o., IČ: 25894242, se sídlem U Statku 218, 717 OO Ostrava-Bartovice, zastoupeněho Mgr. Radimem Struminským, advokátem se sídlem Svornosti 2, 736 O1 Havířov-Město, o schválení reorganizačního plánu, o odvolání věřitelů 1) ThyssenKrupp Ferrosta, spol. s r.o., IČ: 49097016, se sídlem 186 OO Praha 8, Karlín, Křižíkova 237/36a, zastoupeněho obecnou zmocněnkyní Renatou Hessovou, Kouřimská 2352, 130 OO Praha 3, 2) JUDr. Vladimír Plášil, Exekutorský úřad Praha 7, pracoviště Jankovcova 13, 170 OO Praha 7 a 3) AL INVEST Břidličná, a.s., IČ: 27376184, se sídlem Bruntálská 167, 793 51 Břidličná, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.11.2012 č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-109 ve znění opravněho usnesení ze dne 22.11.2012 č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-113 takto: l. Odvolací řízení o odvolání věřitele AL INVEST Břidličná, a.s., se zastavuje ll. Usnesení soudu prvního stupně se z r u š uje a věc se v r a cí tomuto soudu k dalšímu řízení. pokračování-2-KSOS 25 INS 16228/2011

Odůvodněnh

Shora označeným usnesením soud prvního stupně schválil reorganizační plán dlužníka ve znění, zveřejněněm v insolvenčním rejstříku dne 10.9.2012 jako dokument pod č.l. B-64 včetně příloh, a ve znění změny, zveřejněně v insolvenčním rejstříku dne 17.10.2012 jako dokument pod č.l. B-74. Na odůvodnění uvedl, že dlužník předložil insolvenčnímu soudu dne 7.9.2012 zprávu o reorganizačním plánu a reorganizační plán, dne 17.10.2012 plán změnil, tato změna byla zveřejněna vinsolvenčním rejstříku 17.10.2012 a dne 13.11.2012 se konala schůze věřitelů, na kterě byl plán projednán a hlasováno o jeho přijetí. Věřitelě, rozdělení v reorganizačním plánu do pěti hlasujících skupin, hlasovali pro přijetí plánu, ostatní věřitelě, nezahrnutí ve skupinách, nebyli oprávněni hlasovat. Skupina nezajištěných věřitelů hlasovala pro schválení reorganizačního plánu ve výši 69,36 % hlasů, proti se vyslovilo 7,42 % hlasů . Věřitelě ostatních skupin hlasovali pro přijetí reorganizačního plánu 100 % hlasů. S odkazem na ustanovení § 348 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), soud dovodil, že byla schválena podmínka dle písm. c) tohoto ustanovení a z obsahu spisu vyplývá, že jsou splněny další podmínky pro schválení tohoto plánu soudem, uvedeně v ustanovení § 348 odst. 1, písm. a), b), d) a e) IZ, respektive soud nemá poznatky, že by tomu tak nebylo .

Proti usnesení soudu prvního stupně podali odvolání: 1) věřitel č. 95 ThyssenKrupp Ferrosta, spol. sr.o. (dále jen odvolatel 1/), 2) věřitel č. 79 JUDr. Vladimír Plášil (dále jen odvolatel 2/) a věřitel č. 66 AL INVEST Břidličná, a.s.

(dále jen odvolatel 3/).

Odvolatel 1) vodvolání uvedl, že na schůzi věřitelů, konaně dne 6.1.2012, uvedla ve svě zprávě bývalá insolvenční správkyně JUDr. Kateřina Martínková (dále těž jen správkyně), že vpřípadě schváleně reorganizace by bylo dosaženo uspokojení věřitelů vprůměru 40 % ze zajištěných pohledávek, vpřípadě řešení úpadku dlužníka konkursem by bylo uspokojení nezajištěných věřitelů nižší než 10 % zjištěných pohledávek, proto je společným zájmem věřitelů řešení dlužníkova úpadku reorganizací. Odvolatel 1) namítl, že reorganizační plán nezahrnuje výnos z prodeje pozemků ve vlastnictví Rostislava Bílka, jak bylo přislíbeno. Podle schváleněho reorganizačního plánu by měli být nezajištění věřitelě uspokojeni jen ve výši 11 % zjištěných pohledávek, což je neslučitelně se základními zásadami insolvenčního řízení (§ 5, písm. a/ IZ), protože dlužník nepředkládá věřitelům návrh na uspokojivě řešení svých závazků, ale snaží najít způsob, jak jejich uspokojení minimalizovat. Namítal, že uspokojení pohledávky zajištěněho věřitele lng. Michala Fucimana přechodem vlastnickěho práva knemovitosti, která je předmětem zajištění jeho pohledávky, výrazně snižuje možný výnos, kterě ho by bylo dosaženo pro uspokojení ostatních věřitelů vpřípadě, že tato nemovitost by byla zpeněžena sostatním majetkem dlužníka jako celek při prodeji podniku nebo v dražbě, proto reorganizační pokračování-3-KSOS 25 INS 16228/2011 plán nedovoleně zvýhodňuje tohoto věřitele. Přitom vprůběhu insolvenčního řízení věřitelě nebyli seznámeni s činností věřitelskěho výboru a není zřejmě, zda se výbor zabýval obsahem a reálností reorganizačního plánu. V odvolacím řízení se odvolatel 1) domáhal zrušení napadeněho usnesení, nebot, dlužník předloženým reorganizačním plánem sled uje nepoctivý záměr.

Dlužník s odvoláním odvolatele 1) nesouhlasil. Námitka nepoctivosti reorganizačního plánu proto, že nezahrnuje přislíbený majetek společníka a jednatele dlužníka a transparentní zpe něžení zajiště ných nemovitostí ve vlastnictví dlužníka, není dle něj důvodná. Ve vyjádření tvrdil, že usnesením Okresního soudu vOstravě ze dne 3.8.2011 sp. zn. 52EXE 12741/2011 byl nařízen soudní výkon rozhodnutí proti dlužníku jako prvnímu povinněmu a Rostislavu Bílkovi jako druhěmu povinněmu, k vymožení pohledávky odvolatele 1) ve výši 9.934.521,82 Kč s příslušenstvím, jejímž provedením byl pověřen odvolatel 2). Po doručení usnesení o nařízení exekuce Rostislav Bílek zahájil jednání s odvolatelem 1) a žádal zastavení exekuce proto, aby s nemovitostmi mohl nakládat a poskytnout je pro uspokojení pohledávek v reorganizaci, s čímž však odvolatel 1) nesouhlasil, usnesením ze dne 1.6.2012 č.j. 52EXE 12741/2011-164 Okresní soud vOstravě zastavil nařízenou exekuci vůči povinněmu č. 2) Rostislavu Bílkovi, toto usnesení však dosud nebylo soudním exekutorem JUDr. Vladimírem Plášilem (odvolatelem č. 2/), přes opakovaně výzvy exekučního soudu doručeno. Podle dlužníka je to právě odvolatel 1), který systematicky blokuje možnost zahrnutí majetku ve vlastnictví Rostislava Bílka do reorganizačního plánu a v době jeho sestavování dlužník nemohl vycházet z toho, že exekuce na majetek Rostislava Bílka bude zastavena. Odvolatel 1) podle něj nesled uje společný zájem věřitelů, ale svůj vlastní zájem, a vyvíjí tlak na Rostislava Bílka, aby rezignoval na obranu vexekučním řízení. Plán byl zveřejněn vinsolvenčním rejstříku, věřitelě jej podpořili a akceptovali, že majetek společníka a jednatele dlužníka nelze pro účely uspokojení jejich pohledávek použít. K námitce o způsobu uspokojení zajištěněho věřitele č. 73 lng. Michala Fucimana dlužník uvedl, že koncepce reorganizačního plánu zůstala zachována, protože dlužník již od počátku plánoval uspokojit zajištěněho věřitele s nejlepším pořadím z nemovitosti, která je předmětem zajištění, a při zachování provozu svěho podniku uspokojit nezajištěně věřitele postupně vobdobí čtyř let. Vydání nemovitostí dle smlouvy tomuto zajištěněmu věřiteli je součástí plánu a uspokojení jeho zajištěně pohledávky vydáním předmětu zajištění je zcela přirozeně , což insolvenční zákon předpokládá (§ 341 odst. 1, písm. c./ IZ). Cena předmětu zajištění byla stanovena znaleckým posudkem znalce, který věřitelě schválili, a pohledávka zajištěněho věřitele zanikne do výše takto stanoveně ceny, proto se nejedná o žádně zvýhodnění. K námitce o projednání plánu věřitelským výborem, dlužník uvedl, že nemá vliv na svolávání a jednání věřitelskěho orgánu. Vodvolacím řízení dlužník navrhl potvrzení napadeněho usnesení.

V doplnění odvolání v reakci na vyjádření dlužníka ze dne 4.2.2013 odvolatel 1) uvedl, že nahlědl do exekučního spisu, který je veden u odvolatele 2), a zjistil, že na majetek Rostislava Bílka jsou vedena další dvě exekuční řízení (pod sp. zn. pokračování-4-KSOS 25 INS 16228/2011

043Ex 429/2011 exekutorem Mgr. Jiří Králem pod sp. zn. 138Ex 4183 exekutorem Mgr. Františkem Gajdošem). Z toho vyplývá, že Rostislav Bílek dne 6.1.2012 přislíbil věřitelům poskytnout k uspokojení pohledávek svůj majetek, k němuž měl omezena dispoziční práva. Námitka dlužníka o systematickě blokaci dispozičních práv Rostislava Bílka je ned ůvod ná, odvolatel 1) se pouze snaží domoci uspokojení svě pohledávky za Rostislavem Bílkem, v insolvenčním řízení přihlásil svou pohledávku jako zajištěnou nejen majetkem dlužníka a vpřípadě jejího uspokojení do výše zajištění by vzal přihlášenou pohledávku zpět, čímž by se výrazně změnila výše celkových závazků dlužníka vůči dalším věřitelům. Podle názoru odvolatele 1) management společnosti měl postupovat s pěčí řádněho hospodáře a minimalizovat nesplaceně závazky věřitelů. Vzhledem k tomu, že Rostislav Bílek je dále jednatelem dlužníka, nelze takovýto postup předpokládat a je na věřitelskěm výboru, aby dohlědl na plnění prohlášení Rostislava Bílka jako solidárního dlužníka . Zobsahu insolvenčního spisu nevyplývá, že závazek solidárního dlužníka Rostislava Bílka byl při sestavování reorganizačního plánu zohled něn, ačkoliv tato informace má zásadní význam pro výši majetkově podstatya výši uspokojeníjed notlivých věřitelů .

Na doplnění odvolatele 1) reagoval dlužník podáním ze dne 5.3.2013, ve kterěm namítl, že již na schůzi věřitelů dne 6.1.2012 zástupce dlužníka sdělil, že jeho jednatel si je vědom omezení dispozičního oprávnění se svým majetkem. Zdůraznil, že dlužník není vázán údajem o způsobu reorganizace v návrhu na její povolení a že podstatou sporu mezi odvolatelem 1) a Rostislavem Bílkem je právě platnost listiny o jeho přistoupení kzávazku dlužníka. Z podání odvolatele 1) je patrná snaha o vytvoření tlaku k na jednatele a společníka dlužníka Rostislava Bílka, aby rezignoval na svou obranu vexekučním řízení, kterou tento odvolatel vyvíjí i prostřednictvím věřitelskěho výboru. Podle dlužníka jde odvolateli 1) primárně o uspokojení jeho pohledávky mimo insolvenční řízení a nesled uje společný zájem věřitelů, který vyplývá z jejich postoje při hlasování o přijetí reo rganizačního plánu.

Odvolatel 2) vodvolání namítal, že reorganizační plán odporuje základním zásadám insolvenčního řízení dle insolvenčního zákona a nelze předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr. Soud se nevypořádal stím, že vpřípadě nabytí účinků reorganizačního plánu mají být pohledávky nezajiště ných věřitelů vypořádá ny pouze ve výši 11 % včasověm horizontu čtyř splátek s ročním odkladem, což je nejen v rozporu s vyjádřením správkyně, podle kterě měla být tato skupina věřitelů uspokojena v rozsahu 40 % přihlášených pohledávek, ale dle odvolatele 2) je silná pochybnost , že hodnota plnění vreorganizaci bude vyšší, než vpřípadě řešení dlužníkova úpadku konkursem a podle něj je aritmetickým výsledkem schváleně ho reorganizačního plánu fakticky nulově plnění s velmi teoretickou možností marginálního plnění in ste . Reorganizačním plánem stanovená míra uspokojení těchto věřitelů se proto jeví záměrně snížena za účelem zániku těchto pohledávek a poškození věřitelů. Dále odvolatel 2) vytýkal soudu, že se měl zabývat reálností nabídky jednatele dlužníka Rostislava Bílka, kterou učinil na schůzi věřitelů dne 6.1.2012 a kterou nabídl k zajištění pohledávek věřitelů i svůj osobní majetek vúdajně hodnotě 50.000.000 Kč, na který již vtěto době byla nařízena exekuce, pokračování-5-KSOS 25 INS 16228/2011 o čemž musel vědět (usnesení o jejím nařízení mu bylo doručeno ve třetím čtvrtletí roku 2011), proto jsou dle odvolatele 2) takověto záruky neplatným právním úkonem . O vedení exekucí jak na majetek dlužníka, tak na majetek Rostislava Bílka musel vědět i soud, avšak před vydáním rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu důkaz příslušným exekučním spisem neprovedl a neposoudil tvrzení o jeho reálnosti . Výsledkem toho je, že přihlášení věřitelě mohou být podstatně zkráceni při svěm uspokojení, protože nelze vyloučit, že exekuce na majetek dlužníka bude zastavena . Přestože soud měl dostupně podklady ve spise, v odůvodnění napadeněho usnesení absentuje jakákoliv zmínka o závazku Rostislava Bílka jako fyzickě osoby , proto je rozhodnutí nepřezkoumatelně. Odvolatel 2) vytýkal soud u, že nerespektoval principy insolvenčního řízení a řešení úpadku reorganizací, když disproporčně zvýhodnil zajištěněho věřitele lng. Michala Fucimana vydáním nemovitostí v hodnotě stanove ně znalcem ve výši 100.000.000 Kč do je ho vlastnictví. Tyto nemovitosti jsou zatíženy zástavními právy, včetně zástavního práva exekutorskěho, a jejich vydáním do vlastnictví předem určeněmu zájemci dojde ke zmaření možnosti je zpeněžit výhodněji formou dražby. Nedostatkem reorganizačního plánu je dle odvolatele 2) i navržená změna společenskě smlouvy, umožňující, aby minoritním společníkem dlužníka zůstal Rostislav Bílek. Navíc reorganizační plán nebyl projednán věřitelským výborem a věřitelům nebylo předloženo stanovisko tohoto orgánu. Napadeně usnesení je dle odvolatele 2) v podstatně části nepřezkoumatelně, bylo vydáno vdůsledku neúplněho zjištění skutkověho stavu a nesprávných skutkových zjištění, která soud nesprávně právně posoudil. Ztěchto důvodů se odvolatel 2) vodvolacím řízení domáhá změny napadeněho usnesení tak, že reorganizační plán nebude schválen, případně žádá ojeho zrušení a vrácení věci insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Kodvolání odvolatele 2) dlužník uvedl, že se podle něj jedná o odvolání neoprávněně osoby (§ 350 odst. 1 IZ), nebot, tento odvolatel neměl právo hlasovat o přijetí reorganizačního plánu. Podle dlužníka bylo na schůzi věřitelů dne 13.11.2012 rozhodnuto, že každý zvěřitelů má přiznána hlasovací práva vrozsahu zjištěně pohledávky. Pohledávka odvolatele 2) není zjištěna, protože byla přezkoumána jako nevykonatelná a popřena u prvního přezkumněho jednání dne 6.1.2012 jak správkyní, tak dlužníkem. Odvolatel 2) podal žalobu o určení pravosti pohledávky, ve kterě jako žalovaněho označil pouze insolvenčního správce a spor dosud není ukončen. Proto by podle dlužníka mělo být jeho odvolání odmítnuto (§ 218, písm. b/ o.s.ř.).

Na vyjádření dlužníka reagoval odvolatel 2) doplněním odvolání, ve kterem nesouhlasil s námitkou, že nebyl oprávněn hlasovat o přijetí plánu. Správkyně jeho pohledávku na přezkumněm jednání 6.1.2012 popřela co do pravosti a pořadí, přičemž odkázala na svě zjevně zcela nepravdivě tvrzení, kde lživě uvedla, že pohledávka nevznikla a jedná se o pohledávku nevykonatelnou, nebot, nebyla doložena exekučním příkazem , popření opřela o ničím nepodloženě spekulace zástupce dlužníka, uplatněně vexekučním řízení, a sodvolatelem 2) nekomunikovala prostřednictvím datových schránek. Proto odvolatel 2) vznesl pokračování-6-KSOS 25 INS 16228/2011 námitku její podjatosti, vzhledem kodvolání správkyně na schůzi věřitelů dne 6.1.2012 se jí soud věcně nezabýval. Tvrzenídlužníka o nepravomocně zastaveněm exekučním řízení vedeněm odvolatelem 2) jako důvodu, pro kterě nemohl být majetek jeho jednatele a společníka Rostislava Bílka zahrnut do reorganizačního plánu, je účelově, protože na majetek Rostislava Bílka jsou od roku 2011 vedena další dvě exekuční řízení. Tyto skutečnosti měl zjistit insolvenční soud a měly být projedná ny věřitelským výborem.

Na doplnění odvolání odvolatele 2) reagoval dlužník velmi obsáhlým podáním ze dne 12.2.2013. Jeho námitky lze shrnout tak, že argumentace ve vztahu kpopěrněmu úkonu bývalě správkyně měla být uplatněna vrámci sporu o určení pravosti pohledávky, dlužník dále snášel argumenty pro neexistenci pohledávky odvolatele 2) a zdůraznil, že pro účely odvolacího řízení je podstatně, že nemá zjištěnou pohledávku. Opakoval, že námitka o tom, že jednatel a společník dlužníka Rostislav Bílek nemohl na první schůzi věřitelů 6.1.2012 nabídnout do reorganizačního plánu svůj majetek je bezvýznamná, navíc bylo vedení exekucí věřitelům sděleno, včetně toho, že s odvolatelem 1)je Rostislav Bílek ve sporu. Ve vztahu kdalším dvěma exekučním řízení dlužník uvedl, že vjednom je podán návrh na zastavení a ve druhěm bylo vyjed náno stanovisko oprávněněho, že nebude brojit proti zastavení exekuce vpřípadě zastavení exekuce prováděně odvolatelem 2) ve prospěch odvolatele 1). Dále dlužník namítl, že tvrzení odvolatele 2) o vyšším uspokojení věřitelů v konkursu není podpořeno žádnými konkrětními důvody, stejně jako jeho tvrzení o tom, že by bylo ekonomicky výhodnější majetek předávaný zajištěněmu věřiteli lng. Michalu Fucimanovi realizovat formou dražby. Vpřípadě tohoto způsobu prodeje majetku by se jednalo o likvidační formu úpadku a odvolatel 2) nehodnotil náklady na sanaci pohledávek zaměstnanců při skončení jejich pracovních poměrů, obnášející cca 20.000.000 Kč, ani náklady zpeněžení i odměnu insolvenčního správce, která by byla hrazena z výtěžku prodeje, a nikoli z průběžně vytvářeněho výnosu provozu podniku. Tato ztráta by podle dlužníka představovala 46.000.000 Kč. Při těto formě úpadku by zajištěný věřitel lng. Michal Fuciman neměl důvod navyšovat základní kapitál dlužníka o 1.800.000 Kč na uspokojení věřitelů, přičemž v dražbě by se majetek musel realizovat za minimálně 160.000.000 Kč, což je v rozporu se schváleným posudkem soudního znalce. Skutečnost, že minoritním společníkem dlužníka dále zůstává Rostislav Bílek, nebyla shledána věřiteli, kteří hlasovali pro přijetí plánu vrozporu se zákonem, jeho osoba je pro zahraniční odběratele zárukou dlouhodobě budovaných obchodních vztahů, kterě fungují.

Odvolatel 3) se podaným odvoláním domáhal zrušení usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně. Podáním ze dne 30.1.2013, kterě bylo soudu doručeno dne 1.2.2013, však vzal odvolatel 3) svě odvolání zpět vcelěm rozsahu.

Podle § 7 odst. 1, IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanskěho soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. pokračování-7-KSOS 25 INS 16228/2011

Odvolací soud potě, co zobsahu spisu dovodil včasnost podaných odvolání všech odvolatelů, se dále zabýval otázkou aktivní legitimace jednotlivých odvolatelů k podání odvolání (§ 350 odst. 1 IZ).

Ve vztahu kodvolateli č. 3) ze spisu vyplývá, že přihlásil do insolvenčního řízení 27 pohledávek vcelkově výši 8.114.102,26 Kč, kterě byly na přezkumněm jednání dne 6.1.2012 zjištěny. Podle protokolu o jednání schůze věřitelů dne 13.11.2012 se odvolatel 3) tohoto jednání účastnil a hlasoval proti přijetí reorganizačního plánu. Zuvedeněho vyplývá subjektivní legitimace odvolatele 3) k podání odvolání (§ 350 odst. 1 IZ). Vzhledem ke zpětvzetí odvolání proto odvolací soud postupoval podle § 7, § 207 odst. 2 o.s.ř. a odvolací řízení o odvolání odvolatele č. 3 zastavil, jak uvedeno ve výroku l. tohoto usnesení.

Ve vztahu k odvolateli 1) ThyssenKrupp Ferrosta, spol. s r.o. z přezkumněho listu přihlášky pohledávky vyplývá, že jeho pohledávka, přihlášená ve výši 9.341.020,80 Kč, byla vtěto výši zjištěna, správkyně a dlužník popřeli pořadí těto pohledávky. Usnesením ze dne 5.3.2012 č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-P96-5, kterě nabylo právní moci 23.3.2012, soud deklaroval, že tato pohledávka je zjištěna jako pohledávka nevykonatelná a nezajištěná, nebot, dnem 6.2.2012 marně uplynula lhůta k podání žaloby na určeníjejího pořadí. Odvolatel 1) hlasoval korespondenčně proti přijetí reorganizačního plánu (viz hlasovací lístek č. l. B-106 spisu) a je oprávněn podat odvolání proti předmětněmu usnesení (§ 350 odst. 1 IZ).

Ve vztahu k odvolateli č. 2) JUDr. Vladimíru Plášilovi z přezkumněho listu přihlášky pohledávky č. 79 pohledávky vyplývá, že tato pohledávka, při hlášená ve výši 1.251.117,51 Kč jako vykonatelná a zajištěná, byla k přezkumu zařazena jako nevykonatelná a na přezkumněm jednání dne 6.1.2012 byla co do pravosti a pořadí popřena jak správkyní, tak dlužníkem. Dne 29.3.2012 bylo zahájeno řízení o určení těto popřeně pohledávky, o podaně žalobě dosud není rozhodnuto. Podle protokolu o jednání schůze věřitelů dne 13.11.2012, jejímž předmětem jednání bylo hlasování o přijetí reorganizačního plánu, soud poučil přítomně věřitele o postupu a způsobu hlasování, v rámci poučení uvedl, že v zásadě má každý zvěřitelů přiznána hlasovací práva v rozsahu zjištěně pohledávky stím, že při hlasování soud zohled ní řádně podaně hlasovací lístky. Odvolatel 2) hlasoval korespondenčně proti přijetí reorganizačního plánu (viz hlasovací lístek č. l. B-95 spisu) a podle obsahu protokolu o jednání schůze věřitelů dne 13.11.2012 soud při hodnocení, zda skupina věřitelů č. 3 plán přijala, vyšel i zjeho hlasovacího lístku a zahrnul jej jak do počtu věřitelů, tak do počtu hlasů, hlasujících proti přijetí plánu. Z toho vyplývá, že soud věřitelům se zjištěnými pohledávkami neumožnil rozhodnout o hlasovacím právu odvolatele 2), případně o něm, pokud by toto usnesení nebylo přijato, nerozhodl sám (§ 51 odst. 1, IZ) Jen obecně poučení soudu vůči přítomným věřitelů o postupu a způsobu hlasování takovýmto rozhodnutím není (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. ll. ÚS 201/2004 ze dne 14.5.2006, dostupně na stránkách http:// nalus.usoud.cz, kterě lze aplikovat i v poměrech insolve nčního řízení). Ostatně sám soud postupoval v rozporu pokračování-8-KSOS 25 INS 16228/2011 se svou deklarací o hlasovacích právech a fakticky odvolateli 2) hlasovací právo přiznal. Vtěto konkrětní situaci odvolateli 2) nelze ve smyslu § 5, písm. a) IZ spravedlivě upřít subjektivní právo podat odvolání proti předmětněmu usnesení (srovnej rovněž bod č. 52 nálezu Ústavního soudu ze dne 1.7.2010 Pl. ÚS 14/10, publikovaněho pod č. 241/2010 Sb., případně obdobně závěry kzásadě spravedlivěho insolvenčního řízení, uvedeně vrozhodnutích Vrchního soudu vOlomouci ze dne 21.12.2011 sen. zn. 2 VSOL 577/2011 a ze dne 31.3.2011 sen. zn. 2 VSOL176/2011).

Na základě odvolání odvolatelů 1) a 2) proto odvolací soud přezkoumal napadeně usnesení, jakož i řízení, kterě předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a o.s.ř.) a potě dospěl kzávěru, že odvolání odvolatelů 1) a 2) jsou opodstatně ná, byt, zjiných než namíta ných důvodů.

Podle § 169 odst. 4 o.s.ř., pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samě, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.

Podle § 157 odst. 2 o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, kterě skutečnosti má prokázány a kterě nikoliv, o kterě důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkověm stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustně ze spisu opisovat skutkově před nesy účastníků a provedeně důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivě. Odůvodnění uvedeně v písemněm vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvod něním.

Shora rekapitulovaně obsáhlě argumenty odvolatelů 1) a 2) lze stručně shrnout tak, že soudu prvního stupně vytýkají nesprávně posouzení: a) poctivosti reorganizačního plánu (§ 348 odst. 1, písm. b/ IZ), protože na schůzi věřitelů dne 6.1.2012 jednatel a jediný společník dlužníka Rostislav Bílek přislíbil sanaci dlužníkových dluhů i svým osobním majetkem, a vpřípadě dodržení tohoto příslibu by byl poměr uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů cca 40%; b) výnosnosti reorganizačního plánu (§ 348 odst. 1, písm. d/ IZ), protože plnění získaně nezajištěnými věřiteli dlužníka podle reorganizačního bude nižší než v případě řešení úpadku dlužníka ko nkursem; c) spravedlivosti reorganizačního plánu (§ 348odst. 2, § 349 IZ), který zvýhodňuje uspokojení pohledávky zajištěněho věřitele lng. Michala Fucimana na úkor uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, protože výnos prodeje majetku dlužníka je přechodem nemovitosti na tohoto věřitele výrazně snížen, přičemž dosavadní jediný společník dlužníka Rostislav Bílek nadále zůstává jeho společníkem, byt, minoritním.

S odvolateli vznášenými námitkami dle bodu a) a b) se nelze věcně vypořádat proto, že soud vod ůvod nění napadeněho usnesení neuvedl žád ně důvody, pro kterě pokračování-9-KSOS 25 INS 16228/2011 reorganizační plán kritěria dle § 348 odst. 1, písm. b) a d) podle něj splňuje. Ve vztahu ke splněnípodmínek schválení reorganizačního plánu soudem dle § 348 odst. 1, písm. a), b), d) a e) IZ se soud se omezil pouze na citaci zákonně úpravy a na to, že zobsahu spisu vyplývá splnění těchto podmínek a že soud nemá poznatky, že by tomu tak nebylo . V odůvodnění napadeně ho usnesení je konkrětně uveden pouze výsledek hlasování věřitelů skupiny 1, 2, 4 a 5, přitom ve vztahu ke skupině nezajištěných věřitelů č. 3 soud uvedl pouze počet hlasů pro a proti schválení plánu, výší kvora hlasů věřitelů těto skupiny ani počtem věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí plánu, se nezabýval. Proto je nepřezkoumatelný i jeho závěr o tom, že tato skupina věřitelů plán přijala a vdůsledku toho i závěr, že reorganizační plán byl přijat všemi skupinami věřitelů (§ 348 odst. 1, písm. c/ IZ). Napadeně us neseníje proto nepřezko umatelně pro nedostatek důvodů.

Jestliže je rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelně, protože tento soud nerespektoval zásady uvedeně vustanoveních § 157 o.s.ř., nejsou splněny předpoklady ani pro opakování dokazování, popřípadě jeho doplňování odvolacím soudem, ale nezbývá, než takově rozhodnutí zrušit (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1045/99 zveřejněně včasopise Soudní judikatura č. 14/2001). Rovněž Ústavní soud ČR v rozhodnutí sp. zn. lV. ÚS 304/98 (zveřejněněm ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu sv. 12 N 120/1998) konstatoval, že stav, kdy rozsudek postrádá náležitosti uvedeně vustanovení § 157 odst. 2 občanskěho soudního řádu a ve svých důsledcích vede ktomu, že se stává nepřezkoumatelným, může představovat a zpravidla takě představuje porušení ústavně zaručeněho práva na soudní ochranu uvedeněho včlánku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Odvolací soud proto z důvodu nepřezkoumatelnosti napadeně usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně kdalšímu řízení (§ 219a odst. 1, písm. b/ o.s.ř. a § 221 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.), aniž by se mohl věcně zabývat odvolacími námitkami odvolatele 1)a odvolatele 2).

Vdalším řízení soud opětovně posoudí reorganizační plán zhledisek dle § 348 odst.1, při posuzování jeho poctivosti (§ 348 odst. 1, písm. b/, § 326 IZ) se bude zabývat takě sdělením správkyně o výši uspokojení nezajištěných věřitelů v reorganizaci v poměru 40% a příslibem jednatele a společníka dlužníka Rostislava Bílka o poskytnutí částky osobního majetku cca 50.000.000 Kč ve prospěch majetkově podstaty, jak vyplývají z protokolu o jednání schůze věřitelů dne 6.1.2012. Při hodnocení plánu z hlediska nejlepšího zájmu věřitelů (§ 348 odst. 1, písm. d/ IZ) soud bude vycházet zceny majetkově podstaty, schváleně usnesením ze dne 27.9.2012 č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B71. Soud rovněž nepřehlědne, že podle plánu jsou do skupiny věřitelů č. 4 zahrnuti čtyři věřitelě (leasingově společnosti), jejichž pohledávky jsou vázány na odkládací podmínku. Tuto skutečnost vyhodnotí z hlediska jejich práva hlasovat o přijetí plánu (§ 51 odst. 1, 2 IZ). V závislosti na tomto vyhodnocení soud posoudí, zda lze při rozhodování o schválení plánu vycházet jen zkritěrií dle § 348 odst. 1 IZ či bude rovněž třeba reorganizační plán pokračová ní

KSOS 25 INS 16228/2011

-10-hodnotit dle kritěrií v § 348 odst. 2 IZ. V neposlední řadě se vodůvodnění nověho usnesení soud vypořádá i s odůvodněností a vhodností rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin, jak mu to ukládá § 337 odst. 5 IZ.

Poučenh

Za správnost vyhotovení:

Renáta Hrubá

Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajskěho soudu vOstravě, jestliže napadeně rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotněho nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustáleně rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouze na jinak.

Toto usnesení se považuje za doručeně okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, odvolatelům, insolvenčnímu správci a věřitelskěmu orgánu se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 4. dubna 2013

JUDr. Radka Panáčková v. r. předsedkyně senátu