3 VSOL 1080/2015-A-11
KSOS 39 INS 19690/2015 3 VSOL 1080/2015-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníků a) Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Hranice, Tovačovského 346, PSČ 753 01, a b) Heleny Chudačikové, nar. 12.8.1966, bytem Hranice, Tovačovského 346, PSČ 753 01, o insolvenčním návrhu dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.9.2015, č.j. KSOS 39 INS 19690/2015-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužníkům podle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným soudu dne 30.7.2015, se dlužníci domáhají, aby bylo rozhodnuto o jejich úpadku a povoleno řešení úpadku oddlužením s navrhovaným způsobem oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužníci mají nezajištěné závazky ve výši 3.439.764 Kč, jsou zaměstnáni ve společnosti Autocentrum Petr, s.r.o., v níž je dlužnice jednatelkou, většinovým vlastníkem je syn dlužníků. Dlužnice má příjem ve výši 10.298 Kč, dlužník má příjem rovněž ve výši 10.298 Kč. K návrhu dlužníci připojili darovací smlouvu ze dne 20.7.2015, jíž se dárce-syn dlužníků zavázal po dobu trvání účinků schváleného oddlužení poskytovat dlužníkům částku 17.000 Kč měsíčně. Soud s ohledem na výši daru vyzval dárce, aby doložil výši svých příjmů. Podáním ze dne 28.8.2015 sdělil dárce, že za posledních sedm kalendářních měsíců jeho příjem ve společnosti Autocentrum Petr, s.r.o., činil 121.478 Kč, k čemuž doložil výplatní pásky, podle nichž průměrný čistý měsíční příjem dárce činí 17.354 Kč. Další příjem očekává dárce podle svého sdělení ze zisku jako většinový vlastník uvedené společnosti ve výši 300.000 Kč ročně, neboť společnost je na hospodářském vzestupu. S odkazem na ustanovení § 395 odst. 2, písm. b) IZ soud prvního stupně dovodil, že dlužníci ze svých příjmů ve výši 10.298 Kč nejsou schopni uhradit minimálně 30 % svých závazků. Podle soudu prvního stupně přitom dárce dostatečně neprokázal, že by byl schopen měsíčně darovat dlužníkům částku 17.000 Kč, když prokázal průměrný čistý měsíční příjem ve výši 17.354 Kč, takže je nereálné předpokládat, že by byl schopen darovat dlužníkům každý měsíc po dobu pěti let prakticky celý svůj příjem. Tvrdil-li dárce, že očekává příjem ze zisku společnosti Autocentrum Petr, s.r.o., kde je zaměstnán on i oba jeho rodiče-dlužníci, tento příjem nedoložil. Dlužníci nevlastní žádný hodnotný majetek, jsou sice vlastníky podílu o velikosti 1/70 a 1/98 na nemovitostech, zapsaných na LV č. 132 pro obec Bělov a LV č. 451 pro obec Kvasice, nicméně soud nepředpokládá, že by výtěžek z prodeje těchto podílů činil částku 1.048.129,65 Kč, což představuje 30 % závazků dlužníků. Soud prvního stupně uzavřel, že povolení oddlužení dlužníků není možné, neboť nelze předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude činit alespoň 30 % jejich pohledávek, žádný z věřitelů přitom nevyslovil s nižším plněním souhlas ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ. Soud prvního stupně dále uzavřel, že proto bude nezbytné zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, která umožní při prohlášení konkursu zajištění prostředků ke krytí nákladů insolvenčního správce, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním stavu majetku dlužníků, respektive v případě neexistence majetku k zaplacení minimální odměny insolvenčního správce (která v případě řešení úpadku konkursem činí 45.000 Kč), a jeho hotových výdajů v souladu s vyhláškou č. 313/2007 Sb. Se zřetelem na majetek dlužníků a s ohledem na absenci disponibilních prostředků uložil soud dlužníkům zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v maximální možné výši.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání. Poukázali na vyjádření dárce, syna odvolatelů, ze dne 28.8.2015, podle něhož hospodářská situace společnosti Autocentrum Petr, s.r.o., jejímž je 80% společníkem, vykazuje značný vzestup. S ohledem na to se očekává jak navýšení jeho příjmů z pracovního poměru, tak podíl na zisku společnosti. Podle odvolatelů lze důvodně předpokládat, že svému závazku z darovací smlouvy bude moci v plném rozsahu dostát. Podle názoru odvolatelů na jejich situaci plně dopadá ustanovení § 418 odst. 1, písm. b) IZ, podle kterého platí, že insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit. Pokud by tedy nebylo v jejich případě plněno z titulu darovací smlouvy, insolvenční soud má účinný instrument, jak dosáhnout přeměny oddlužení v konkurs. V této fázi insolvenčního řízení je předčasné uzavřít, že podmínky pro schválení oddlužení splátkovým kalendářem nejsou splněny. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se jim povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníků není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužníci se insolvenčním návrhem spojeným se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, doručeným soudu dne 30.7.2015, domáhají zjištění svého úpadku a povolení oddlužení s navrhovaným způsobem oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedli, že mají závazky ve společném jmění manželů, a to závazek vůči věřiteli Ing. Jaroslavu Stuchlíkovi ve výši 939.655 Kč splatný dne 17.3.2015, vůči věřiteli Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. ve výši 2.469.374,25 Kč s příslušenstvím splatný dne 28.3.2005 a vůči věřiteli Cashdirect, s.r.o. ve výši 30.735,50 Kč s příslušenstvím splatný dne 25.12.1998. Závazky činí celkem 3.439.764,55 Kč, jedná se o závazky nezajištěné. Dlužník a) i dlužnice b) jsou zaměstnáni u zaměstnavatele Autocentrum Petr, s.r.o., IČ: 26849828, průměrný čistý měsíční příjem každého z nich činí 10.298 Kč. Další příjem dlužníků je příjem ve výši 17.000 Kč měsíčně, tento příjem obdrží od svého syna. Celkem tak nezajištění věřitelé v průběhu pěti let obdrží částku 1.166.820 Kč, což představuje 33,9 % pohledávek nezajištěných věřitelů. K návrhu dlužníci připojili, mimo jiné, seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, opatřené podepsaným prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. V seznamu majetku dlužníci jako svůj majetek označili věci osobní potřeby s odhadem současné ceny 0 Kč a nemovitosti-pozemek parc. č. 2032/1 zapsaný na LV č. 1044 v k.ú. Tlumačov na Moravě s odhadem současné hodnoty 30.700 Kč, podíl o velikosti 1/70 na pozemku parc. č. 117/83, zapsaného na LV č. 132 v katastrálním území Bělov s odhadem současné hodnoty 10 Kč a podíl o velikosti 1/98 na pozemku parc. č. 963/14 a pozemku parc. č. 975, zapsaných na LV č. 451 v katastrálním území Kvasice s odhadem současné hodnoty 300 Kč. Dále připojili smlouvu o důchodu, uzavřenou dne 20.7.2015 mezi Michalem anonymizovano , anonymizovano (označeným jako plátce důchodu ) a dlužníky (označenými jako příjemce důchodu ), v níž se plátce důchodu zavazuje platit příjemci důchod ve výši 17.000 Kč měsíčně do každého 25. dne v měsíci předem s tím, že tento závazek trvá po dobu trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře. Smlouva je opatřena úředně ověřenými podpisy účastníků této smlouvy. Na základě výzvy Krajského soudu v Ostravě v usnesení ze dne 17.8.2015, č.j. KSOS 39 INS 19690/2015-A-3 sdělil Michal Chudačik, že jeho příjem za posledních sedm měsíců činil 121.478 Kč, což doložil výplatními lístky za období od ledna do července 2015, a dále, že je společníkem obchodní společnosti Autocentrum Petr, s.r.o., IČ: 26849828, s obchodním podílem ve výši 80 %, což doložil výpisem z obchodního rejstříku uvedené společnosti. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Po vyhodnocení údajů, uvedených dlužníky v insolvenčním návrhu a v zákonem vyžadované příloze-seznamu závazků, lze předběžně uzavřít, že dlužníci se nacházejí v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť mají peněžité závazky vůči více věřitelům (nejméně dvěma), které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a které nejsou schopni plnit, neboť je neplní (jak vyplývá z údajů o datu splatnosti jednotlivých závazků) po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2, písm. b/ IZ).

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případě, kdy podle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura jeho majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce. V konkursu-na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře-totiž nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Pro rozhodnutí odvolacího soudu je tak určující posouzení správnosti předběžného závěru soudu prvního stupně o tom, že dlužníkům nebude povoleno oddlužení, jak navrhují. Nutno vycházet z toho, že v případě společného návrhu na povolení oddlužení podle § 394a odst. 3 IZ mají manželé po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků, a považují se za jednoho dlužníka.

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ustanovení § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Ze shora citovaného ustanovení § 395 odst. 1 IZ vyplývá, že základní podmínkou oddlužení je-kromě požadavku poctivého záměru-požadavek minimální 30% míry uspokojení pohledávek dlužníkových nezajištěných věřitelů.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ustanovením § 398 odst. 3, věta první, IZ, a při úvaze, zda je dlužník schopen plnit požadavek uvedený v ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ, musí vycházet z výše splátek odpovídající částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (podle § 279 odst. 1 o.s.ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, jedna třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

Dlužníci doložili, že jejich příjmem je příjem ze zaměstnání, přičemž průměrná čistá měsíční mzda dlužníka a dlužnice činí 10.298 Kč. Z tohoto příjmu dlužníků, kteří kromě vzájemné vyživovací povinnosti žádné jiné vyživovací povinnosti nemají, lze měsíčně srazit každému z nich částku 1.716 Kč měsíčně. Představují-li nezajištěné závazky dlužníků částku 3.439.765 Kč, bylo by v zákonem stanovené lhůtě pěti let a při zákonem určené výši splátek-po odečtení nároků správce-uhrazeno věřitelům, není-li správce plátcem daně z přidané hodnoty, 124.920 Kč, což představuje 3,63 % jejich pohledávek, a je-li správce plátcem daně z přidané hodnoty, 107.910 Kč, což představuje 3,14 % jejich pohledávek.

Dlužníci svou ekonomickou nabídku věřitelům staví na finanční pomoci třetí osoby, svého syna, s nímž uzavřeli tzv. smlouvu o důchodu, jíž se zavázal poskytovat dlužníkům pravidelný měsíční příjem po dobu trvání oddlužení. K této smlouvě o důchodu při posuzování schopnosti dlužníků plnit požadavek ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ však odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, nepřihlížel. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že doložil-li plátce důchodu, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 17.354 Kč, nelze důvodně předpokládat, že bude schopen pravidelně měsíčně přispívat dlužníkům částkou rovnající se takřka tomuto měsíčnímu příjmu, tj. částkou 17.000 Kč. Námitka odvolatelů, že podle sdělení dárce se očekává jak navýšení jeho příjmů z pracovního poměru, tak i podílu na zisku společnosti, je přitom bez významu, neboť taková skutečnost z dosud předložených listin (výplatních lístků dárce a z výpisu z obchodního rejstříku společnosti Autocentrum Petr, s.r.o.) nevyplývá, přičemž pro rozhodnutí soudu je rozhodný stav v době vydání rozhodnutí.

V úvahu nepřipadá ani oddlužení dlužníků formou zpeněžení majetkové podstaty, neboť dlužníci sice vlastní nemovitosti, respektive podíly na blíže označených nemovitostech, hodnota tohoto nemovitého majetku však podle údajů, uvedených v seznamu majetku, představuje pouze 40.000 Kč.

Za tohoto stavu, kdy se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužníků, je požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení důvodný. Smyslem zálohy je umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustavení do funkce, s tím, že složená záloha správci umožní hradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníků, případně jiných osob, který by také mohl náležet do majetkové podstaty. Soud prvního stupně správně stanovil i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Záloha totiž slouží i jako záruka odměny a hotových výdajů správce pro případ, není-li možno tyto nároky uspokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 25. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu