3 VSOL 1071/2017-B-40
č.j. KSBR 53 INS 8329/2013 3 VSOL 1071/2017-B-40

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci

dlužníka: Pavel anonymizovano , anonymizovano bytem K Lesu 1081, 664 42 Modřice

o zrušení schváleného oddlužení,

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 9. 2017, č.j. KSBR 24 INS 8329/2013-B-26,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že schválené oddlužení dlužníka Pavla Kubíčka se nezrušuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zrušil schválené oddlužení dlužníka Pavla Kubíčka (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (výrok III.), a insolvenčnímu správci JUDr. Jiřímu Vodovi, LL.M., uložil, aby každé tři měsíce podal zprávu o stavu insolvenčního řízení s tím, že lhůta k podání první zprávy se stanovuje ke dni 20. 12. 2017 (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně při svém rozhodnutí vyšel z následujících skutečností:

-ze sdělení soudní exekutorky Exekutorského úřadu Brno-město JUDr. Aleny Blažkové ze dne 10. 11. 2016 zjistil, že Okresní soud Brno-venkov jí usnesením ze dne 12. 5. 2016 pověřil, aby provedla exekuci k uspokojení pohledávky oprávněného Ing. Miroslava Macáka (dále jen M. M. ) ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím a že tato pohledávka v celkové výši 18.102,34 Kč byla vymožena a bude zaslána oprávněnému M. M.; isir.justi ce.cz

-z vyjádření dlužníka na jednání zjistil, že si v květnu 2014 od M. M. půjčil peníze na svatbu dcery své přítelkyně a dluh měl vrátit v srpnu 2014. Na vrácení půjčky neměl peníze, protože si musel hledat nový podnájem a zaplatit kauci, a ani poté mu na zaplacení dluhu nezbývaly peníze, neboť pobíral čistou mzdu asi 17.000 Kč. Navíc musel platit další dluhy vzniklé před zahájením insolvenčního řízení, a to lichvářům, kteří se do insolvenčního řízení nepřihlásili-komu a kolik měsíčně takto platil, nevěděl, lichvářům po schválení oddlužení zaplatil asi 25.000 Kč a v době, kdy si půjčoval od M. M., tyto dluhy ještě splaceny neměl, dluh vůči M. M. chtěl zaplatit z příjmů z brigády; -ze shodných tvrzení M. M. a dlužníka na jednání soud zjistil, že poté, co dlužník v srpnu 2014 nezaplatil svůj dluh, M. M. ho v prosinci 2014 navštívil u něho doma spolu s avalistou, a protože dlužník nezaplatil ani jednu splátku, na jaře roku 2015 podal k soudu návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, po jeho vydání-v dubnu 2016-dlužník zaplatil M. M. 2.000 Kč, pak opět nezaplatil nic, a proto M. M. dne 27. 4. 2016 podal návrh na nařízení exekuce, 10. 5. 2016 dlužník M. M. odeslal dalších 2.000 Kč a pak už dobrovolně nezaplatil nic a dluh byl vymožen exekučně.

3. Na základě zjištěných skutečností s odkazem na ustanovení § 418 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) soud uzavřel, že v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, k jehož vymožení byla vůči dlužníku nařízena exekuce, a proto soudu nezbylo, než schválené oddlužení podle ustanovení § 418 odst. 1, písm. c) IZ zrušit. Podle soudu na jeho rozhodnutí nemělo vliv ani tvrzení dlužníka v tom směru, že na zaplacení dluhu v době splatnosti neměl finanční prostředky, protože majetková situace dlužníka byla v době, kdy si na sebe vzal závazek z půjčky, stejná jako v době, kdy měl půjčku zaplatit. Protože soud nemůže vyloučit, že po schválení oddlužení dlužník nenabyl majetek, který může být použit k uspokojení věřitelů, soud konstatoval, že není dán důvod pro zastavení řízení ve smyslu ustanovení § 418 odst. 4 IZ, a proto rozhodl současně o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, který bude projednáván jako nepatrný, jelikož je naplněna podmínka ustanovení § 314 odst. 1, písm. a) a b) IZ.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník včasné odvolání, v němž uvedl, že nesouhlasí s návrhem pana Macáka na zrušení oddlužení. Tvrdí, že není pravdou, že nic nezaplatil. Jak dostal od soudu návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, tak hned po výplatě v dubnu 2016 panu M. M. zaplatil prvních 2.000 Kč a následující měsíc 10. 5. 2016 dalších 2.000 Kč. Další peníze již neplatil, protože byla vůči němu nařízena exekuce na plat a všechny peníze i s úroky a poplatky exekutorovi zaplatil. Je si vědom toho, že udělal chybu, peníze potřeboval na svatbu dcery své přítelkyně, půjčil si 10.000 Kč a směnku musel podepsat na 15.000 Kč a vrátit za tři měsíce, což je úrok 200 %. Navrhuje, aby odvolací soud o jeho odvolání rozhodl tak, že bude pokračováno v plnění oddlužení splátkovým kalendářem.

5. M. M., který navrhl zrušení schváleného oddlužení dlužníka, ve svém vyjádření k odvolání poukázal na to, že podle jeho názoru není podstatné, že mu dlužník po obdržení směnečného platebního rozkazu na jaře roku 2016 uhradil dvakrát 2.000 Kč, podle jeho názoru je podstatné to, že dlužníkovo prodlení s plněním závazku přesáhlo 30 dnů, a zda dlužník současně vznik závazku zavinil, přičemž skutečnost, že pro vymožení závazku byla nařízena

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková

exekuce, pouze vytváří vyvratitelnou právní domněnku podle ustanovení § 418 odst. 2 IZ, že dlužník vznik závazku zavinil. Poukazuje na to, že sám dlužník u jednání uvedl, že v době, kdy přijal směnečný závazek vůči němu, splácel dluhy ukrajinským lichvářům, přičemž tyto dluhy vznikly před zahájením insolvenčního řízení dlužníka a dlužník je již zcela splatil. Je nepochybné, že tito lichváři mohli své pohledávky za dlužníkem přihlásit do jeho insolvenčního řízení a v případě zjištění svých pohledávek se zúčastnit splátkového kalendáře spolu s ostatními nezajištěnými věřiteli, avšak tak neučinili a přijímali plnění od dlužníka v době, kdy již probíhal schválený splátkový kalendář. Podle jeho názoru dlužník tím jednal v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 IZ. Má za to, že rovný přístup ke všem věřitelům a zásadně poměrné uspokojení nezajištěných pohledávek je dle jeho názoru jednou z podstatných povinností, které musí dlužník splnit, jestliže usiluje o oddlužení plněním splátkového kalendáře. Rovněž tak se domnívá, že dlužník zatajil, že má vedle náhrady za nemoc z povolání ještě jiný příjem z pracovního poměru, když na jednání soudu hovořil o tom, že měl příjem, respektive čistou mzdu 17.000 Kč měsíčně. Z porovnání čisté měsíční mzdy 17.000 Kč a čisté měsíční náhrady za nemoc z povolání 39.144 Kč je zřejmé, že se jedná o naprosto odlišné nároky, a nemohlo tudíž dojít k jejich záměně. Domnívá se, že na základě skutečností, které poskytl sám dlužník, vyplývá, že důvody pro zrušení schváleného oddlužení jsou dány.

6. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

8. Z obsahu spisu zjistil odvolací soud následující skutečnosti:

-usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2013 pod č.j. KSBR 24 INS 8329/2013- A-9, byl zjištěn úpadek dlužníka a dlužníku bylo povoleno oddlužení;

-do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásili pouze nezajištění věřitelé s pohledávkami ve výši 2.110.949 Kč s tím, že všechny pohledávky byly na přezkumném jednání zjištěny;

-dlužník má příjem z náhrady za nemoc z povolání v průměrné výši 39.144 Kč;

-dlužník požádal o stanovení nižších než zákonných splátek ve výši 16.800 Kč měsíčně a pro oddlužení poskytl navíc částku ve výši 123.000 Kč, která byla deponována plátcem jeho příjmu;

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková

-usnesením ze dne 9. 10. 2013 pod č.j. KSBR 24 INS 8329/2013-B-7, Krajský soud v Brně schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, přičemž vyhověl žádosti dlužníka o stanovení nižší výše měsíčních splátek a uložil dlužníku na úhradu pohledávek nezajištěných věřitelů platit z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku 16.800 Kč, a to po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 1.089 Kč, přičemž konstatoval, že zákonná zabavitelná částka činí u dlužníka, který je rozvedený a nemá ve výchově nezaopatřené děti, 30.047 Kč;

-podáním doručeným soudu dne 21. 6. 2017 sdělil M. M. (který není uspokojován jako věřitel ve splátkovém kalendáři), že dne 23. 5. 2014, tedy v době trvání účinků schválení oddlužení, dlužník vystavil vlastní směnku na částku 15.000 Kč s termínem splatnosti 25. 8. 2014. Dlužník v termínu splatnosti směnky svůj směnečný závazek ani částečně nesplnil, a proto na jeho návrh Krajský soud v Brně vydal směnečný platební rozkaz, kterým nařídil dlužníku úhradu směnečné částky 15.000 Kč s postižními právy a příslušenstvím. Ani poté dlužník dobrovolně nesplnil svou povinnost uloženou pravomocným a vykonatelným exekučním titulem, takže musel přistoupit k nucenému vymožení, přičemž Okresní soud Brno-venkov dne 12. 5. 2016 pověřil provedením exekuce soudní exekutorku JUDr. Alenu Blažkovou, která exekuci provedla pod sp.zn. 006 EX 927/16, čímž byly splněny zákonné podmínky pro zrušení schváleného oddlužení dlužníka a nařízení konkursu;

-insolvenční správce ve své zprávě o plnění oddlužení ze dne 28. 8. 2018 sdělil, že dlužník plní své povinnosti stanovené mu usnesením insolvenčního soudu o schválení oddlužení, platby na účet majetkové podstaty jsou zaměstnavatelem pravidelně zasílány, ke dni podání zprávy dlužník uhradil nezajištěným věřitelům 781.978,88 Kč a z prohlášení dlužníka vyplývá, že dluh vůči věřiteli M. M. uhradil v plné výši, a to včetně příslušenství. Insolvenční správce dále sdělil, že aktuální míra uspokojení nezajištěných věřitelů činí 39,92 % a očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů pak činí 52,07 %. Insolvenční správce doporučil ponechat dlužníka v oddlužení;

-dne 11. 9. 2017 se konalo u soudu prvního stupně jednání na základě návrhu M. M. na zrušení schváleného oddlužení. U tohoto jednání dlužník uvedl, že peníze od M. M. si půjčil na svatbu dcery své přítelkyně v květnu 2014, půjčil si 10.000 Kč a peníze měl vrátit za tři měsíce, tedy v srpnu 2014. Ve lhůtě splatnosti částku nezaplatil, protože v té době měl čistou mzdu cca 17.000 Kč měsíčně, bydlel v podnájmu s přítelkyní a neměl finanční prostředky ani poté, co byl vydán směnečný platební rozkaz, v té době zaplatil M. M. dvě splátky-dvakrát 2.000 Kč, a pak mu přišlo rozhodnutí o nařízení exekuce, a proto již nemohl splácet.

9. Podle ustanovení § 418 IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odstavec 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odstavec 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková

dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odstavec 3). Insolvenční soud nerozhodne spolu se zrušením oddlužení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, zjistí-li, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, ledaže a) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem, b) dlužník požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a c) zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle § 108 odst. 2 a 3 (odstavec 4).

10. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že podmínky pro zrušení schváleného oddlužení dány nejsou.

11. Je nespornou skutečností, že dlužníku po schválení oddlužení vznikl peněžitý závazek, když dlužník si půjčil peníze od M. M. a tyto finanční prostředky mu ve lhůtě delší než 30 dnů nevrátil; k vymožení pohledávky M. M. byla nařízena a provedena exekuce, na základě které byla pohledávka oprávněného včetně příslušenství a nákladů exekuce vymožena tak, jak vyplývá ze zprávy soudní exekutorky, kterou předložil M. M. ke svému návrhu na zrušení oddlužení.

12. Vznik peněžitého závazku v důsledku zaviněného jednání dlužníka po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, insolvenční zákon považuje za důvod pro zrušení schváleného oddlužení dlužníka. Odvolací soud však v této konkrétní věci přihlédl k tomu, že peněžitý závazek byl ze strany dlužníka v plné výši uhrazen včetně příslušenství, a dále odvolací soud přihlédl k tomu, že dlužník v rámci schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře si řádně plní své povinnosti-platby na účet majetkové podstaty jsou pravidelně zasílány s tím, že k měsíci srpnu 2017 zaplatil dlužník na pohledávky svých nezajištěných věřitelů částku téměř ve výši 800.000 Kč tak, jak vyplývá ze zprávy insolvenčního správce ze dne 28. 8. 2017, který doporučil, aby oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo ponecháno v platnosti, přičemž pro zrušení schváleného oddlužení se nevyjádřil ani žádný z věřitelů, který je uspokojován ve splátkovém kalendáři na základě usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

13. Odvolací soud neshledal, že by dlužník porušoval své povinnosti v tom směru, že by měl příjem z pracovního poměru, který zamlčel. U jednání odvolacího soudu dlužník vysvětlil, že pokud u jednání před soudem prvního stupně uvedl, že měl mzdu ve výši 17.000 Kč , myslel tím částku, která mu zbývá z jeho příjmu-náhrady za nemoc z povolání, neboť do oddlužení jsou z jeho příjmu poskytovány pouze splátky ve výši 16.800 Kč, když insolvenční soud vyhověl jeho žádosti o stanovení nižších než zákonných splátek a zbývající část z jeho příjmu z náhrady za nemoc z povolání je mu plně k dispozici. Dlužník popřel, že by měl nějaký jiný příjem z pracovního poměru. Ani z vyjádření insolvenčního správce a ani ze zjištění insolvenčního soudu nevyplývá, že by dlužník vedle svého příjmu z náhrady za nemoc z povolání měl ještě nějaký jiný příjem.

14. Odvolací soud nemá ani za doložené, že by dlužník po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře uspokojoval dluhy, které měl vůči ukrajinským věřitelům , které vznikly před zahájením insolvenčního řízení. U jednání odvolacího soudu dlužník upřesnil,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková

že pokud před soudem prvního stupně hovořil o tom, že musel platit dluhy svým ukrajinským dlužníkům ve výši 25.000 Kč, tak taková skutečnost se na pravdě nezakládá, respektive skutečnost je taková, že si půjčil od nějakého Ukrajince částku 5.000 Kč, neví však, kdy přesně to bylo a kdy tuto částku vrátil, neví, zda to bylo ještě před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře či nikoliv. Na základě takového neurčitého tvrzení dlužníka nelze s jistotou uzavřít, že by dlužník porušoval své povinnosti při plnění splátkového kalendáře tím způsobem, že by na úkor věřitelů, kteří jsou uspokojováni ve splátkovém kalendáři, zvýhodňoval některé své další věřitele, jejichž pohledávky vznikly ještě před zahájením insolvenčního řízení.

15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že schválené oddlužení dlužníka se nezrušuje, čímž automaticky došlo i k odklizení výroku o prohlášení konkursu.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 5. prosince 2017

JUDr. Radka Panáčková předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková