3 VSOL 1050/2017-B-52
KSBR 44 INS 21125/2014 3 VSOL 1050/2017-B-52

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Pavlíny anonymizovano , anonymizovano , bytem Pod Stráží 470, Želechovice nad Dřevnicí, PSČ 763 11, o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům, o odvolání věřitele Michala anonymizovano , anonymizovano , bytem Lysá 527, Želechovice nad Dřevnicí, PSČ 763 11, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.10.2017, č.j. KSBR 44 INS 21125/2014- B-42,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zr u š u j e a věc se vr a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením, vydaným asistentem soudce, soud prvního stupně udělil insolvenční správkyni JUDr. Andree Maláskové souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku dlužníka, a to ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 pozemku parc. č. 291/3, ostatní plocha, ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 pozemku parc. č. 823/68, a to vše na LV č. 1920 v katastrálním území Lípa, obec Lípa, Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, zapsaného pod položkami č. 12 a č. 13 soupisu majetkové podstaty ze dne 10. 6. 2016 ve znění jeho doplnění ze dne 20. 1. 2017 (dále též jen zajištěný majetek ) zajištěnému věřiteli č. 15 B2 Kapital Czech Republic s.r.o., identifikační číslo osoby 04191536, Rybná 682/14, 110 00 Praha 1-Staré Město, ve výši isir.justi ce.cz

338.977,87 Kč a zajištěnému věřiteli č. 11: Finanční úřad pro Zlínský kraj, Územní pracoviště ve Zlíně, identifikační číslo osoby 72080043, třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, ve výši 24.235,00 Kč s tím, že insolvenční správkyně je povinna uvedenou částku vyplatit zajištěným věřitelům do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok I.). Dále povolil insolvenční správkyni JUDr. Andree Maláskové, vyplacení zálohy na odměnu ve výši 39.553,88 Kč vč. DPH (výrok II.).

Na odůvodnění uvedl, že podáním doručeným soudu dne 19. 9. 2017 požádala insolvenční správkyně JUDr. Andrea Malásková soud o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku. Nemovitosti, z nichž podíl ve výši id. 1/2 ředstavuje p zajištěný majetek, byly zpeněženy za celkovou částku 1,290.000,00 Kč a s ohledem na skutečnost, že byly ve spoluvlastnictví dlužníka a třetí osoby, k uspokojení věřitelů v daném řízení byla vyčleněna jedna polovina jejich výtěžku, tj. 645.000,00 Kč. Náklady spojené se správou v dané věci činí 72,50 Kč (1/2 daně z nemovité věci) a náklady spojené se zpeněžením činí 1.577,20 Kč (1/2 hodnoty znaleckého posudku, poštovné a cestovné), celkem náklady činí 1.649,70 Kč. Pohledávka věřitele č. 15 B2 Kapital Czech Republic s.r.o., byla zajištěna nemovitostmi jako první v pořadí, aktuální zjištěná výše této zajištěné pohledávky činí 677.955,73 Kč a její jedna polovina bude uspokojena v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 44 INS 13960/2015 ve věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , Pod Stráží 470, 763 11 Želechovice, identifikační číslo osoby 70268291. Pohledávka věřitele č. 11 Finanční úřad pro Zlínský kraj, byla zajištěna nemovitostmi uvedenými ve výroku I. usnesení, jako druhá v pořadí a aktuální zjištěná výše této zajištěné pohledávky činí 24.235,00 Kč. Odměna insolvenční správkyně, určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele, činí 39.553,88 Kč, včetně náhrady DPH, výtěžek zpeněžení zajištěného nemovitého majetku dlužnice po odečtení nákladů a odměny insolvenční správkyně činí 363.212,87 Kč, zajištěná pohledávka věřitele č. 15 bude z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku uspokojena ve výši 338.977,87 Kč a zajištěná pohledávka věřitele č. 11 z něj bude uspokojena ve výši 24.235,00 Kč. Soud shledal návrh insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli za důvodný a správný a jelikož proti němu nebyly v zákonné lhůtě podány námitky (§ 298 odst. 3 IZ), udělil souhlas s jeho vydáním. S ohledem na dosavadní výsledky zpeněžování majetkové podstaty vyhověl i žádosti insolvenční správkyně o přiznání zálohy na její odměnu.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal odvolání přihlášený věřitel Michal Špendlík. Namítl, že usnesení bylo vydáno asistentem soudce, ačkoliv mu takové rozhodování nepřísluší. Dále soudu vytýkal, že podle jeho odůvodnění podala insolvenční správkyně návrh na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zajištěného majetku dne 19.9.2017, ačkoliv takový návrh učinila již 8.8.2017, přičemž věřitel dne 15.8.2017 podal proti návrhu správkyně na vydání výtěžku zpeněžení ze dne 8.8.2017 námitky. Soud však jejímu návrhu vyhověl, aniž by jeho námitky byly projednány. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno.

V dané věci je třeba postupovat podle zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění účinném od 1.7.2017 (dále též jen IZ , srov. čl. II. bod 1. zákona č. 64/2017 Sb.).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/, d/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční správkyně dlužnice JUDr. Andrea Malásková doručila soudu dne 3.8.2017 návrh ze dne 25.7.2017 na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku, ve které uvedla, že vzhledem k tomu, že druhý ideální podíl na nemovitostech byl zpeněžen v rámci insolvenčního řízení manžela dlužnice Pavla anonymizovano (vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. KSBR 44 INS 13960/2015), byly náklady spojené se zpeněžením rovnoměrně rozděleny v obou řízeních. Zajištěný majetek byl zpeněžen za částku 645.000 Kč, jedna polovina nákladů spojených se zpeněžením zajištěného majetku činí 1.577,20 Kč, odměna správkyně včetně DPH činí 70.068,70 Kč s tím, že k rozdělení mezi nezajištěné věřitele bude použit zůstatek výtěžku ve výši 210.141,235 Kč. Spolu s žádostí byla soudu doručena kupní smlouva o prodeji nemovitostí, pokyn zajištěného věřitele ke zpeněžení zajištěného majetku a rovněž doklady k nákladům, spojeným se zpeněžením. Tyto listiny jsou založeny na č.d. B-32 spisu a byly v insolvenčním rejstříku zveřejněny dne 8.8.2017. Dne 15.8.2017 ve 23.52.05 hod. a ve 23.44.36 hod. byla soudu doručena dvě identická podání označeného věřitele Michala anonymizovano , anonymizovano , Želechovice nad Dřevnicí, Lysá 527, která byla odeslána z datové schránky společnosti Dobrá realitka CZ, s.r.o., se sídlem Lysá 527, 763 11 Želechovice nad Dřevnicí. Podání nejsou opatřena uznávaným elektronickým podpisem označené osoby věřitele. Podle jejich obsahu se má jednat o námitky podle § 298 odst. 3 insolvenčního zákona proti návrhu insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení (B-32), podané věřitelem Michalem Špendlíkem, jehož pohledávka byla zjištěna ve výši 336.000 Kč. Dne 19.9.2017 bylo soudu doručeno podání insolvenční správkyně ze dne 15.9.2017, kterým doplnila svůj návrh na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku, v němž nad rámec návrhu ze dne 25.7.2017 jako náklady spojené se správou zajištěného majetku uvedla daň z nemovitých věcí za rok 2017 ve výši 72,50 Kč, svou odměnu včetně DPH vyúčtovala ve výši 39.553,90 Kč s tím, že částka k rozdělení mezi zajištěné věřitele činí 603.796,40 Kč, a po uspokojení nároků zajištěných věřitelů zbývá pro nezajištěné věřitele 240.583,535 Kč. K návrhu na udělení souhlasu opětovně připojila příslušné listiny. Toto podání bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 21.9.2017. Následně soud prvního stupně vydal napadené usnesení, ve kterém uvedl, že proti návrhu insolvenční správkyně na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku nebyly podány námitky.

Podle ustanovení § 42 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen o.s.ř.), podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem (odst. 1). Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem (odst. 2). V případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2 (odst. 3).

Podle ustanovení § 298 IZ, proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

K námitce odvolatele, že v dané věci podal námitky proti návrhu insolvenční správkyně na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku odvolací soud uvádí, že tomu tak není a závěr soudu prvního stupně, že námitky proti němu podány nebyly, je správný. Pokud byla podání, doručená soudu dne 15.8.2017 ve 23.52.05 hod. a ve 23.44.36 hod., označená jako námitky věřitele Michala anonymizovano , anonymizovano , Želechovice nad Dřevnicí, Lysá 527, odeslána z datové schránky společnosti Dobrá realitka CZ, s.r.o., se sídlem Lysá 527, 763 11 Želechovice nad Dřevnicí, nepovažují se za řádně podepsaný úkon ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, protože nebyla učiněna z datové schránky toho, kdo jej činí (věřitele Michala anonymizovano ). Předmětná podání proto nelze považovat za podepsaný úkon věřitele ve smyslu ustanovení § 42 odst. 3 o.s.ř., u kterého se nevyžaduje jeho doplnění předložením originálu, případně písemným podáním shodného znění, a to nejpozději do 3 dnů od doručení podání (ust. § 42 odst. 2 o.s.ř.). Jinak řečeno, tato podání podle procesního předpisu musela být ve stanovené lhůtě tří dnů doplněna předložením originálu, případně písemným podáním shodného znění a pokud nebyla, soud k nim nepřihlédl a správně uzavřel, že námitky proti návrhu insolvenční správkyně nebyly podány. Přesto z důvodů níže uvedených nemůže napadené usnesení obstát.

Z rozhodovací praxe Vrchního soudu v Olomouci (srov. např. závěry v usnesení ze dne 23.11.2017, č. j. KSOS 37 INS 6359/2016, 2 VSOL 993/2017-B-15) vyplývá, že se ztotožnil se závěry Vrchního soudu v Praze, vyslovenými v jeho usnesení ze dne 19. 1. 2015, č. j. KSPA 59 INS 4113/2013, 4 VSPH 54/2015-B-27, ve kterém je formulován závěr, že lhůta 7 dnů pro podání námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli začne plynout ostatním věřitelům a dlužníkovi od zveřejnění tohoto návrhu jedině za předpokladu, že je s ním spojeno též poučení podle § 298 odst. 3 věty prvé IZ. V důvodech svého rozhodnutí zdůraznil, že ustanovení § 298 odst. 3 IZ (na rozdíl od § 304 odst. 2 IZ) výslovně nestanoví poučovací povinnost insolvenčního soudu o právu ostatních věřitelů a dlužníka podat proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku námitky s tím, že se k později podaným námitkám nepřihlíží, avšak tato povinnost vyplývá z obecné poučovací povinnosti podle § 5 o. s. ř. (za jeho přiměřeného použití dle § 7 IZ), a z toho, že se k opožděným námitkám nepřihlíží (§ 298 odst. 3 IZ), že prominutí zmeškání (zákonné sedmidenní) lhůty pro podání námitek není přípustné (§ 83 IZ), že se od podání námitek odvíjí též legitimace k podání odvolání proti rozhodnutí, jímž soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli (§ 298 odst. 7 IZ), a konečné též ze zásad insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). S pouhým zveřejněním návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení v insolvenčním rejstříku bez poučení o tom, že proti němu lze podat námitky do 7 dnů ode dne jeho zveřejnění a že se k opožděným námitkám nepřihlíží, nemůže ostatním věřitelům a dlužníkovi začít běžet (ani uplynout) lhůta pro podání námitek. Jinak řečeno, lhůta 7 dnů pro podání námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli začne plynout ostatním věřitelům a dlužníkovi od zveřejnění tohoto návrhu jedině za předpokladu, že je s ním spojeno též poučení podle § 298 odst. 3 věty prvé IZ.

Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně v přezkoumávané věci nesplnil svou poučovací povinnost, jak vysvětleno shora, zatížil své rozhodnutí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava (§ 219a odst. 1, písm. a/ o.s.ř.). Pokud totiž lhůta k podání námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení nezačala běžet, nemohl insolvenční soud o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli rozhodnout. Již na základě této skutečnosti je podané odvolání důvodné, byť tato vada nebyla odvolatelem namítána.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 IZ, zákon upravující vyšší soudní úředníky a vyšší úředníky státního zastupitelství stanoví, kdy je v insolvenčním řízení oprávněn jednat a rozhodovat vyšší soudní úředník.

Podle ustanovení § 11, písm. m), bod 13., zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon o vyšších soudních úřednících ), vyšší soudní úředník může v insolvenčním řízení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou jednání a rozhodnutí o schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení.

Z ustanovení § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vyplývá, že asistent soudce (krajského soudu) je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.

Jako důvodnou hodnotí odvolací soud námitku odvolatele, že asistentu soudce podle zákona nepřísluší vydat napadené rozhodnutí. Vydání rozhodnutí o souhlasu soudu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podle ustanovení § 298 odst. 2 IZ svou povahou odpovídá rozvrhovému usnesení a vzhledem k úpravě v § 298 odst. 3 IZ mu předchází postup, odpovídající postupu při projednání a schválení konečné zprávy. Vzhledem k tomu, že asistent soudce krajského soudu nemůže jednat a rozhodnout o schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení (§ 11, písm. m/, bod 13. zákona o vyšších soudních úřednících), je udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku z rozhodovací činnosti asistenta soudce krajského soudu (stejně jako z rozhodovací činnosti vyššího soudního úředníka krajského soudu) vyloučeno. Napadené usnesení je proto stiženo zmatečnostní vadou ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1, písm. f) o.s.ř., k níž je odvolací soud povinen přihlédnout, i pokud by nebyla odvolatelem namítána (§ 212a odst. 5, věta první o.s.ř.).

V této souvislosti odvolací soud odkazuje na závěry k rozhodovací činnosti vyšších soudních úředníků, vyslovené v nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 22.5.2013, sp. zn. Pl. ÚS 31/10, publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 224/2013. V něm Ústavní soud uzavřel, že vyšší soudní úředník nesmí vykonávat takové úkony, pro něž jsou nezbytné vlastnosti, které postrádá (osobní nezávislost, osobní předpoklady, odborná úroveň) a z tohoto hlediska je nepřijatelné, aby vyšší soudní úředník meritorně rozhodoval, bez ohledu na formu rozhodnutí. Vyšší soudní úředník má být pomocníkem soudce, jenž napomáhá dosažení přiměřené délky soudního řízení tím, že vykonává úkony jednoduché či rutinní povahy. Složitější záležitosti, vyžadující právní erudici, či situace, v nichž soud nemůže být z povahy věci reprezentován nikým jiným než soudcem (meritorní rozhodnutí, rozhodnutí konečná, významnější rozhodnutí v přípravě jednání), účast vyšších soudních úředníků nepřipouštějí (srov. bod 35 předmětného nálezu).

K námitce odvolatele, že insolvenční správkyně učinila návrh na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku svým podáním ze dne 8.8.2017 (správně podáním ze dne 25.7.2017, doručeným soudu dne 3.8.2017 a zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 8.8.2017), nikoli podáním dne 19.9.2017 , je třeba uvést, že podáním ze dne 15.9.2017 doručeným soudu dne 19.9.2017 (zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 21.9.2017) insolvenční správkyně pouze doplnila, respektive opravila svůj původní návrh ze dne 25.7.2017. Tato nepřesnost v odůvodnění napadeného usnesení však nezpůsobuje vadu, která by zakládala jeho nesprávnost. K důvodům neprojednání námitek odvolatele proti návrhu insolvenční správkyně na vydání výtěžku zajištěného majetku soudem prvního stupně se odvolací soud vyjádřil v předchozí části odůvodnění.

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ust. § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

V dalším řízení insolvenční soud dodatečně poučí účastníky insolvenčního řízení podle § 298 odst. 3 IZ o možnosti podat námitky proti již zveřejněnému návrhu insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení a k projednání případných námitek nařídí jednání. O podaném návrhu potom soud rozhodne ve správném obsazení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, odvolateli a zajištěným věřitelům, jimž má být výtěžek vydán, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 18. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu