3 VSOL 105/2013-A-11
KSOS 34 INS 19892/2012 3 VSOL 105/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Bc. Věry anonymizovano , anonymizovano , bytem Rooseveltova 592/92, 772 00 Olomouc, adresa pro doručování Sabinova 123/19, 783 36 Křelov, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.11.2012 č.j. KSOS 34 INS 19892/2012-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že dne 15.8.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužnice na základě jejího insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 28.8.2012 č.j. KSOS 34 INS 19892/2012-A-3 vyzval soud prvního stupně dlužnici, aby doplnila ve lhůtě 7 dnů od doručení insolvenční návrh mj. o seznam majetku, závazků a zaměstnanců. Usnesení bylo dlužnici doručeno zvláštním způsobem dne 28.8.2012 a lhůta k doplnění uplynula dne 5.9.2012. Dlužnice však na výzvu nereagovala a požadované seznamy nepředložila. Soud prvního stupně proto postupoval dle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, (dále jen IZ ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm namítla, že nebylo možné splnit výzvu soudu prvního stupně na doložení seznamů, neboť seznam závazků a majetku doložila a seznam zaměstnanců doložit nemůže, neboť žádné nemá.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 IZ v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ust. § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké, nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodů nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ust. § 104 odst. 4 IZ, nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně dne 15.8.2012 domáhala zjištění úpadku. V návrhu tvrdila, že má více než dva závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. V návrhu označila 5 věřitelů, vůči nimž má vykonatelné závazky, které konkretizovala spisovou značkou.

Usnesením ze dne 28.8.2012 (č.l. A-3) byla dlužnice vyzvána k doplnění insolvenčního návrhu o předložení seznamu majetku, závazků ve smyslu ust. § 104 odst. 2 a 3 IZ a seznamu zaměstnanců a dále k listinám prokazujícím tvrzené skutečnosti dle § 103 odst. 2 IZ. Současně byla dlužnice poučena o odmítnutí insolvenčního návrhu, jestliže nebude řádně doplněn. Dlužnice na výzvu soudu prvního stupně, přestože jí byla řádně doručena, což dlužnice v podaném odvolání potvrzuje, nereagovala a ničeho nedoplnila.

Z uvedeného vyplývá, že dlužnice v rozporu s ustanovením § 104 odst. 2, 3, 4 IZ nepřipojila k insolvenčnímu návrhu řádný seznam majetku, závazků a zaměstnanců. Insolvenční návrh o tyto požadované povinné přílohy nedoplnila ani poté, co byla k jejich předložení řádně vyzvána soudem prvního stupně a dostalo se jí vyčerpávajícího poučení o náležitostech seznamů i o následcích nevyhovění výzvě soudu. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh odmítl. Absence těchto příloh brání soudu o insolvenčním návrhu rozhodnout a je důvodem pro odmítnutí návrhu.

Pokud dlužnice namítá, že již seznam majetku a závazků doložila (zřejmě v předchozích insolvenčních řízení), tak k tomu nutno uvést, že z obsahu podaného insolvenčního návrhu nevyplývá, že by zde dlužnice ohledně povinných příloh odkazovala na předchozí insolvenční řízení, s žádostí, aby si insolvenční soud tyto povinné přílohy z dřívějších spisů připojil.

Ze všech uvedených důvodů vyplývá, že napadené usnesení o odmítnutí návrhu dlužnice je věcně správné, proto bylo odvolacím soudem dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrzeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací

praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 25. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu