3 VSOL 1043/2015-B-33
KSOS 31 INS 7253/2014 3 VSOL 1043/2015-B-33

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Marka anonymizovano , anonymizovano , bytem Frýdek-Místek, Vodičná 142, PSČ: 739 42, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, Na Hradbách 21, Ostrava 1, PSČ 729 01, o odvolání věřitele OREA-INVEST s.r.o., se sídlem Ostrava-Poruba, Svojsíkova 1596/2, PSČ: 708 00, identifikační číslo osoby: 25842480, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.7.2015, č.j. KSOS 31 INS 7253/2014-B-18,

takto:

Odvolání se o d m í t á.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně udělil insolvenční správkyni Ing. Ivaně Zálešákové souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 993.349,42 Kč zajištěnému věřiteli OREA-INVEST s.r.o. (výrok I.), uložil insolvenční správkyni vyplatit tuto částku zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci usnesení a podat o tom ve lhůtě 30 dnů od jeho právní moci soudu písemnou zprávu (výroky II. a III. usnesení). Dále povolil insolvenční správkyni zálohu na odměnu ve výši 114.100,58 Kč (výrok IV. usnesení).

Na odůvodnění uvedl, že insolvenční správkyně podáním, doručeným soudu dne 31.5.2015 požádala o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli

OREA-INVEST s.r.o., který má zástavní právo na předmětu zajištění jako první v pořadí, a současně požádala o vyplacení zálohy na odměnu ve výši 114.100,58 Kč. Dále uvedl, že zpeněžením zástavy bylo dosaženo výtěžku 1.150.000,-Kč, náklady se zpeněžením majetkové podstaty činily 28.750,-Kč, čistý výtěžek zpeněžení činí 1.107.450 Kč. Současně soud insolvenční správkyni povolil zálohu na odměnu (§ 38 odst. 4 insolvenčního zákona), kterou určil částkou 94.298 Kč. Včetně DPH činí tato (záloha) odměny 114.100,58 Kč, kterou je insolvenční správkyně povinna vyúčtovat v konečné zprávě. Výtěžek zpeněžení k výplatě zajištěnému věřiteli činí 993.349,42 Kč a jeho dosud neuspokojená pohledávka činí 3.283.564,05 Kč.

Proti usnesení soudu prvního stupně, a to pouze proti jeho výroku IV., jímž soud insolvenční správkyni povolil čerpání zálohy, podal věřitel OREA-INVEST s.r.o. (dále též jen věřitel ) odvolání. Namítl, že nemovitost zajišťující jeho pohledávku dosud nebyla vydána jejímu nabyvateli a užívá ji dlužník, přestože nabyvatel insolvenční správkyni požádal o součinnost. Ta však nečiní žádné kroky k předání nemovitosti. Proto zajištěný věřitel v odvolacím řízení žádá, aby vyplacení odměny insolvenční správkyni bylo podmíněno předložením Protokolu o předání a převzetí vyklizené nemovitosti.

Insolvenční správkyně s odvoláním nesouhlasila a uvedla, že předání nemovitosti proběhlo za účasti Policie České republiky dne 3.8.2015 a nabyvatel následně se správkyní nejednal. Ostatně nabyvatel je oprávněn domáhat se vyklizení nemovitostí, které v době jejich předání užíval dlužník s rodinou, a před jejich prodejem insolvenční správkyně tyto vyklidit nemohla.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud se po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, nejprve zabýval otázkou, zda zákon připouští odvolání pouze proti výroku IV. usnesení, kterým soud povolil insolvenční správkyni čerpání zálohy na odměnu za výkon funkce. V této souvislosti odvolací soud zdůrazňuje, že napadeným rozhodnutím soud nerozhodl o přiznání odměny insolvenční správkyni a její výši, ale povolil jí čerpat zálohu na odměnu z prostředků majetkové podstaty. Skutečnost, že soud se při určení výše zálohy řídil úpravou, podle níž se určuje samotná výše odměny insolvenčního správce (§ 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb. o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů) není právně významná a jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení, soud rovněž konstatoval, že správkyně je povinna čerpanou zálohu vyúčtovat v konečné zprávě (§ 303, § 304 IZ).

Podle ustanovení § 10 IZ, insolvenční soud v insolvenčním řízení a) vydává rozhodnutí, jejichž vydání zákon ukládá nebo předpokládá, b) průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dále jen "dohlédací činnost").

Podle ustanovení § 11 odst. 1 IZ, při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle ustanovení § 38 odst. 4 IZ, insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně.

Podle ustanovení § 91 IZ, proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Podle ustanovení § 218 písm. c) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

Pro závěr, zda je přípustné odvolání proti usnesení, kterým soud rozhodl o vyplacení zálohy odměny insolvenčního správce, je třeba posoudit, zda se jedná o rozhodnutí, jehož vydání zákon soudu ukládá nebo předpokládá (tzv. statutární rozhodování, § 10 písm. a/ IZ), či zda se jedná o rozhodnutí, které je výkonem dohlédací činnosti (§ 10 písm. b/ IZ). Formálním hlediskem pro rozlišení, kdy insolvenční soud rozhoduje statutárně a kdy rozhoduje při výkonu dohlédací činnosti je to, zda zákon v konkrétní situaci výslovně předjímá rozhodnutí o uložení povinnosti, a to, jaký má nesplnění povinnosti důsledek pro další řízení (srov. závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.7.2010 č.j. MSPH 93 INS 3565/2010, 3 VSPH 492/2010-A-16, dostupného v insolvenčním rejstříku). Z jazykového znění ustanovení § 38 odst. 4 IZ, podle něhož insolvenční soud může rozhodnout o vyplacení zálohy na odměnu, vyplývá, že zákon neukládá soudu, aby insolvenčnímu správci uložil povinnost čerpat zálohu , naopak jej tímto rozhodnutím opravňuje k čerpání prostředků z majetkové podstaty na vymezený účel s tím, že nevyužití tohoto oprávnění nemá pro další vedení insolvenčního řízení žádný dopad. Účelem povolení zálohy na odměnu či hotové výdaje insolvenčního správce je zajistit řádný průběh insolvenčního řízení (záloha na odměnu motivuje insolvenčního správce k výkonu jeho činnosti a záloha na náhradu hotových výdajů umožňuje výkon jeho funkce). Odvolací soud uzavírá, že rozhodnutí, kterým insolvenční soud povolí čerpání zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci je rozhodnutím vydaným při dohlédací činnosti dle ust. § 10 písm. b), § 11 odst. 1 IZ a odvolání proti němu přípustné není (zákon jinak nestanoví, § 91 IZ).

Protože odvolání do výroku IV. usnesení soudu prvního stupně není přípustné, odvolací soud postupoval podle § 218 písm. c) o.s.ř. a odvolání věřitele odmítl, aniž by se jím věcně zabýval.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni, věřiteli a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 25. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu