3 VSOL 1042/2013-A-12
KSBR 45 INS 28502/2013 3 VSOL 1042/2013-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Ladislava anonymizovano , anonymizovano , bytem v Jiřících u Miroslavi, Pravice 37, PSČ 671 78, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.10.2013, č.j. KSBR 45 INS 28502/2013-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh se n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že podání dlužníka nesplňuje základní náležitosti insolvenčního návrhu. V návrhu zcela chybí vylíčení rozhodujících skutečností, jež by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Obecná tvrzení dlužníka, že má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen hradit po dobu delší jak 3 měsíce, jsou k osvědčení úpadku nedostatečná. Insolvenční návrh neobsahuje konkrétní údaje o závazcích dlužníka, to je závazky dlužníka nejsou konkrétně identifikovány (např. datem vzniku, číslem smlouvy a zcela absentuje tvrzení o konkrétním datu splatnosti). Dlužník v bodech č. 6, č. 18 a č. 19 uvádí 9 závazků a 8 věřitelů-žádné konkrétní údaje o závazcích však nejsou uvedeny. Identifikaci jednotlivých závazků a údaje o termínech splatnosti postrádá i seznam závazků jako jedna z povinných příloh návrhu. Vzhledem k tomu, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, je nesrozumitelný, neurčitý a neúplný. Vady návrhu nelze odstranit výzvou podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř., insolvenční soud proto v souladu s ustanovením § 128 odst. 1 insolvenčního zákona návrh dlužníka odmítl, neboť se jedná o takové nedostatky, pro které v řízení nelze pokračovat.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno návrhem dlužníka u Krajského soudu v Brně dne 14.10.2013. Dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, přičemž v bodě 06 návrhu uvedl, že má 8 závazků a 7 věřitelů, závazky jsou po splatnosti déle než 30 dnů. Věřitelé jsou Česká spořitelna, a.s., u které uvedl dlužník závazek ve výši 12.500 Kč s tím, že poslední platba byla provedena 15.03.2013, další závazek vůči stejnému věřiteli na částku 190.000 Kč s tím, že poslední platba proběhla 18.04.2013. Jako dalšího svého věřitele označil společnosti CETELEM ČR, a.s., vůči kterému má závazek ve výši 30.000 Kč s tím, že poslední platba byla provedena 19.01.2013. Dalším věřitelem je Home Credit a.s., vůči kterému má závazek 198.500 Kč, poslední platba provedena 16.04.2013. Dalším věřitelem je Vodafone Czech Republic a.s., vůči kterému má závazek ve výši 25.000 Kč, poslední platba provedena 16.12.2012. Dalším věřitelem je GE Money Bank, a.s., vůči kterému má závazek ve výši 36.645,66 Kč s tím, že poslední platba byla provedena 16.12.2012. Dalším věřitelem je Provident Financial s.r.o., vůči kterému má závazek ve výši 10.000 Kč, s poslední platbou provedenou 16.04.2013. Dalším věřitelem je D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s., výše závazku uvedena není, poslední platba je uvedena 16.06.2012 a posledním věřitelem je RWE, a.s., vůči kterému dlužník tvrdí, že má závazek ve výši 26.154,75 Kč, poslední platba 02.05.2013. Dlužník tvrdí, že jsou u něho naplněny znaky úpadku, protože má peněžité závazky po dobu delší 30dnů po lhůtě splatnosti a své závazky není schopen hradit, v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 své závazky neplní po dobu 3 měsíců, má tedy za to, že je v úpadku. V bodě 18 insolvenčního návrhu dlužník znovu označil své věřitele, uvedl výši závazků a druh závazků, a o všech závazcích prohlásil, že nepocházejí z podnikání. Dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu předložil seznam závazků, o němž prohlásil, že tento seznam je úplný a správný a že závazky nepocházejí z podnikání a v tomto seznamu stejně jako v samotném insolvenčním návrhu označil své věřitele, uvedl výši závazků, vznik závazů a splatnost závazků, dále uvedl, že své závazky nepopírá a žádný z věřitelů není osobou mu blízkou.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popř. označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční návrh neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které formuloval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.01.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně 2), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srovnej § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ).

Nelze přisvědčit soudu prvního stupně, že v návrhu zcela chybí vylíčení rozhodujících skutečností, které by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Insolvenční návrh dlužníka neobsahuje pouze obecná tvrzení v tom směru, že má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopen hradit po dobu delší jak 3 měsíce. Dlužník v podaném insolvenčním návrhu, a to v bodě 06, který je určen pro vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek, zcela konkrétně označuje úplnou obchodní firmou své věřitele, uvádí výši závazků vůči všem svým věřitelům a uvádí také, kdy byly provedeny poslední platby na závazky. V bodě 18 formulářového návrhu na povolení oddlužení pak dlužník znovu zcela konkrétně označuje své věřitele, uvádí výši závazků a nadto také uvádí druh, resp. právní důvod závazku. Nelze proto souhlasit se soudem prvního stupně, že závazky dlužníka nejsou konkrétně identifikovány; odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že tyto závazky by musely být identifikovány datem vzniku a číslem smlouvy. Je skutečností, že dlužník neuvádí splatnost svých závazků, neboť pouze tvrdí, kdy byla provedena poslední platba na všechny závazky. S ohledem na datum zahájení insolvenčního řízení, to je 14.10.2013 a provedené poslední platby však lze dovodit, že je naplněn znak úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) IZ, to je, že dlužník je v platební neschopnosti, protože zastavil platby všech svých závazků a na své závazky neplatí více jak 3 měsíce, z čehož nepochybně vyplývá, že tyto závazky jsou i více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil (§ 220 odst. 1 o.s.ř.) tak, že rozhodl o neodmítnutí insolvenčního návrhu.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 29. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu