3 VSOL 1041/2013-A-12
KSBR 31 INS 25082/2013 3 VSOL 1041/2013-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Huberta anonymizovano , anonymizovano , bytem 798 25 Dobromilice 187, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.9.2013, č.j. KSBR 31 INS 25082/2013-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně dlužníku uložil, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 8.000 Kč na označený účet či v hotovosti na pokladně soudu.

Na odůvodnění uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal zjištění svého úpadku a oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dále soud citoval ust. § 108, odst. 1, 2 insolvenčního zákona a vysvětlil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení (umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a ustanovení do funkce a tím překlenout prvotní nedostatek pohotových peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby zpeněžení majetkové podstaty, případně do doby schválení oddlužení, s tím, že v případě schválení oddlužení bude ze složené zálohy rovněž určena odměna správce za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení). Dále soud uvedl, že nelze připustit hrazení nákladů insolvenčního řízení státem, proto s ohledem na uvedené skutečnosti soud uložil dlužníku zálohu ve výši 8.000 Kč .

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Namítal, že uložená záloha je pro něj neúměrně vysoká a na její úhradu by musel získat další půjčku, přitom v návrhu na povolení oddlužení žádal o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a teprve v případě, pokud by prostředky z prodeje jeho rodinného domku nepostačovaly, by hradil další část oddlužení ve splátkovém kalendáři. Podle názoru dlužníka by uloženou zálohu mohl hradit formou splátek ze svého příjmu a zejména by bylo možno tuto částku odčerpat z jeho účtu, který je blokován z důvodu exekuce. Přitom odkázal na seznam majetku, v němž prostředky na účtu uvedl. Podle dlužníka by k úhradě zálohy mohly sloužit i srážky, prováděné z jeho starobního důchodu plátcem Česká správa sociálního zabezpečení. Dlužník dále vyjádřil přesvědčení, že po zpeněžení majetkové podstaty budou získané prostředky postačovat na úhradu konečných nákladů insolvenčního řízení. Z těchto důvodů v odvolacím řízení žádal, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že dlužníku se neukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 185/2013, to je ve znění účinném do 31.12.2013 (dále též jen IZ ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je opodstatněné, byť z jiných důvodů, než uvádí v odvolání.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem doručeným soudu 10.9.2013, domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení zpeněžením majetkové podstaty (nikoli plněním splátkového kalendáře, jak uvedl soud prvního stupně). V bodě 06 návrhu tvrdil, že pohledávka věřitelky Marie Vejmolové, Bacherova 1254/21, Olomouc, ze smlouvy o půjčce v aktuální výši 25.000 Kč je vymáhána exekutorem Mgr. Ing. Radimem Opletalem v exekučním řízení sp. zn. 057 Ex 3823/10 a je více než třicet dnů po splatnosti. Pohledávka věřitele ČSOB a.s., IČ 00001350, se sídlem Radlická 150/333, 150 57 Praha 5, ve výši 24.653 Kč ze smlouvy o úvěru je vymáhána exekutorem JUDr. Janem

Grosamem v exekučním řízení sp. zn. 025 Ex 10943/10 a rovněž je více než třicet dnů po splatnosti. K návrhu dlužník připojil jako jeho přílohu seznam majetku, který opatřil doložkou správnosti a úplnosti a svým podpisem.

Podle § 108 odst. 1,2 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Odvolací soud hodnotí podaný insolvenční návrh jako projednatelný (§ 103 odst. 1, 2 IZ), protože z něj lze dovodit, že dlužník má dva věřitele (a které), s pohledávkami více než 30 dnů po splatnosti, které neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, což vyplývá z údajů o vedení exekucí k vymožení těchto pohledávek, v nichž byl vydán exekuční příkaz již v roce 2010 (§ 3 odst. 1, odst. 2, písm. b/ IZ).

Napadené usnesení je dle odvolacího soudu nepřezkoumatelné, neboť soud v něm v rozporu s úpravou § 7 IZ, § 167 odst. 2 a § 157 odst. 2 o.s.ř. neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které je záloha nutná ke krytí nákladů insolvenčního řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak (§ 108 odst. 1 IZ). V odůvodnění absentují jakákoli skutková zjištění soudu o rozsahu a struktuře majetku dlužníka, ačkoli dlužník k návrhu jako přílohu připojil seznam majetku, jehož správnost potvrdil svým prohlášením a podpisem. Proto je napadené usnesení pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné (§ 219a odst. 1, písm. b/ o.s.ř.) a odvolací soud je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 o.s.ř.).

V dalším řízení, v němž bude postupovat podle insolvenčního zákona ve znění zákona č. 294/2013 (tj. ve znění účinném od 1.1.2014), soud nejprve posoudí, zda návrhu dlužníka na povolení oddlužení je možno vyhovět a v závislosti na tomto svém úsudku případně opětovně rozhodne o záloze, přičemž své (případné) rozhodnutí zdůvodní v souladu se shora uvedenými ustanoveními občanského soudního řádu.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 17. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu