3 VSOL 1037/2013-A-13
KSBR 38 INS 10697/2013 3 VSOL 1037/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Petera anonymizovano , anonymizovano , bytem 671 76 Olbramovice 51, zastoupeného JUDr. Jiřím Adamcem, advokátem se sídlem Veselí nad Moravou, PSČ 698 01, Kollárova 1660, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. srpna 2013, č.j. KSBR 38 INS 10697/2013-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužníka ze dne 17.4.2013.

Podle odůvodnění dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má s manželkou sedm věřitelů, které řádně označil, uvedl celkovou výši svých závazků, splatnost některých závazků uvedl konkrétním datem, u jiných uvedl pouze, že jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Rovněž tvrdil, že jeho závazky jsou déle než tři měsíce po lhůtě splatnosti a že je nemůže z příjmů domácnosti plnit, protože celková výše měsíčních splátek závazků převyšuje příjem obou manželů a všechny závazky jsou splatné jako celek . Dle návrhu jsou veškeré závazky dlužníka součástí společného jmění manželů a spolu s dlužníkem podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení i jeho manželka, proto dlužník žádá o společné projednání obou návrhů. Na základě těchto skutečností soud dospěl k závěru, že dlužník v návrhu nedostatečně popsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek. V bodě 06 návrhu dlužník neuvedl konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno dovozovat, že není schopen plnit své závazky, protože neuvedl konkrétní výši svých příjmů a příjmu své manželky tak, aby bylo zřejmé, že vzhledem k výši měsíčních splátek závazků a celkové výši zesplatněných závazků není možno popsané závazky hradit. Neuvedl ani jiné konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývala neschopnost závazky plnit (§ 3 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/ ve znění účinném do 31.12.2013 /dále též jen IZ /). Podle soudu je insolvenční návrh dlužníka nesrozumitelný, neboť tvrzení dlužníka v něm jsou rozporná se skutečnostmi, plynoucími z doložených listin, konkrétně tvrzení v bodech 18 a 20 návrhu o nezajištěných závazcích dlužníka neodpovídají údajům z připojeného výpisu z katastru nemovitostí a rovněž neodpovídá označení vykonatelných a nevykonatelných závazků údajům z katastru. Dlužník rovněž neuvedl své závazky v aktuální výši. Z dlužníkova insolvenčního návrhu není soudu znám stav zajištěných a nezajištěných závazků dlužníka a jeho schopnost závazky splácet. Proto soud postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a dlužníkův návrh odmítl.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání, v němž označil napadené usnesení, aniž by sdělil důvody svého odvolání. Podle § 7 odst. 1 IZ, ve znění pozdějších předpisů pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení vyplývá, že dlužník žádal soud o zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. V bodě 06 insolvenčního návrhu popsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek tak, že v něm označil čtyři věřitele jejich jménem (obchodní firmou), sídlem a identifikačním číslem (§ 103 odst. 1 IZ). Dále uvedl, že vůči věřiteli Město Moravský Krumlov se jeho závazek stal splatným dne 11.8.2010, vůči věřiteli Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, se jeho závazek stal splatným v roce 2010 a vůči věřiteli Česká televize se jeho závazek stal splatným dne 16.12.2008. V bodě 20 insolvenčního návrhu mimo jiné uvedl pod č. 5 nezajištěný vykonatelný závazek vůči věřiteli Město Moravský Krumlov ve výši 2.500 Kč z titulu pokuty, pod č. 6 nezajištěný vykonatelný závazek vůči věřiteli Česká televize ve výši 7.963 Kč z titulu neuhrazených televizních poplatků a pod č. 7 nezajištěný vykonatelný závazek vůči věřiteli Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group ve výši 27.528 Kč z titulu nehrazeného pojistného. Dle ust. § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Z uvedeného vyplývá, že jednou z náležitostí insolvenčního návrhu je uvedení skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka. Úpadek je vymezen v ustanovení § 3 IZ. Úpadek ve formě platební neschopnosti je definován v odstavcích 1 a 2 tohoto ustanovení tak, že dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z údajů v bodě 06 insolvenčního návrhu dlužníka ve spojení s údaji vyplývajícími z bodu č. 20 návrhu vyplývá, že dlužník má věřitele Město Moravský Krumlov s pohledávkou ve výši 2.500 Kč splatnou dne 11.8.2010, dále věřitele Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, s pohledávkou ve výši 27.528 Kč, která byla splatná nejpozději k 31.12.2010 a věřitele Česká televize s pohledávkou ve výši 7.963 Kč, která byla splatná dne 16.12.2008. Z těchto tvrzení dlužníka vyplývá jeho úpadek pro platební neschopnost ve smyslu § 3 odst. 1, odst. 2, písm. b) insolvenčního zákona.

Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 88/2010, u insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Tyto náležitosti předmětný insolvenční návrh splňuje. Skutečnost, zda dlužník svá tvrzení v návrhu také osvědčil, je otázkou hodnocení listin, které dlužník k návrhu připojil při rozhodování o věci samé.

Odvolací soud, který dospěl k odlišnému názoru než soud prvního stupně, proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 15. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu