3 VSOL 103/2013-A-8
KSBR 45 INS 439/2013 3 VSOL 103/2013-A-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Boženy anonymizovano , anonymizovano , bytem 664 57 Měnín 286, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.1.2013, č.j. KSBR 45 INS 439/2013-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud odmítl insolvenční návrh dlužnice ze dne 8.1.2013, kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení a v němž uvedla, že má pět závazků ve výši 1.435.580 Kč, většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a není je schopna plnit déle jak tři měsíce. K insolvenčnímu návrhu dlužnice nepřipojila žádné přílohy. Tvrzení v návrhu neobsahují vylíčení rozhodujících skutečností, osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice, protože z nich neplynou konkrétní údaje o jejích závazcích, které nejsou jednoznačně a nezaměnitelně identifikovány. Nezaměnitelně označeni nejsou ani věřitelé dlužnice. Z obsahu insolvenčního návrhu vyplývá pouze to, že dlužnice má zřejmě více věřitelů , avšak nevyplývá z něj, zda a jak dlouho po lhůtě splatnosti jsou její závazky. Věřitele, závazky dlužnice a jejich splatnost nelze zjistit ani ze seznamu závazků, protože dlužnice jej k návrhu nepřipojila. Dlužnice tak nedostatečně osvědčila druhý a třetí znak úpadku (existenci více splatných peněžitých závazků déle než 30 dnů po splatnosti a svou neschopnost je plnit). Proto soud postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a návrh dlužnice odmítl, neboť se jedná o nedostatky, pro které v řízení nelze pokračovat.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala dlužnice odvolání. Namítala, že v bodu 6 návrhu uvedla věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti a není je schopna plnit. Proto se v odvolacím řízení, podle obsahu odvolání, domáhá změny napadeného usnesení tak, aby návrh nebyl odmítnut.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ), se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu návrhu na povolení oddlužení spojeného s insolvenčním návrhem, který dlužnice soudu doručila 8.1.2013, vyplývá, že dlužnice nenavrhla, zda žádá zjištění úpadku nebo hrozícího úpadku. V bodě 6 návrhu uvedla pouze obecně, že má pět závazků ve výši 1.435.580 Kč, většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a není je schopna plnit po dobu delší než tři měsíce. V bodě 18 návrhu označila svých pět závazků jejich právním důvodem (například půjčka , úvěr ), věřitelem a výší. Věřitele označila pouze částí kmene obchodní firmy, případně zkratkou (např. SMART CAP , CREDOMA VZP ) . K návrhu nejsou připojeny žádné přílohy.

Z výše popsaných skutečností vyplývá, že dlužnice v návrhu neuvedla žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jejím úpadku, neboť neuvedla ani skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má minimálně dva věřitele. Z neúplného označení jejích věřitelů v bodu 18 návrhu, s výjimkou věřitele označeného všeobecně známou zkratkou VZP , nelze dovodit, kdo jsou (alespoň) dva věřitelé dlužnice. Již vůbec z návrhu nelze dovodit, že dlužnice má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, protože v návrhu neuvedla nic o splatnosti svých závazků. Proto z návrhu neplyne ani to, že dlužnice své splatné závazky neplní déle než tři měsíce po splatnosti a že je tedy není schopna plnit (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/, c/, odst. 2, písm. b/ IZ). Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku a musí z návrhu vyplývat konkrétně. Tvrzení o úpadku nelze dovodit ani z obsahu seznamu závazků, protože dlužnice jej k návrhu nepřipojila. Proto návrh dlužnice neobsahuje rozhodující tvrzení o jejím úpadku (§ 103 odst. 2 IZ).

V této souvislosti je možno odkázat na závěry formulované Nejvyšším soudem ČR, který v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek sv. 7-8, ročník 2010 na straně 878 pod číslem 88, vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/,c/ IZ), soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, neboť pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 26. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu