3 VSOL 1028/2013-A-9
KSOL 10 INS 24806/2013 3 VSOL 1028/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Blanky anonymizovano , anonymizovano , bytem Štěpánov, Horní 444/7, PSČ 783 13, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 26.9.2013, č.j. KSOL 10 INS 24806/2013-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že v insolvenčním návrhu dlužnice chybí konkrétní údaje, z nichž by bylo zřejmé, že alespoň dva závazky dlužnice jsou nejméně 30 dní po lhůtě splatnosti. Dlužník je povinen v návrhu uvést konkrétní údaje o splatnosti alespoň dvou svých závazků, případně datum, kdy byly jednotlivé závazky hrazeny naposledy. Taková tvrzení a vylíčení rozhodujících skutečností, osvědčujících úpadek dlužnice, však chybí. Dlužnice tedy porušila ustanovení § 103 odst. 2 IZ, a nelze proto osvědčit její úpadek. Insolvenční návrh, který neobsahuje zákonem předepsané rozhodující skutečnosti, je vadný, proto soud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že závazky jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, což je zřejmé, neboť jinak by nemohla být nařízena exekuce. Poukázala dále na to, že v příloze č. 10 je uveden rozpis zasílaných plateb věřitelům nad rámec exekučního řízení tak, aby se dluh více umořoval. Srážky v exekučním řízení z platu dlužnice činí okolo 1.300 Kč měsíčně, což je zřejmé z výplatnic.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ze dne 5.9.2013, který soudu došel dne 6.9.2013. V tomto návrhu pouze uvedla (v bodě 06 formulářového návrhu), že navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dále uvedla (v bodě 07 formulářového návrhu), že celková výše jejího dluhu činí 599.787 Kč a v průběhu pěti let bude schopna uhradit svým věřitelům více jak 30 % dluhu. Je zaměstnána na dobu neurčitou u zaměstnavatele Oldřicha Huta, Litovel, Staroměstské náměstí 1302, její měsíční příjem činí okolo 10.000 Kč čistého, za pět let její celkový příjem bude činit zhruba 600.000 Kč, takže svým věřitelům splní více než 30% jejich pohledávek. V části formulářového návrhu, určeného k popisu všech závazků dlužníka, dlužnice v bodě 14 ( závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné ) odkázala pouze na přílohu č. 4. V příloze č. 4 pak označila celkem čtyři závazky vůči čtyřem věřitelům-věřiteli č. 1 CETELEM ČR, a.s., Karla Engliše 5/3208, Praha 5, věřiteli č. 2 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem v Praze, Orlická 4/2020, věřiteli č. 3 Profidebt, s.r.o., Jindřišská 24/941, Praha 1 a věřiteli č. 4 PPF B 2 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, jejíž statutární sídlo se nachází v Amsterdamu a registrované sídlo na Strawinskylaan

933, WTC Twr B, Amsterdam, Nizozemské království. Ve vztahu k věřiteli č. 1 CETELEM ČR, a.s. uvedla údaj o tom, že tento závazek je řešen v exekučním řízení u Exekutorského úřadu Přerov JUDr. Tomáš Vrána, Komenského 38, kde zůstatek činí 217.810 Kč , ve vztahu k závazku vůči věřiteli č. 2 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky údaj o tom, že tento závazek je řešen v exekučním řízení u Exekutorského úřadu Mgr. MUDr. Radan Kuča Olomouc, Dvořákova 222/32, Olomouc, kde zůstatek činí 24.490 Kč , ve vztahu k závazku věřitele č. 3 Profidebt, s.r.o. údaj o tom, že tento závazek je řešen v exekučním řízení u Exekutorského úřadu Litoměřice JUDr. Ondřej Mareš, Novobranská 20, Litoměřice, kde zůstatek činí 330.000 Kč , a ve vztahu k závazku vůči věřiteli č. 4 PPF B 2 B.V., soukromé společnosti s ručením omezeným údaj o tom, že tento závazek je řešen v exekučním řízení u Exekutorského úřadu JUDr. Víta Novozámského, Bratislavská 73, Brno, a zůstatek dluhu činí 24.487 Kč . K jednotlivým popsaným závazkům připojila ještě podepsané prohlášení o tom, že závazek uznává co do důvodu a výše. V bodě 21 formulářového návrhu uvedla k popisu rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek / hrozící úpadek, že v současnosti má čtyři závazky u čtyř věřitelů, u všech věřitelů je v prodlení více jak tři měsíce, u všech věřitelů je v exekučním řízení, kde jsou jí z platu strhávány exekuční srážky. Se společností MLMADRE, s.r.o., Mírové náměstí 25, Litoměřice uzavřela mandátní smlouvu (v tomto směru odkázala na připojenou přílohu č. 10 a č. 9), s tím, že posílá pravidelně měsíční splátku, kterou společnost rozesílá věřitelům nad rámec exekučních srážek, aby se dluh více umořoval. Dále uvedla, že není schopna hradit tímto způsobem v exekučním řízení a zasílat navíc ze zbylých finančních prostředků po exekuci na plat platby věřitelům přes společnost, s níž má uzavřenu mandátní smlouvu, takže má za to, že splňuje podmínky stanovené v ustanovení insolvenčního zákona a je v úpadku. Seznam závazků, opatřený prohlášením o jeho správnosti a úplnosti a podpisem dlužnice, dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení j § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Je třeba uvést, že Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010) formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého se v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

K náležitostem insolvenčního návrhu se Nejvyšší soud vyslovil i v rozhodnutí ze dne 20.5.2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011), v němž zopakoval, že splnění povinnosti vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, nelze dovozovat z obsahu listin, které dlužník připojil k insolvenčnímu návrhu jako svou přílohu na rozdíl od listin, které mají zvláštní povahu, a které tvoří povinnou (insolvenčním zákonem předepsanou) přílohu insolvenčního návrhu dlužníka a jejichž obsah je (současně) definován insolvenčním zákonem. Konkrétně se jedná o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců dlužníka (srov. ustanovení § 104 odst. 1, písm. a/ až c/, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 insolvenčního zákona). V tomtéž rozhodnutí dále uzavřel, že z povinných příloh insolvenčního návrhu při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu lze vycházet, obsahují-li náležitosti stanovené insolvenčním zákonem, zejména prohlášení o tom, že jsou správné a úplné, a podpis dlužníka (§ 104 odst. 4, věta třetí, IZ).

Se zřetelem na shora uvedený výklad odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužnice zákonem předepsané náležitosti, tedy vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice, neobsahuje.

Dlužnice sice označila (odkazem na listinu-přílohu č. 4) své věřitele (celkem čtyři věřitele), a označila i výši všech svých závazků, v insolvenčním návrhu však chybí konkrétní údaj o splatnosti jednotlivých pohledávek těchto věřitelů tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů, a absentuje i konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky plnit, to je, že se nachází v platební neschopnosti. Konkrétní údaje o pohledávkách věřitelů a o jejich splatnosti nemohou být nahrazovány pouze obecným tvrzením (jak dlužnice činí v bodě 21 formulářového návrhu), že v současné době má čtyři závazky vůči čtyřem věřitelům a že je v prodlení s placením těchto závazků více jak tři měsíce, ani tvrzením (jak činí v příloze č. 4, na niž odkazuje v bodě 14 formulářového návrhu), že tyto závazky jsou řešeny v exekučních řízeních. V návrhu chybí konkrétní tvrzení o tom, že dlužník není schopen své závazky splácet, které by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

K námitkám odvolatelky je třeba uvést, že povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti v tomto směru není splněna (a odvolatelka se mýlí, dovozuje-li opak) tím, že odkázala a k návrhu současně připojila tzv. přílohu č. 10-seznam plateb věřitelům (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.2.2009, sen. zn. 29 NSČR 7/2008 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009, a ve shora citovaném usnesení ze dne 20.5.2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009). Obecně může být považován za způsobilý zdroj poznání pouze seznam závazků, připojený k návrhu, opatřený údajem o tom, že se jedná o seznam správný a úplný, a podpisem dlužníka (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2012, sen. zn. 29 NSČR 22/2009), nicméně takový seznam závazků dlužnice ke svému návrhu nepřipojila.

Ani skutečnost, odvolatelkou namítaná, že všechny pohledávky dlužnice jsou již vymáhány v exekučním řízení, nezakládá žádnou z vyvratitelných domněnek podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ.

Soud prvního stupně proto nepochybil, jestliže insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, neboť tento insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálenérozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 25. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu