3 VSOL 1022/2013-A-16
KSBR 31 INS 10852/2013 3 VSOL 1022/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Gabriely anonymizovano , anonymizovano , bytem v Hrubčicích 144, PSČ 798 21 Bedihošť, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.7.2013, č.j. KSBR 31 INS 10852/2013-A-8,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí byl odmítnut insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dne 18.4.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení o návrhu dlužnice. Usnesením ze dne 2.5.2013 soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnila svůj insolvenční návrh ze dne 15.4.2013 tak, že doloží listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice, doloží řádný seznam závazků, ve kterém mimo jiné uvede termíny splatnosti jednotlivých závazků a sdělí celkovou výši závazků, tedy výši nezajištěných i zajištěných závazků. Dlužnice na výzvu insolvenčního soudu sice reagovala, nicméně podle závěru soudu prvního stupně insolvenční návrh řádně nedoplnila, protože nepředložila řádný seznam závazků. Dlužnice v seznamu závazků neuvedla termíny splatnosti jednotlivých závazků, nesdělila soudu celkovou výši nezajištěných a zajištěných závazků ani neuvedla, jsou-li věřiteli dlužnice osoby blízké nebo osoby, které s ní tvoří koncern, a v seznamu závazků dlužnice neprohlásila, že je správný a úplný. Soud proto postupoval podle ustanovení § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a rozhodl o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém uvedla, že na výzvu soudu reagovala, a podle svého názoru reagovala řádně, když doložila listiny dokládající, že je v úpadku, tedy že své závazky není schopna splácet delší dobu. K požadavku soudu, aby u svých závazků uvedla, z jakého titulu závazek vznikl, splatnost jednotlivých závazků a datum, od kterého závazek není plněn, uvádí, že součástí podání návrhu na oddlužení byly dva soupisy závazků, kde je jednoznačně uveden titul závazku, jistina, příslušenství a jeho celková výše. K požadavku soudu, aby seznam závazků opatřila prohlášením o správnosti a úplnosti, uvádí, že součástí insolvenčního návrhu bylo i čestné prohlášení o výši závazků a jejich užití, dále čestné prohlášení, že nepodniká, a čestné prohlášení o majetku. Tato čestná prohlášení byla uvedena v přílohách a má za to, že taková prohlášení jsou dostačující. Dále se dlužnice ve svém odvolání blíže vyjadřuje k požadavanému doplnění návrhu na povolení oddlužení, když podle jejího názoru i návrh na povolení oddlužení řádně doplnila. Podle obsahu jejího odvolání lze dovodit, že dlužnice se podaným odvoláním domáhá změny napadeného usnesení tak, že její insolvenční návrh nebude odmítnut.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení u Krajského soudu v Brně dne 18.4.2013, ve kterém uvedla, že se nachází v úpadku, protože má více než jednoho věřitele a je s úhradami většiny závazků v prodlení delším než 30 dnů. Hodnota jejího majetku použitelného pro stanovení likvidity jejích závazků je 23.000 Kč, přičemž její závazky mají hodnotu 451.492 Kč, její průměrný roční příjem je ve výši 133.543 Kč a hodnota jejích okamžitě splatných závazků je 451.492 Kč. V bodě 20 formulářového návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) označila dlužnice druh závazku, dále zde označila rozhodnutí, neúplnou obchodní firmou označila věřitele a uvedla výši závazku a v bodě 21 (závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) pak dlužnice popsala jeden závazek a rovněž tak označila rozhodnutí, věřitele a výši závazku. K podanému insolvenčnímu návrhu připojila dlužnice čestné prohlášení, ve kterém podepsala, že její závazky jsou v předpokládané výši 451.492 Kč, jejich podrobný soupis je přílohou prohlášení, závazky nepopírá, všechny závazky byly použity na krytí schodku rodinného rozpočtu, prohlašuje, že soupis je úplný a správný, rovněž tak formou čestného prohlášení uvedla, že údaje o majetku uvedené v příloze jsou úplné a správné, a čestným prohlášením pak také uvedla, že nemá žádné zaměstnance a neprovozuje žádnou živnost, a uvedla, že údaj je úplný a správný, což stvrdila svým podpisem. Přiložený seznam závazků obsahuje označení věřitele, dále je zde sloupec, ve kterém jsou uvedena jednací čísla, dále sloupec, ze kterého vyplývá, zda exekuce je na příjem či na účet, rovněž je zde uvedena jistina, u některých závazků také příslušenství a je uvedena celková výše závazků. V tomto seznamu závazků jsou uvedeny závazky vykonatelné, nezajištěné. Usnesením ze dne 2.5.2013, č.j. KSBR 31 INS 10852/2013-A-5 soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení písemného vyhotovení usnesení doplnila insolvenční návrh tak, že doloží listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice, dále doloží řádný seznam svých závazků, přičemž v seznamu závazků označí všechny osoby, o kterých je jí známo, že vůči ní mají pohledávky nebo jiná majetková práva, u každého věřitele uvede právní důvod jednotlivých závazků, termíny splatnosti jednotlivých závazků a označí závazky, které neplní, a to včetně data, od kterého tomu tak je. Výslovně dále uvede, jsou-li její věřitelé osobami dlužnici blízké nebo osobami, které s ní tvoří koncern, dlužnice pak dále byla poučena o tom, že seznam závazků musí podepsat a musí v něm uvést, že je správný a úplný, a dále byla vyzvána, aby sdělila celkovou výši závazků, tedy výši nezajištěných i zajištěných závazků, a pod výrokem II. usnesení insolvenční soud vyzval dlužnici, aby ve stejné lhůtě doplnila i návrh na povolení oddlužení ze dne 15.4.2013. V tomto usnesení byla dlužnice poučena, že pokud nebude insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Na výzvu soudu reagovala dlužnice podáním, které bylo doručeno insolvenčnímu soudu 20.5.2013, přičemž ve svém písemném podání uvedla, že všechny její závazky jsou zpracovány v přehledných tabulkách, ve kterých jsou rozděleny podle signatury, příslušnosti a u každého věřitele je uvedena adresa, identifikační číslo, titul závazku, číslo korespondence a jsou uvedeny důvody vzniku závazku a nesplácení. Přílohou tohoto podání dlužnice je soupis závazků dlužnice, ve kterém jsou uvedeny závazky vykonatelné, nezajištěné a závazky vykonatelné, s přednostním právem plnění, oproti původnímu seznamu závazků je tento seznam doplněn o podrobnější popis jednotlivých závazků, u některých závazků je uvedeno, kdy na závazek byla provedena poslední splátka, popřípadě kdy došlo k zesplatnění závazku. Soupis závazků je datován 17.5.2013, chybí však prohlášení o správnosti a úplnosti. Poté soud prvního stupně rozhodl nyní napadeným usnesením s odůvodnění, jak výše uvedeno.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z výše citovaných ustanovení insolvenčního zákona vyplývá, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit takzvané povinné přílohy, to je seznam majetku, seznam svých závazků a seznam zaměstnanců, přičemž tyto seznamy musí obsahovat náležitosti vyžadované zákonem a musí být opatřeny podpisem dlužníka a musí v nich být výslovně uvedeno, že jsou správné a úplné. V přezkoumávané věci dlužnice společně s insolvenčním návrhem předložila seznam zaměstnanců, ve kterém uvedla, že nemá žádné zaměstnance, a prohlásila, že seznam je úplný a správný, a dále předložila seznam majetku a seznam závazků, o nichž formou čestného prohlášení prohlásila, že jsou úplné a správné. V seznamu závazků označila jednotlivé věřitele, uvedla výši závazků, neuvedla však splatnost jednotlivých závazků a rovněž tak v tomto seznamu neuvedla, které závazky jsou zajištěné a které závazky jsou nezajištěné. Soud prvního stupně proto postupoval správně, jestliže dlužnici vyzval usnesením k doplnění insolvenčního návrhu, ve kterém ji poučil o tom, jak třeba jednotlivé seznamy, respektive seznam závazků doplnit, a rovněž tak ji poučil o následcích v případě řádného nedoplnění insolvenčního návrhu.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužnice insolvenční návrh o řádný seznam závazků nedoplnila. Nutno souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že seznam závazků neobsahuje splatnost jednotlivých závazků. To, že seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1, písm. b/ IZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených, vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.3.2012, sen. zn. 29 NSČR 38/2010, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 83/2012. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že pokud seznamy dle § 104 dost. 1 IZ, mezi něž patří též seznam závazků, představují přílohu insolvenčního návrhu dlužníka, pak je nepochybné, že nezbytnou obsahovou náležitostí takového seznamu musí být uvedení výše závazku i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka. Soud prvního stupně správně také poukázal na to, že v tomto seznamu závazků není uvedeno, které závazky jsou nezajištěné a které závazky jsou zajištěné, přitom ze samotného obsahu podaného návrhu na povolení oddlužení vyplývá, že v bodě 21 dlužnice označuje závazek, ze kterého vyplývá právo na uspokojení ze zajištění. Soud prvního stupně rovněž správně uzavřel, že předložený seznam závazků 17.5.2013 není opatřen podpisem, respektive doložkou o tom, že údaje uvedené v seznamu jsou správné a úplné. Nelze v této souvislosti přisvědčit odvolací námitce dlužnice, že prohlášení o správnosti a úplnosti závazků vyplývá z čestného prohlášení, které bylo součástí přílohy podaného insolvenčního návrhu. Toto čestné prohlášení se vztahuje k původně předloženému seznamu závazků, nikoliv k doplňovanému, respektive opravovanému seznamu závazků na výzvu insolvenčního soudu. Není důvodná ani odvolací námitka, že seznam závazků byl součástí samotného návrhu na oddlužení, kde byly uvedeny dva soupisy závazků a kde byl jednoznačně uveden titul závazku, jistina, příslušenství a celková výše. Závazky označené v samotném návrhu na povolení oddlužení nenahrazují seznam závazků ve smyslu § 104 odst. 1, písm. b) IZ (obdobně srov. závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.2011, sen. zn. 29 NSČR 13/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 111/2011).

Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže insolvenční návrh dlužnice odmítl, protože insolvenční návrh dlužnice ani přes výzvu insolvenčního soudu nebyl doplněn o řádné seznamy dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ. Pro úplnost považuje odvolací soud za nutné uvést, že v odvolacím řízení nelze přihlížet k doplnění insolvenčního návrhu, a to ani v případě, že by takové doplnění bylo řádné, protože rozhodovací praxe soudů je již ustálena v závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 21. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu