3 VSOL 1016/2014-A-13
KSBR 38 INS 17292/2014 3 VSOL 1016/2014-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužnice Ivy anonymizovano , anonymizovano , bytem Nadějov 22, 588 27 Jamné, identifikační číslo osoby 67 60 61 56, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.7.2014, č.j. KSBR 38 INS 17292/2014-A-8,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 24.6.2014 se dlužnice domáhala vydání rozhodnutí o svém úpadku a prohlášení konkursu na majetek. Uvedla, že má více věřitelů a závazky, které není schopna splácet. Specifikovala své věřitele, výši a data splatnosti závazků, připojený seznam majetku pak zahrnul movitý majetek v ceně celkem 16.000 Kč představující věci osobní potřeby a vybavení domácnosti. Soud prvního stupně zjistil, že dlužnice nedisponuje pohotovými finančními prostředky, které by byly dostačující k úhradě předpokládaných nákladů řízení při konkursu, a to především prvotních nákladů insolvenčního správce souvisejících se zpeněžením majetku dlužnice a zjišťováním jejího dalšího majetku, příp. majetku jiných osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty. S ohledem na rozsah majetku dlužnice a jejímu nedostatku disponibilních finančních prostředků, postupoval soud prvního stupně dle ustanovení § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen IZ ) a stanovil zálohu k jejich krytí, a to v maximální možné výši, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm namítla, že kromě osobního majetku, má též příjmy, které by v průběhu konkursu mohly sloužit po odečtení nezabavitelných částek, jako další zdroj majetkové podstaty. Jejím příjmem je jednak zaměstnanecká mzda, ale i vdovský důchod, a to ve výši celkem 16.040 Kč měsíčně. Podle jejího názoru by její příjem po odečtení nezabavitelné částky měl dostačovat k průběžnému krytí nákladů insolvenčního správce. Namítla, že těmito příjmy se soud prvního stupně nezabýval, a ani je nevzal v potaz v rámci svého rozhodnutí a pouze stanovil nejvyšší možnou sazbu zálohy na insolvenční řízení. Dále uvedla, že pokud by její úpadek byl řešen oddlužením, její příjmy k úhradě nákladů insolvenčního správce, které jsou ve výši 900 Kč měsíčně, by stačily. Nastínila, že by částku 50.000 Kč na činnost insolvenčního správce byla schopna v relativně krátké době několika měsíců trvání konkursu pokrýt, jako v oddlužení. Správce by tak zálohu nevyužil najednou, ale postupně vzhledem k průběžně vykonávaným činnostem. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písmeno c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Podle odstavce 2 výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 24.6.2014 domáhala zjištění úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. V návrhu tvrdila, že má více věřitelů, které řádně označila, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (které řádně identifikovala) ve výši 8.209.607 Kč a tyto splatné závazky není schopna plnit. V seznamu majetku uvedla, že vlastní movité věci představující vybavení domácnosti v odhadní ceně 16.000 Kč a má pravidelný příjem od zaměstnavatele Pila Dvořák v.o.s a příjem z vdovského důchodu.

Na základě shora popsaného stavu věci postupoval soud prvního stupně správně, když dlužnici uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Dlužnice totiž nemá žádné pohotové finanční prostředky a pouze záloha tak může umožnit insolvenčnímu správci uhradit počáteční náklady, jež obvykle vznikají při zjišťování majetku dlužníka a jeho zpeněžování, bude-li majetek dohledán. Není ani vyloučeno, že záloha bude v další fázi řízení spotřebována při prověřování majetkových poměrů dlužníka z hlediska možné odporovatelnosti, neúčinnosti a neplatnosti právních úkonů. Podle ustanovení § 98 odst. 1 IZ byl dlužník povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Povinností dlužníka bylo podat insolvenční návrh v dostatečném časovém předstihu předtím, než se ocitl v situaci, kdy již nemá finanční prostředky ani na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Správně stanovil soud prvního stupně i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Při způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč (§ 1 odst. 1 vyhlášky 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů). Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky). Proto odvolací soud shodně se soudem prvního stupně považuje částku 50.000 Kč za odpovídající výši zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Důvodem pro neuložení povinnosti k úhradě zálohy nemůže být skutečnost, že dlužnice v současné době nemá žádné pohotové finanční prostředky, ze kterých by mohla být požadovaná záloha zaplacena. Její námitka, že by záloha na náklady insolvenčního řízení mohla být splácena postupně po prohlášení konkursu z jejich příjmů, obstát nemůže. Záloha na náklady insolvenčního řízení v případě řešení úpadku konkursem je pro činnost insolvenčního správce potřebná (a měl by ji mít k dispozici) bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, neboť v konkursu-na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře, vznikají náklady ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku.

Ze všech výše uvedených důvodů je usnesení soudu prvního stupně věcně správné, proto je odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 25. listopadu 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu