3 VSOL 1014/2015-A-29
KSBR 24 INS 2206/2015 3 VSOL 1014/2015-A-29

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníků a) Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Velké Bílovice, Čejkovská 458, PSČ: 691 02, identifikační číslo: 67546927, a b) Františky anonymizovano , anonymizovano , bytem tamtéž, o insolvenčním návrhu dlužníků, o odvolání dlužníka a) proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 24 INS 2206/2015-A-22 ze dne 2.6.2015,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil řízení o insolvenčním návrhu. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužníci podali insolvenční návrhu spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením č. j. KSBR 24 INS 2206/2015-A-20 ze dne 17.4.2015 byla dlužníkům uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí, toto usnesení nabylo právní moci dne 12.5.2015. Podle sdělení účtárny Krajského soudu v Brně ze dne 1.6.2015 nebyla záloha na náklady insolvenčního řízení ke dni 29.5.2015 zaplacena. Dlužníci byli v usnesení, kterým jim byla uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, poučeni o následcích nezaplacení zálohy, zálohu na náklady insolvenčního řízení však nezaplatili. Soud proto podle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník a) odvolání. Uvedl, že vzhledem k jejich situaci je nepochybně na pováženou, že jim soud uložil tak vysokou zálohu a v maximální možné výši. Namítl, že soud si musel být vědom, že v jejich možnostech nebude tak vysokou částku uhradit, a že jinak by o insolvenci nežádali. Navrhl, aby byla stanovena záloha na náklady insolvenčního řízení do výše 10.000 Kč.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), ve vztahu k oběma dlužníkům (§ 394a odst. 3 IZ), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, věta první, a odst. 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 29.1.2015 insolvenčním návrhem dlužníků (manželů) spojeným se společným návrhem na povolení oddlužení. Usnesením č. j. KSBR 24 INS 2206/2015-A-20 ze dne 17.4.2015 soud prvního stupně uložil dlužníkům, aby společně a nerozdílně zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení na blíže specifikovaný účet soudu nebo v hotovosti na pokladně soudu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.5.2015 (dlužníci si proti němu odvolání nepodali). V tomto rozhodnutí byli dlužníci poučeni o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání. Podle sdělení účtárny Krajského soudu v Brně ze dne 1.6.2015 záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč nebyla ke dni 29.5.2015 zaplacena.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužníkům byla pravomocně uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč a že ve lhůtě tímto rozhodnutím stanovené zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatili, přičemž z obsahu spisu a z odvolání vyplývá, že zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníci nezaplatili ani v průběhu odvolacího řízení.

Odvolací soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu České republiky v jeho rozhodnutí ze dne 27. 9. 2013, sen. zn. 29 NSČR 39/2013 (jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 103/2013), podle nichž nabude-li právní moci usnesení o uložení zálohy, nelze následně (při posuzování podmínek pro zastavení řízení pro nezaplacení zálohy) přezkoumávat důvodnost tohoto rozhodnutí, s tím že je-li pravomocně rozhodnuto o uložení zálohy, vychází se v dalším průběhu řízení z toho, že záloha ve stanovené výši je potřebná ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Podle dalšího závěru Nejvyššího soudu v citovaném rozhodnutí ze dne 27. 9. 2013, sen. zn. 29 NSČR 39/2013, neuhradí-li insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení, která mu byla uložena pravomocným rozhodnutím podle ustanovení § 108 odst. IZ, insolvenční soud řízení zastaví, ledaže by se ukázalo, že trvat na uhrazení zálohy je nadbytečné nebo tu jsou takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí. Jak Nejvyšší soud v této souvislosti vysvětlil, situace, kdy insolvenční soud bude pokračovat v řízení bez uhrazení zálohy, bude přicházet v úvahu především tehdy, změní-li se v mezidobí, to je v době po vydání rozhodnutí o uložení uhrazení zálohy, majetková situace dlužníka natolik, že trvat na uhrazení zálohy bude nadbytečné, například prokáže-li se, že dlužník disponuje dostatečnými finančními prostředky, z nichž bude možno bez obtíží hradit hotové výdaje i předpokládanou odměnu insolvenčního správce.

Se zřetelem na důvody podaného odvolání je zjevné, že o takový případ se v posuzované věci nejedná. Dlužník ani v podaném odvolání netvrdil, že by se majetková situace dlužníků změnila tak, že disponují dostatečnými finančními prostředky, naopak uvedl, že není v jejich možnostech zálohu ve výši 50.000 Kč uhradit.

Za situace, kdy dlužníci nesplnili soudem pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, byť byli poučeni o možnosti zastavení řízení před tím, než soud rozhodne o insolvenčním návrhu, soud prvního stupně postupoval správně, když v souladu s ustanovením § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 10. prosince 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu