3 Tz 58/2016
Datum rozhodnutí: 14.12.2016
Dotčené předpisy: § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., § 147 odst. 1 písm. a,b) tr. ř.



3 Tz 58/2016 -11 ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. 12. 2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Eduarda Teschlera a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných PhDr. L. P. , a V. N. , roz. S., proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. 2 ZT 94/2015, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto :

Pravomocným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. 2 ZT 94/2015, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněných PhDr. L. P. a V. N., roz. S.

Napadené usnesení se zrušuje .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:


Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 8. oddělení ze dne 24. 3. 2015, č. j. KRPA-110924-64/TČ-2014-001378-MUS, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněné PhDr. L. P. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a V. N. pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchaný ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání podaly obě obviněné v zákonné lhůtě stížnosti, které byly usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. 2 ZT 94/2015, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuty jako nedůvodné.

Proti usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. 2 ZT 94/2015, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněných PhDr. L. P. a V. N. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanoveních § 146 odst. 2 písm. a) a § 147 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. v neprospěch obviněných PhDr. L. P. a V. N.

Podle názoru ministra spravedlnosti státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ještě předtím, než rozhodla o stížnostech výše jmenovaných obviněných, dala k trestnímu stíhání obviněných dne 9. 3. 2015 pokyn, což ji vyloučilo z následného rozhodování o stížnosti podané proti takovému usnesení. Uvedeným postupem státní zástupkyně došlo podle ministra spravedlnosti k porušení zásady zakotvené v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., že o stížnosti proti usnesení policejního orgánu, ke kterému dal souhlas nebo pokyn dozorující státní zástupce, rozhoduje jemu nadřízený státní zástupce.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 17. 4. 2015 sp. zn. 2 ZT 94/2015, byl porušen zákon v neprospěch obviněných PhDr. L. P. a V. N. ve vytýkaném směru, a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení mu předcházející a shledal, že zákon byl porušen, a to v těch směrech a z těch důvodů, jak namítl ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona.

Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že dne 17. 6. 2014 byly podle § 158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku PhDr. L. P. Dne 8. 8. 2014 zaslal policejní orgán státní zástupkyni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 spisový materiál k posouzení.

Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 po prostudování spisu přípisem ze dne 9. 3. 2015 zaslala Policii České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 8. oddělení spisový materiál s pokynem zahájit podle § 160 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání PhDr. L. P. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a V. N. pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchané ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 8. oddělení ze dne 24. 3. 2015, č. j. KRPA-110924-64/TČ-2014-001378-MUS, bylo v souladu s pokynem státní zástupkyně podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněných PhDr. L. P. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a V. N. pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchané ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání podaly obě obviněné v zákonné lhůtě stížnosti. O těchto stížnostech rozhodovala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, která usnesením ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. 2 ZT 94/2015, stížnosti obviněných podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítla jako nedůvodné.

Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

Ze shora uvedených skutečností a zákonných ustanovení je zřejmé, že pokud státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 sama rozhodla o stížnosti obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání, a to přesto, že již dříve dala policejnímu orgánu písemný pokyn k zahájení tohoto trestního stíhání obviněné, postupovala v rozporu se zákonem, neboť příslušný k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné byl ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze jako nadřízený státní zástupce.

Na tomto místě je totiž třeba zdůraznit, že ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. má zásadní význam pro zajištění objektivity rozhodování o stížnosti. Státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením a v jeho rámci nad činností jednotlivých policejních orgánů, je zásadně orgánem oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení těchto policejních orgánů. Výjimkou je ale situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení policejnímu orgánu. V důsledku toho by totiž nemohl zcela nestranným způsobem podanou stížnost přezkoumat a rozhodnout o ní. V těchto případech proto musí být taková stížnost jeho prostřednictvím předložena státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství. Tyto zásady lze bezpochyby vztáhnout i na případ obviněných PhDr. L. P. a V. N., přičemž v duchu těchto zásad nebylo státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 postupováno.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil že napadeným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 17. 4. 2015, sp, zn. 2 ZT 94/2015, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněných PhDr. L. P. a V. N. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem k této změně pozbyla svého podkladu. Nejvyšší soud přitom věcně nepřezkoumával a ani nemohl přezkoumávat napadené usnesení státní zástupkyně.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze, aby věc jako věcně i místně příslušný v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při tomto svém rozhodování bude podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem Nejvyššího soudu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 12. 2016

JUDr. Petr Šabata
předseda senátu