3 Tz 51/2013
Datum rozhodnutí: 16.10.2013
Dotčené předpisy: § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.



3 Tz 51/2013-23 ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. října 2013 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. V. , , proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 2 ZT 4/2013, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 2 ZT 4/2013, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného V. V.

Napadené usnesení s e z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Městskému státnímu zástupci v Praze s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Usnesením Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha IV, SKPV, 8. oddělení obecné kriminality ze dne 19. 12. 2012, č. j. ORIV-834-88/TČ-2010-001478-SO, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného V. V. pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku.

Proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání podal obviněný V. V. v zákonné lhůtě stížnost, která byla usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 2 ZT 4/2013, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.

Proti usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 2 ZT 4/2013, podala ministryně spravedlnosti České republiky u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. V. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 146 odst. 2 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného V. V.

V odůvodnění svého podání stěžovatelka poukázala na to, že usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha IV, SKPV, 8. oddělení obecné kriminality ze dne 19. 12. 2012, č.j. ORIV-834-88/TČ-2010-001478-SO, bylo zahájeno trestní stíhání obviněného V. V. pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se měl dopustit tím, že: dne 14. 1. 2010 v době od 07.35 hodin do 07.51 hodin jako řidič vozidla zn. ŠKODA OCTAV1A, z ul. F., P., pronásledoval vozidlo zn. AUDI A6 AVANT 4F, r.v. 2007, barva černá - metal, které řídil JUDr. J. L., kterému v P. B.; ul. V., poblíž prodejny Billa zablokoval jízdní dráhu, na což řidič vozidla zn. AUDI reagoval tak, že jej objel a pokračoval v jízdě ve směru ul. M., přičemž V. V. dále pokračoval v jeho pronásledování až ke křižovatce ulic P. x M., kde jej dojel z důvodu stojící kolony, vozidlo zastavil, vystoupil, poodešel k stojícímu vozidlu zn. AUDI A6 AVANT 4F, kde se nejprve pokusil otevřít pravé přední dveře tohoto vozidla, což se mu nepodařilo vzhledem k tomu, že byly zamknuty a poté úderem ruky poškodil - zlomil pravé venkovní zpětné zrcátko tohoto vozidla, následně nastoupil zpět do svého vozidla a z místa odjel na komunikaci J. s., směrem P., čímž způsobil poškozenému Kongresové centrum ILF, a. s., IČ:63999871, se sídlem PAŘÍŽSKÁ 22, 110 00 PRAHA 1, škodu v celkové výši cca 25.000,- Kč".

Vydání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání předcházel pokyn dozorové státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 17. 12. 2012, z něhož vyplývá, že policejnímu orgánu bylo uloženo vypracovat usnesení o zahájení trestního stíhání pro skutek kvalifikovaný jako přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Policejním orgánem bylo následně vyhotoveno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 12. 2012 tak, jak je uvedeno shora.

Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 postupem shora, v rámci dozoru nad zákonností přípravného řízení trestního, svým pokynem zaujala právní názor, který zásadně ovlivnil postup policejního orgánu při vydání usnesení o zahájení trestního stíhání v předmětné trestní věci, přičemž přes tuto skutečnost následně také sama rozhodla o stížnosti podané proti výše uvedenému usnesení o zahájení trestního stíhání.

Dozorová státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 svým pokynem a v něm obsaženým právním názorem zavázala policejní orgán k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, a sama rozhodla o stížnosti obviněného proti uvedenému vydanému usnesení policejního orgánu, aniž by respektovala postup předvídaný ustanovením § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., podle kterého byl za dané procesní situace příslušný k rozhodnutí o stížnosti nikoli státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, která vydala souhlas či pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, ale státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze jako státní zástupce nadřízený státní zástupkyni, která vydala pokyn k zahájení trestního stíhání. Uvedeným postupem došlo k porušení výše uvedených ustanovení trestního řádu a tím k porušení zákona v neprospěch obviněného.

Závěrem ministryně spravedlnosti konstatovala, že vzhledem k vadnému postupu dozorujícího státního zástupce byl obviněný zbaven práva, aby napadené usnesení bylo na základě jeho stížnosti objektivně a nestranně přezkoumáno nadřízeným orgánem, a protože k nápravě není k dispozici žádný jiný procesní postup, navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 2 ZT 4/2013, byl porušen zákon v ustanovení § § 146 odst. 2 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného V. V. Poté, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně případně dalších rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazujících, pokud by vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 3 tr. ř. aby přikázal věc státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.

Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

Podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud z obsahu předloženého spisu zjistil, že
státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 písemným pokynem ze dne 17. 12. 2012, sp. zn. 5 ZN 3183/2010, uložila příslušnému policejnímu orgánu, aby bylo v předmětné věci obviněného V. V. zahájeno trestní stíhání.

Usnesením Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha IV, SKPV, 8. oddělení obecné kriminality ze dne 19. 12. 2012, č. j. ORIV-834-88/TČ-2010-001478-SO, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného V. V. pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku.

Proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání podal obviněný V. V. podáním ze dne 7. 1. 2013, tedy v zákonné lhůtě, stížnost a usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 2 ZT 4/2013, bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. tak, že stížnost se jako nedůvodná zamítá.

Ze shora uvedených skutečností a zákonných ustanovení je zřejmé, že pokud státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 sama rozhodla o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, a to přesto, že již dříve dala policejnímu orgánu písemný pokyn k zahájení tohoto trestního stíhání obviněného, postupovala v rozporu se zákonem, neboť příslušný k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného byl ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze jako nadřízený státní zástupce.

Na tomto místě je totiž třeba zdůraznit, že ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. má zásadní význam pro zajištění objektivity rozhodování o stížnosti. Státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením a v jeho rámci nad činností jednotlivých policejních orgánů, je zásadně orgánem oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení těchto policejních orgánů. Výjimkou je ale situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení policejnímu orgánu. V důsledku toho by totiž nemohl zcela nestranným způsobem podanou stížnost přezkoumat a rozhodnout o ní. V těchto případech proto musí být taková stížnost jeho prostřednictvím předložena státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství. Tyto zásady lze bezpochyby vztáhnout i na případ obviněného V. V., přičemž v duchu těchto zásad nebylo státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 postupováno.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 2 ZT 4/2013, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného V. V. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla svého podkladu. Nejvyšší soud přitom věcně nepřezkoumával a ani nemohl přezkoumávat napadené usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému státnímu zástupci v Praze, aby věc jako věcně i místně příslušný v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při tomto svém rozhodování bude podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. října 2013


Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata