3 Tz 26/2015
Datum rozhodnutí: 16.12.2015
Dotčené předpisy: § 91 odst. 1 tr. zákoník, § 2 odst. 5,6 tr. ř.



3 Tz 26/2015 -19
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. prosince 2015 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Eduarda Teschlera a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. H. , proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto :

Pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, byl porušen zákon v ustanovení § 91 odst. 1 tr. zákoníku, a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. H.

Napadené usnesení se zrušuje .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Liberci se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 6 Pp 101/2013, které nabylo právní moci téhož dne, bylo podle § 88 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku rozhodnuto, že se obviněný J. H. podmíněně propouští z výkonu trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. 3 T 221/2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. 55 To 503/2012. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba v trvání 30 měsíců.

Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, které nabylo právní moci téhož dne, bylo podle § 91 odst. 1 tr. zákoníku rozhodnuto tak, že obviněný J. H. vykoná nevykonaný zbytek trestu odnětí svobody v trvání dvou let uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. 3 T 221/2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. 55 To 503/2012, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 6 Pp 101/2013, za stanovení zkušební doby v trvání 30 měsíců.

Proti výše citovanému usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. H.

Stěžovatel je toho názoru, že usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 91 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. H.

Uvedl, že citovaným usnesením rozhodl Okresní soud v Liberci podle § 91 odst. 1 tr. zákoníku tak, že obviněný J. H. vykoná zbytek trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. 3 T 221/2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. 55 To 503/2012. Toto usnesení nabylo právní moci dne 28. 1. 2014.

Odkázal na ustanovení § 91 tr. zákoníku s tím, že okresní soud sledoval chování obviněného ve zkušební době a zjistil, že obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 2 T 116/2013, odsouzen za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku. Při rozhodování ve věci sp. zn. 6 Pp 101/2013 ovšem za důvod neosvědčení se obviněného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody zjevně považoval samotný fakt pravomocného odsouzení obviněného, v průběhu zkušební doby ovšem nereflektoval, že se jednalo o odsouzení za pokračující trestnou činnost, jíž se obviněný dopustil třemi útoky spáchanými ve dnech 16. 5. 2013 až 28. 5. 2013, tedy dávno předtím, než byl dne 24. 10. 2013 z výkonu trestu odnětí svobody, uloženého mu ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 221/2011, podmíněně propuštěn.

Dle názoru stěžovatele je z výše uvedeného zřejmé, že usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, je založeno na nesprávném závěru, že se obviněný J. H. ve zkušební době podmíněného propuštění neosvědčil; ze spisu totiž nevyplývá nic, co by nasvědčovalo tomu, že by se v době od 24. 10. 2013, kdy zkušební doba podmíněného propuštění začala běžet, do dne 28. 1. 2014, dopustil jednání, jež by důvod pro neosvědčení se ve zkušební době zakládalo.

V petitu svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že napadeným pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto rozhodnutí zrušil včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení mj. postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného.

Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém zvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle § 91 odst. 1 tr. zákoníku, jestliže podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu vykoná.

Citovanými zákonnými ustanoveními se Okresní soud v Liberci při svém rozhodování důsledně neřídil.

Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 6 Pp 101/2013, bylo podle § 88 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku rozhodnuto, že se obviněný J. H. podmíněně propouští z výkonu trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. 3 T 221/2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. 55 To 503/2012. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba v trvání 30 měsíců. Jelikož se po vyhlášení usnesení státní zástupkyně i odsouzený vzdali práva stížnosti a nežádali práva stížnosti a prohlásili, že netrvají na písemném odůvodnění, nabylo usnesení právní moci dne 24. 10. 2013 a neobsahovalo odůvodnění.

Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 2 T 116/2013, byl obviněný J. H. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se dopustil třemi útoky spáchanými ve dnech 16. 5. 2013 až 28. 5. 2013 . Rozsudek nabyl právní moci dne 11. 12. 2013.

Následně Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, rozhodl podle § 91 odst. 1 tr. zákoníku tak, že obviněný J. H. vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 334 dnů z trestu, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. 3 T 221/2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. 55 To 503/2012, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 6 Pp 101/2013, za stanovení zkušební doby v trvání 30 měsíců. Jelikož se po vyhlášení usnesení státní zástupkyně i odsouzený vzdali práva stížnosti a nežádali práva stížnosti a prohlásili, že netrvají na písemném odůvodnění, nabylo usnesení právní moci dne 28. 1. 2014 a podle § 136 odst. 3 tr. ř. neobsahovalo odůvodnění.

Jak již bylo uvedeno shora, usnesení neobsahuje odůvodnění. Z protokolu o veřejném zasedání se ovšem podává, že podkladem pro rozhodnutí soudu o nařízení výkonu zbytku trestu a neosvědčení se ve zkušební době se stalo právě odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Liberci, sp. zn. 2 T 116/2013, když právě tento rozsudek soud jako důkaz ve veřejném zasedání přečetl. Zde je vhodné poukázat na usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci ze dne 30. 12. 2013, sp. zn. 1 ZT 457/2013, z něhož se podává, že obviněný J. H. je na základě usnesení policejního orgánu Krajského ředitelství Policie Libereckého kraje, Územního odboru Liberec 2 ze dne 11. 11. 2013 stíhán jako obviněný pro přečiny krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se dopouštěl v období nejméně od 20. 6. 2013 do 10. 11. 2013. Toto usnesení jako důkaz ve veřejném zasedání čteno nebylo a soud ani nezjišťoval, jak trestní stíhání probíhá.

Ze shora uvedeného výčtu je zřejmé, že obviněný J. H. byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Liberci, sp. zn. 2 T 116/2013, dne 11. 12. 2013, tj. ve zkušební době podmíněného propuštění (obviněný propuštěn dne 24. 10. 2013 se stanovením lhůty 30 měsíců), která končila 24. 4. 2016. Ovšem trestné činnosti, se kterou okresní soud spojoval podmínky pro nařízení výkonu podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, se obviněný skutečně dopustil ve dnech 16. 5. 2013 až 28. 5. 2013, tzn. dříve, než bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění obviněného z výkonu trestu odnětí svobody a než vůbec začala běžet zkušební doba. Rozhodnutí dle § 91 odst. 1 tr. zákoníku totiž učinil okresní soud teprve dne 24. 10. 2013 . Za tohoto stavu věci je třeba konstatovat, že se jedná o rozhodnutí nezákonné.

Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené závěry podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 6 Pp 101/2013, byl porušen zákon v ustanovení § 91 odst. 1 tr. zákoníku a v řízení předcházejícím v § 2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněného J. H. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Současně pak zrušil i všechna další rozhodnutí, na toto usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Liberci přikázáno , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V této souvislosti se okresnímu soudu zároveň připomíná, že je vázán právním názorem zde Nejvyšším soudem vysloveným (§ 270 odst. 4 tr. ř.), jakož i zásadou vyplývající z ustanovení § 273 tr. ř.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2015

JUDr. Petr Šabata
předseda senátu