3 Tz 187/2000
Datum rozhodnutí: 20.09.2000
Dotčené předpisy:




3 Tz 187/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 20. září 2000 ve veřejném zasedání v senátě složeném z předsedy Mgr. Josefa Hendrycha a soudců JUDr. Jindřicha Fastnera a JUDr. Eduarda Teschlera stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. F., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v T. ze dne 2. 12. 1999, sp. zn. 2T 203/98, v části týkající se výroku o trestu obviněného J. F. a podle § 268 odst. 2. § 269 odst. 2 a § 271 odst. 1 tr. řádu rozhodl t a k t o :

Trestním příkazem samosoudce Okresního soudu v T. ze dne 2. 12. 1999, sp. zn. 2T 203/98, b y l p o r u š e n z á k o n v neprospěch obviněného J. F. v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. řádu.

Citovaný trestní příkaz se v části, týkající se J. F. z r u š u j e . Současně se zrušují i všechna další rozhodnutí na tuto část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Samosoudci Okresního soudu v T. s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.



Od ů v o d n ě n í :

Trestním příkazem samosoudce Okresního soudu v T. ze dne 2. 12. 1999 byli obvinění J. K. a J. F. podle § 314e odst. 1 tr. řádu uznáni vinnými trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 2 tr. zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst.1 tr. zákona. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění, že

1) obviněný J. K.

dne 23. 11. 1997 kolem 17,00 hodin v P., v ulici N. V. č. 177/6, okr. T. společně s J. F. z rozestavěného objektu odcizil 6 ks balíků tepelné izolační vaty zn. Rotaflex v hodnotě 3.200,- Kč ke škodě firmy C., s. r. o., se sídlem v T., Č. ulici č. 11 a téměř bezprostředně po činu byl zadržen policejní hlídkou,

2) obvinění J. K. a J. F.

dne 10. 1. 1998 v blíže nezjištěnou dobu v T., R. ulici z rozestavěného objektu firmy K-S., s. r. o., odcizili 6 ks hliníkových lešeňových podlah typu Bosta 70 v hodnotě 31.185,- Kč ke škodě L. K. a tyto podlahy odevzdali do sběrných surovin,

3) obvinění J. K. a J. F.

dne 10. 1. 1998 v dopoledních hodinách v T., R. ulici z rozestavěného objektu firmy K-S., s. r. o., se pokusili odcizit 2 ks lešeňových podlah typu Bosta 70 v hodnotě 10.395,- Kč ke škodě majitele L. K., přičemž byli majitelem vyrušeni a z místa činu uprchli.

Za to byli odsouzeni a to J. K. podle § 247 odst. 2 tr. zákona s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. zákona za použití § 35 odst. 2 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a podle § 58 odst. 1 písm.a), § 59 odst. 1 tr. zákona mu byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let, obviněnému J. F. byl podle § 247 odst. 2 tr. zákona s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. řádu za použití § 35 odst. 2 tr. zákona uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, přičemž jeho výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu dva a půl roku.

Současně byl zrušen výrok o trestech uložených oběma obviněným trestním příkazem Okresního soudu v Teplicích ze dne 8. 7. 1998, sp. zn. 5 T 18/97, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Tento trestní příkaz nabyl právní moci u obviněného K. dne 24. 3. 2000 a u obviněného F. dne 24. 12. 1999.

Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. F. a to do části, týkající se výroku o trestu, který mu byl uložen. V jejím písemném odůvodnění má zato, že výrok o vině obou obviněných a výrok o trestu u obviněného J. K. se v souladu se zjištěným skutkovým stavem i jeho právním posouzením. Naproti tomu citovaným trestním příkazem, pokud byl obviněnému J. F. uložen trest podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. řádu přesahující dobu jednoho roku (patnáct měsíců), byl v jeho neprospěch porušen zákon v uvedeném zákonném ustanovení.

Ministr spravedlnosti proto v závěru podané stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Teplicích ze dne 2. 12. 1999 byl v části, týkající se výroku o trestu obviněného J. F., porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. řádu v jeho neprospěch, podle § 269 odst. 2 tr. řádu citovaný výrok o trestu včetně dalších rozhodnutí, na něj navazujících zrušil a dále aby postupoval podle § 271 tr. řádu.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve veřejném zasedání navrhl, aby Nejvyšší soud po vyslovení porušení zákona ve stížnosti pro porušení zákona naznačeném směru podle § 269 odst. 2 tr. řádu zrušil trestní příkaz v části, týkající se obviněného J. F. a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky ve smyslu § 267 odst. 1 tr. řádu přezkoumal z podnětu podané stížnosti všechny výroky napadeného trestního příkazu v části, týkající se obviněného J. F., jakož i řízení, jež mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona je důvodná, neboť zákon porušen byl.

Z předloženého spisového materiálu zjistil, že podaná obžaloba na obviněného má oporu v důkazech, přičemž v přípravném řízení obstarané důkazy tvoří dostatečný podklad pro objektivní rozhodnutí soudu jak v otázkách skutkových, tak i v otázkách právních. Oporu v zákoně má podle názoru Nejvyššího soudu i uložený souhrnný trest odnětí svobody, který byl obviněnému J. F. vyměřen ve výši patnácti měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu.

Podle § 314e odst.1, odst. 2 písm. a) tr. řádu může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, přičemž trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku. Z toho vyplývá, že pokud samosoudce dospěl k závěru, že u obviněného J. F. je přiměřeným trestem trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, nemohl jej uložit trestním příkazem. Pokud tak učinil, porušil ustanovení § 314e odst. 2 tr. řádu.

Nejvyššímu soudu tedy nezbylo, než v zájmu nápravy tohoto pochybení podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovit porušení zákona v naznačeném směru a podle § 269 odst. 2 tr. řádu napadený trestní příkaz v části, týkající se obviněného J. F., zrušit. Současně byla zrušena všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Oproti návrhu podané stížnosti pro porušení zákona na další postup podle § 271 odst. 1 tr. řádu, Nejvyšší soud postupoval v souladu s návrhem státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství podle a § 270 odst. 1 tr. řádu věc přikázal samosoudci Okresního soudu v Teplicích , aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud totiž i nadále shledá, že v případě obviněného F. je přiměřeným souhrnný trest odnětí svobody, vyměřený v rámci trestní sazby vztahující se k ustanovení § 247 odst. 2 tr. zákona (od 6 měsíců do 3 let) ve výši patnácti měsíců, musí tak učinit v hlavním líčení a rozhodnout rozsudkem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20.září 2000

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h