3 Tvo 105/2000
Datum rozhodnutí: 07.09.2000
Dotčené předpisy:




3 Tvo 105/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. září 2000 stížnost obžalovaného A. U., podanou proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 7. 2000, č. j. 3 Ntv 8/2000-806, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 8/99,

a podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodl t a k t o:

Stížnost se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 24. 7. 2000, č. j. 3 Ntv 8/2000-806, rozhodl Vrchní soud v Olomouci podle § 71 odst. 3 tr. ř. o prodloužení vazby obžalovaného A. U., v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 8/99, do 31. října 2000.

Proti tomuto usnesení podal obžalovaný A. U. včasnou stížnost. Namítl, že nesouhlasí s tvrzením Vrchního soudu v Olomouci ohledně trvání jeho vazby z důvodu uvedeného v § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Je sice pravda, že je stíhán pro závažný trestný čin, ovšem v průběhu celého trestního řízení nedal nikdy najevo, že by se skrýval, aby se tak trestnímu stíhání či trestu vyhnul. Má trvalé bydliště, je ženatý a v případě propuštění na svobodu chce žít se svojí rodinou. Již dříve v tomto směru učinil písemný slib podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř., který nyní opakuje. Je přesvědčen, že jeho vazbu nelze donekonečna prodlužovat pouze z důvodů, které jsou na straně obžalovaných či jejich obhájců. Navrhl proto, aby napadené usnesení Vrchního soudu bylo zrušeno a znovu bylo rozhodnuto tak, že návrh na prodloužení lhůty trvání jeho vazby se zamítá.

Když Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení i řízení, jež mu předcházelo, dospěl k závěru, že stížnost není důvodná.

Obžalovaný A. U. je v předmětné věci stíhán pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, 4 tr. zák., jehož se měl dopustit s dalšími dvěma spolupachateli v průběhu února 1998 v Rakousku, kde měli odcizit tři osobní automobily v hodnotě téměř tři miliony Kč. Krátce po vyhlášení napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, (o prodloužení lhůty trvání jeho vazby), rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 3. 8. 2000, č. j. 10 T 8/99-831, v této jeho věci meritorně již podruhé, když obžalovaného A. U. výše uvedený trestný čin odsoudil k sedmiletému trestu odnětí svobody, který má vykonat ve věznici s ostrahou. Protože proti tomuto rozsudku podal obžalovaný A. U. (i další spoluobžalovaný) odvolání, mělo by v nejbližší době ve věci proběhnout odvolací řízení.

Dvouletá lhůta trvání vazby obžalovaného A. U. skončila dne 20. 2. 2000. Důvod jeho vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. se po celou dobu jeho trestního stíhání nezměnil, totiž obava, že obžalovaný, který se již v minulosti dopustil trestné činnosti v souvislosti s nedovoleným překročením státní hranice a před spácháním posuzovaného trestného činu v cizině se pohyboval po celém území České republiky, by v případě propuštění na svobodu uprchl, popř. se skrýval, aby se tak vyhnul ukončení tohoto trestního stíhání, resp. výkonu vysokého trestu odnětí svobody, jenž mu za něj již byl, byť nepravomocně, uložen. S ohledem na tyto skutečnosti není ani v současné době jeho vazba nahraditelná jeho písemným slibem podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř, že povede řádný život.

Co se týče prodlužení lhůty trvání jeho vazby, v daném případě již třetího, soud prvního stupně učinil v tomto směru včasný odůvodněný návrh (§ 71 odst. 6 tr. ř.), v řízení před soudem nebyly shledány neopodstatněné průtahy a vazba obžalovaného byla prodloužena jen na dobu, která je nezbytně nutná k provedení odvolacího řízení. Kdyby naopak v této době byl obžalovaný A. U. propuštěn na svobodu, hrozí, že dosažení účelu tohoto trestního řízení (§ 1 odst. 1 tr. ř.), tj. jeho řádné ukončení, by bylo přinejmenším podstatně ztíženo.

Nejvyšší soud tedy který neshledal stížnost obžalovaného A. U. proti předmětnému usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 7. 2000, č. j. 3 Ntv 8/2000 -806, v žádném směru důvodnou, takže jako takovou ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustná stížnost.

V Brně dne 7. září 2000

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Fastner