3 Tdo 992/2005
Datum rozhodnutí: 24.08.2005
Dotčené předpisy:




3 Tdo 992/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. srpna 2005 o dovolání podaném M. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 12 To 440/2004 ze dne 25. 11. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 T 10/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 16 T 10/2004 ze dne 18. 5. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věcí, které jsou v citovaném rozsudku specifikovány.

V předmětné věci podal M. M. (stejně jako další obvinění) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. 12 To 440/2004 ze dne 25. 11. 2004 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. M. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem stanovených náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným řízením před soudy nebylo prokázáno, že by spáchal označený skutek v rozsahu, který soudy nakonec vedl k závěru, že naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. V této souvislosti uvedl, že námitky dovolatele směřují vůči skutkovým zjištěním vyplývajícím z rozdílných výpovědí označených svědků, když soudy vzaly za prokázané výpovědi těchto svědků z přípravného řízení a nevzaly v úvahu jejich změny, tak jak k nim došlo (zejména co do rozsahu označené trestné činnosti) u příslušného hlavního líčení. V tomto rozporu spatřuje dovolatel pochybnosti o věrohodnosti výpovědí označených svědků učiněných v rámci přípravného řízení a má za to, že měl být vyžádán znalecký posudek k posouzení věrohodnosti takto učiněných výpovědí. Namítl dále, že soudy nevzaly v úvahu usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 380/2001 ze dne 7. 11. 2001, které se zabývá pojmem větší rozsah z hlediska ustanovení § 187 odst. 2 tr. zák., kdy ten je podmiňován zejména kvalitou a kvantitou distribuovaných narkotik a počtem jejich odběratelů. Rozhodnutí obou soudů tak nerespektuje základní zásadu trestního řízení uvedenou v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. a uvedený důvod dovolání tak spatřuje v tom, že nebyl dostatečně prokázán soudy shledaný trestný čin, když provedeným dokazováním bylo pouze postaveno na jisto, že se dopustil trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., tedy pouze v základní skutkové podstatě tohoto trestného činu. Proto také navrhl, aby dovolací soud zrušil v plném rozsahu napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a s ním související rozsudek Okresního soudu v Trutnově a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí věci nebo, aby sám rozhodl o vině dovolatele v naznačeném směru, jakož i o uložení mírnějšího trestu.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že v rámci uplatněného dovolacího důvodu nelze vytýkat nesprávnost nebo neúplnost skutkových zjištění, resp. nesprávnost hodnocení důkazů soudy (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.), kdy zásah dovolacího soudu do skutkových zjištění by přicházel v úvahu pouze v případě extrémního rozporu mezi vykonanými skutkovými zjištěními a právním posouzením věci. V dané věci dovolatel sice formálně namítá nesprávnost kvalifikované skutkové podstaty trestného činu podle § 187 odst. 2 písm. a) tr. zák., nevznesl však žádné námitky, které by se týkaly nesouladu mezi skutkovými zjištěními popsanými v tzv. skutkové větě a zákonným znakem spočívajícím ve zjištění většího rozsahu popsané trestné činnosti. Brojí také (navíc značně obecně a nekonkrétně) proti způsobu, jakým soudy hodnotily jednotlivé důkazy a domáhá se tak změny skutkových zjištění v tom, že pervitin vyráběl a distribuoval v menším rozsahu než bylo provedeným dokazováním zjištěno a teprve na základě této změny skutkových zjištění se domáhá použití mírnější právní kvalifikace podle § 187 odst. 1 tr. zák. Stran citovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze (odkazu na něj) však dovolatel ani neuvedl proč v jeho věci nebyl zákonný znak většího rozsahu naplněn. Pro úplnost je potom nutno odkázat na odůvodnění napadeného usnesení i rozsudku soudu nalézacího, ze kterých jasně plyne z jakých úvah při hodnocení provedených důkazů oba soudy vycházely. Vzhledem k uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených svědeckých výpovědí s tím, že soudy přihlédly k výpovědím těchto svědků učiněným v přípravném řízení a k jejich výpovědím učiněným v rámci hlavního líčení již nikoli. V tomto směru je však na místě odkázat i na odůvodnění soudy přijatých rozhodnutí, v rámci kterých přiléhavě vysvětlily, co je k uvedenému postupu vedlo. V této souvislosti je na místě připomenout, že soud prvního stupně postupoval při výslechu svědků procesně správným způsobem, když porovnal jednotlivé výpovědi a vysvětlil také, proč jednotlivým výpovědím uvěřil a jiným nikoli. Nelze ani přehlédnout, že řadě svědeckých výpovědí i v přípravném řízení byli přítomni obhájci obviněných bez toho, že by ke způsobu vedení výslechu a obsahu jednotlivě učiněných svědeckých výpovědí vznesli námitky. Za daných okolností tak nelze mít za to, že ve věci provedené dokazování neumožnilo soudům přistoupit k právní kvalifikaci dovolatelem spáchaného skutku, ve kterém nakonec správně shledaly všechny znaky skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. Nelze než uzavřít, že argumentace dovolatele směřuje ke změně učiněných skutkových zjištění, když s ohledem na uvedené k takovému postupu není důvodu a to ani co do zjištění, že dovolatel označený trestný čin spáchal ve větším rozsahu.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 24. srpna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka