3 Tdo 969/2013
Datum rozhodnutí: 09.10.2013
Dotčené předpisy: § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoník



3 Tdo 969/2013-20

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. října 2013 o dovolání podaném obviněným M. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 176/2013 ze dne 29. 5. 2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 15/2013, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu s e dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 6 T 15/2013 ze dne 27. 3. 2013 byl dovolatel uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal obviněný M. P. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 9 To 176/2013 ze dne 29. 5. 2013 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný M. P. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že označeného přečinu se nedopustil s tím, že soudy nesprávně hodnotily ve věci provedené důkazy, přičemž dokazování bylo i neúplné, když odmítly i jím navrhované jeho doplnění a takto (vzhledem k důkazní situaci) šlo o tzv. opomenuté důkazy i z hlediska konstantní judikatury Ústavního soudu České republiky. Poukázal na to, že vozidlem, které vlastní, nemohla být odcizená nádoba naložena, nikdo jej neviděl ani nádobu nakládat, na místě se vyskytovala i další vozidla a svědci nedostatečně identifikovali vozidlo, které nádobu odvezlo. Výhrady vznesl i vůči výši způsobené škody s tím, že odcizená nádoba nebyla nová a tedy opotřebená. Uzavřel tak, že soudy učiněná skutková zjištění nemohla vést ke konečnému závěru o jeho vině, když jím přijaté právní závěry jsou v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními a ani z interpretace odůvodnění samotných (ve věci přijatých) rozhodnutí nevyplývají. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu, a aby podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na něj obsahově navazující . Dále učinil alternativní návrh spočívající v tom, aby Nejvyšší soud buď podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí ve věci v potřebném rozsahu se závazným právním názorem, nebo aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl a zprostil jej obžaloby podle § 226 písm. a), b), c) tr. ř., případně věc postoupil jinému orgánu, jestliže shledá, že žalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek.

K takto podanému dovolání obdržel Nejvyšší soud přípis státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky se sdělením, že se k takto podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat a výslovným souhlasem, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l ) je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje, a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).

V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že se předmětného zločinu nedopustil a skutkový stav ve věci k závěru o jeho vině nemohl vést. Avšak oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí v dané věci přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely. Takto právem vycházely z podrobných výpovědí svědků J. Z., J. K. i J. P., a také vysvětlily, proč jim uvěřily a pokládaly je za takové, které prokázaly označené jednání dovolatele. Stejně tak podrobně vysvětlily, na základě jakých skutečností dospěly k závěru o výši způsobené škody a stejně tak přiléhavě vysvětlily, proč odmítly dovolatelem učiněné návrhy na doplnění dokazování. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že ve věci učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon o jejich výkladových zásad. Z uvedeného zjevně plyne, že námitky vznesené dovolatelem z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti ve věci učiněných skutkových zjištění a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v některé z jeho alternativ.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 9. října 2013
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka