3 Tdo 957/2003
Datum rozhodnutí: 11.09.2003
Dotčené předpisy:




3 Tdo 957/2003

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. září 2003 dovolání obviněného J. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 4. 2003, sp. zn. 4 To 176/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 4 T 312/2000, a rozhodl t a k t o :

Dovolání J. K. se podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 25. 2. 2003 , sp. zn. 4 T 312/2000, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona a trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 3 tr. zákona. Za to byl odsouzen podle § 238 odst. 3 tr. zákona za použití § 35 odst. 2 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zákona za použití § 50 odst. 1 tr. zákona mu byl zároveň uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na 4 roky.

Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2001 č. j. 2 T 683/95-801 ohledně trestu, který byl obžalovanému K. uložen za skutek pod bodem 4) tohoto rozsudku, jakož i všechna ostatní rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obvinění M. Ž., J. K. a Ĺ. N. v době od 22.00 hod. dne 25. 11. 1999 do 04.00 hod. dne 26. 11. 1999 společně s dalším pachatelem po vypáčení tří dveří vnikli do rekreační chaty v obci S., A. ve S. r. N., kde odcizili potraviny, oděvy, elektroniku, nářadí a další věci v celkové hodnotě 12.750,20 Kč ke škodě A. W. H., v téže obci poté, co vytrhli petlici s visacím zámkem ze dveří kůlny u domu, vnikli dovnitř a odcizili 2 pánská jízdní kola s vybavením zn. Pegasus a Diamont v celkové hodnotě 21.724,50 Kč ke škodě majitele H. B., poté vytrhnutím bezpečnostního zámku u kůlny u domu, vnikli dovnitř a odtud odcizili pánské a dámské jízdní kolo zn. Pegasus, obě v hodnotě 17.411,40 Kč ke škodě majitele K. H. R., přičemž obviněný K. byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 12. 3. 1997 č.j. 5 T 22/97-171 pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 13 měsíců, který vykonal dne 25. 11. 1997, a trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 29. 3. 1995 č.j. 1 T 193/95-40 pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, který vykonal dne 25. 11. 1998.

Uvedený rozsudek bezprostředně nenabyl právní moci, neboť proti němu podali obvinění M. Ž. a J. K. odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 14. 4. 2003 Krajský soud v Ústí nad Labem. Ten svým rozsudkem sp. zn. 4 To 176/2003 zrušil napadený rozsudek a sám nově rozhodl ohledně obviněného M. Ž. a podle § 256 tr. řádu odvolání J. K. zamítl.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný J. K. ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Ústí na Labem ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Mostě dovolání, ve kterém napadá výrok o trestu napadeného rozsudku.



V odůvodnění svého dovolání ze dne 15. 5. 2003 uvádí, že považuje výši trestu za nepřiměřeně přísnou, že od roku 1999 vede řádný život, že je veden na Úřadu práce v M. a snaží se získat trvalý pracovní poměr, prostředky na obživu si zajišťuje příležitostnými pracemi, v současné době se stará o 3 děti a ve své péči má i další příbuznou. V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek zrušil a věc přikázal k novému projednání, přičemž neuvádí, kterému soudu. V doplnění svého dovolání ze dne 5. 8. 2003 ještě uvádí, že pochybení obou soudů spatřuje v tom, že nevzaly dostatečně v úvahu skutečnost, že vede 4 roky řádný život, pečuje o tři nezletilé děti a o příbuznou, která je závislá na cizí pomoci.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, která upozorňuje na nesplnění obsahových náležitostí podaného dovolání a konstatuje, že dovolání odsouzeného nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. řádu. Proto navrhuje, aby bylo toto dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda byl řádně uplatněn některý z těchto dovolacích důvodů, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že obviněný se ve svém dovolání na žádný z taxativně uvedených zákonných dovolacích důvodů neodkazuje. Obsah dovolání je tedy v rozporu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu, dle kterého musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo § 265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.

Z uvedeného ustanovení je jednoznačné, že dovolání musí obsahovat všechny náležitosti v tomto ustanovení uvedené, nikoli pouze některé, o nichž to obviněný se svým obhájcem uznají za vhodné.



Dovolání obviněného J. K. postrádá odkaz na kterýkoliv z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, chybí mu tedy náležitost stanovená zákonem.

Výše uvedenou vadu dovolání obviněný prostřednictvím svého obhájce neodstranil ani po doplnění dovolání ze dne 5. 8. 2003. S ohledem na ustanovení § 265f odst. 2 tr. řádu již nyní nelze tuto vadu dodatečně odstranit, neboť se jedná o absenci uvedení některého ze zákonných důvodů dovolání a lhůta pro podání dovolání již uběhla.

Podle ustanovení § 265i odst. 1 písm. d) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje li náležitosti obsahu dovolání. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání postrádá náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. řádu, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. K. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 11. září 2003

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h