3 Tdo 898/2005
Datum rozhodnutí: 03.08.2005
Dotčené předpisy:




3 Tdo 898/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. srpna 2005 o dovolání podaném P. B., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici P.-P., proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 13 To 398/2004 ze dne 22. 2. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 1 T 45/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 1 T 45/2004 ze dne 17. 8. 2004 byl dovolatel uznán vinným (stejně jako spoluobviněný M. K.) trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.). a to pro skutek podrobně popsaný ve výrokové části citovaného rozsudku. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců a pro výkon takto uloženého trestu byl zařazen do věznice s ostrahou.

Proti uvedenému rozsudku podal P. B. odvolání a to pouze do výroku o uloženém trestu, který pokládal za nepřiměřeně přísný. O takto podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 13 To 398/2004 ze dne 22. 2. 2005, jímž podané odvolání jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze podal P. B. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je vymezen ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění takto podaného dovolání uvedl, že v kritické době spáchání trestného činu byl pod vlivem omamných a psychotropních látek i alkoholu, což mělo vliv na jeho rozumové a volní schopnosti, což soudy nevzaly v úvahu a v tomto směru měl být k jeho osobě vypracován znalecký posudek. Otázka jeho aktuálních ovládacích a rozpoznávacích schopností měla být proto soudy vzata v úvahu při výměře jemu ukládaného trestu ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 tr. zák. a to i s ohledem na to, že nebyl iniciátorem shledaného trestného činu. S ohledem na uvedené má trest, který mu byl uložen, za nepřiměřeně přísný. Proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Praze podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a přikázal mu věc k novému rozhodnutí.

K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky. V jeho rámci poukázal na to, že dovolání je formálně podáno z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však směřuje pouze do výroku o výši uloženého trestu odnětí svobody, který dovolatel považuje za nepřiměřeně přísný. Přitom uplatněný dovolací důvod je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Přitom výrok o uložení trestu z hlediska jeho druhu, výše či způsobu výkonu lze dovoláním v zásadě napadnout pouze z důvodu obsaženého v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., když ovšem ani v tomto ustanovení vymezenými vadami napadené rozhodnutí zjevně netrpí a takové vady nejsou ani dovoláním namítány. Proto také navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl s tím, že bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze jenom a výlučně podat z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Argumentace uplatněná dovolatelem se však s uplatněným dovolacím důvodem míjí, když směřuje nikoli proti případně nesprávně soudy užité právní kvalifikaci shledaného skutku resp. jiných skutečností hmotného práva, ale namítá nesprávnost (nepřiměřenost) uloženého trestu. Takové námitky však v zásadě odpovídají dovolacímu důvodu podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., současně je však i nad rámec podaného dovolání na místě uvést, že ani případné vady vymezené v tomto ustanovení napadené rozhodnutí nevykazuje, když ostatně ani vady takto vymezené nejsou podaným dovoláním namítány. Nelze ani přehlédnout, že dovolatel své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně směroval pouze do výroku o trestu (jeho výše) a odvolací soud také pouze takto vymezenou část rozsudku soudu prvního stupně přezkoumal a dospěl k zákonu odpovídajícím závěrům.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, neboť bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř., přičemž tak učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 3. srpna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka