3 Tdo 892/2011
Datum rozhodnutí: 27.07.2011
Dotčené předpisy: odst. 1,2 písm. e) tr. zák.




3 Tdo 892/2011 -19 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. července 2011 o dovolání podaném V. S., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 7 To 501/2010 ze dne 5. 4. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 2 T 136/2010, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. 2 T 136/2010 ze dne 4. 10. 2010 byl dovolatel uznán vinným po body 1 - 2 pokračujícím přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu bylo uloženo ochranné opatření, a to ochranné protialkoholní léčení v ambulantní formě a bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal V. S. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem sp. zn. 7 To 501/2010 ze dne 5. 4. 2011 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d) trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a za použití § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že dovolatele uznal vinným přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj podrobně popsal ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin jej odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců a pro jeho výkon jej zařadil do věznice s dozorem. Dále mu uložil i ochranné opatření v podobě ochranného protialkoholního léčení v ambulantní formě. Týmž rozsudkem dovolatele podle § 226 písm. a) tr. ř. zprostil obžaloby pro skutek, jehož děj podrobně popsal ve výrokové části citovaného rozsudku.

Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal V. S. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že se předmětného přečinu, který se měl stát dne 15. 4. 2010 ve S. nedopustil, protože v rozhodné době se na místě, kde k němu mělo dojít, nenacházel a byl v restauraci A. ve S., což potvrdila i J. S., když v tomto směru nabízel i výslech dalších osob. Výpovědi V. Š. a M. I., kteří popsali průběh skutkového děje v jeho neprospěch označil za akt msty, když se dovolatele takto chtěli zbavit, když se vícekrát v minulosti vyjádřili, že ho pošlou do kriminálu. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání vyhověl a zcela jej zprostil obžaloby .

K takto podanému dovolání zaslal státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky přípis, ve kterém sdělil, že se k dovolání nebude věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí odvolacího soudu, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že se popsaného trestného jednání nedopustil, když na místě, kde se mělo odehrát, ani přítomen nebyl. V tomto směru však oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, proč uvěřily opakovaným a shodným výpovědím V. Š. a M. I. a detailně vysvětlily i to, proč odmítly doplnit dokazování případným výslechem dalších osob. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním. To s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 27. července 2011

Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka