3 Tdo 881/2013
Datum rozhodnutí: 11.09.2013
Dotčené předpisy: § 173 odst. 1 tr. zákoník, § 353 tr. zákoník



3 Tdo 881/2013-16

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. září 2013 o dovolání podaném M. H. , nar. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice sp. zn. 14 To 112/2013 ze dne 2. 5. 2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 3 T 217/2012, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 3 T 217/2012 ze dne 11. 3. 2013 byl dovolatel uznán vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku (dále jen tr. zákoníku) a přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal M. H. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové - pobočka Pardubice usnesením sp. zn. 14 To 112/2013 ze dne 2. 5. 2013 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. H. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že svého (popsaného) jednání lituje s tím, že šlo o jednání zkratové a ovlivněné jeho podnapilostí. K přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl také shledán vinným uvedl, že v kritické době šlo o vzájemné vyhrožování s Josefem Janem a z jeho strany o to, aby poškozený od svých výhrůžek upustil. Skutkový stav tak byl nedostatečně zjištěn. Dodal, že po spáchání popsané trestné činnosti svůj život upravil i v důsledku změny rodinných poměrů, poukázal i na své zdravotní problémy i na to, že soud při úvaze o trestu nevzal v potaz všechny polehčující okolnosti a uložený trest se tak jeví jako nepřiměřeně přísný. Proto také navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené (citované) usnesení soudu odvolacího i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně, a to jak ve výroku o vině, tak ve výroku o trestu .

Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, avšak toto přípisem ze dne 23. srpna 2013 po seznámení s obsahem tohoto podání sdělilo, že se k němu Nejvyšší státní zastupitelství nebude věcně vyjadřovat. Současně příslušný státní zástupce vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušným ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl v případě přečinu nebezpečného vyhrožování, jímž byl shledán vinným, nedostatečně zjištěný (prokázaný) skutkový děj s tím, že šlo vlastně o vzájemné vyhrožování s poškozeným, od kterého chtěl takto poškozeného odvrátit. V uvedeném směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědím poškozených D. K. a J. J. podporovaných i svědeckými výpověďmi T. F., K. Š. i K. Š. a Z. Š. mladší i starší. Jeho námitky tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě v tomto směru uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i závěrům právním s tím, že i tyto jsou zjištěnému skutkovému stavu přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

Zbývá dodat, že pokud dovolatel pokládá soudy uložený trest za příliš přísný, tak námitky takto vznesené nelze podřadit pod jím uplatněný dovolací důvod (§ 265b odst. 1 písm. g/ tr. ř.), ale ani pod žádný jiný, když z hlediska do úvahy přicházejícího dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je namístě konstatovat, že mu byl uložen druh trestu, který zákon připouští a byl mu také uložen ve výměře, která je v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoníku na trestné činy, jimiž byl shledán vinným.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 11. září 2013

Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka