3 Tdo 871/2003
Datum rozhodnutí: 09.09.2003
Dotčené předpisy:




3 Tdo 871/2003

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. září 2003 dovolání obviněného V. K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 1. 2003, sp. zn. 11 To 382/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 8 T 61/2002, a rozhodl t a k t o :

Dovolání V. K. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 9. 7. 2002, sp. zn. 8 T 61/2002, byl obviněný V. K. uznán vinným trestným činem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1 tr. zákona a byl odsouzen podle § 147 odst. 1 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, přičemž výkon tohoto trestu mu byl podmíněně odložen podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zákona na zkušební dobu v trvání 2 roků.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný

1) jako spolumajitel a jednatel společnosti S., s.r.o. se sídlem Ž., okr. J., v době, kdy vykonával funkci jednatele společnosti, tj. od 22. 10. 1992 do 2. 12. 1996, tj. do vyhlášení likvidace, nehradil z vlastního rozhodnutí částky stržené zaměstnancům zmíněné firmy pro F. ú. v J., O. s. s. z. v J. a V. z. p. ČR pobočka J., přičemž konkrétně zaměstnancům strhl a neodvedl

- za období od 12. 2. 1996 do 30. 11. 1996 daň F. ú. v J. ve výši 88.905,- Kč,

- za období od 10. 10. 1995 do 30. 11. 1996 pojistné na sociální zabezpečení O. s. s. z. v J. ve výši 105.286,- Kč,

- za období od 10. 1. 1996 do 30. 11. 1996 pojistné na zdravotní pojištění V. z. p. ČR pobočka J., v celkové výši 31.261,- Kč,

čímž v úhrnu za zmíněné období strhl zaměstnancům své firmy a následně neodvedl finanční prostředky v celkové výši nejméně 225.452,- Kč;

2) jako spolumajitel a jednatel společnosti V. P. s.r.o. se sídlem Ž., okr. J., v době, kdy vykonával funkci jednatele společnosti, a to od 20. 3. 1996 do 30. 6. 1999, tj. do vstupu společnosti do likvidace, nehradil z vlastního rozhodnutí částky stržené zaměstnancům zmíněné firmy pro F. ú. v J., O. s. s. z. v J. a V. z. p. ČR pobočka J., přičemž konkrétně zaměstnancům strhl a neodvedl

- za období od 20. 4. 1999 do 30. 6. 1999 daň F. ú. v J. ve výši 27.585,- Kč,

- za období od 10. 11. 1997 do 30. 6. 1999 pojistné na sociální zabezpečení O. s. s. z. v J. ve výši 102.329,- Kč,

- za období od 12. 8. 1996 do 30. 6. 1999 pojistné na zdravotní pojištění V. z. p. ČR, pobočka J., v celkové výši 50.509,- Kč,

čímž v úhrnu za uvedené období strhl zaměstnancům své firmy a neodvedl finanční prostředky v celkové výši nejméně 180.423,- Kč.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 20. 1. 2003 Krajský soud v Hradci Králové. Ten svým usnesením sp. zn. 11 To 382/2002 odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu zamítl.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ve lhůtě podle § 265e tr. řádu dovolání ze dne 18. 4. 2003, doplněné přípisem ze dne 20. 5. 2003. Dovolání směřuje jak proti rozhodnutí odvolacího soudu, tak proti výroku o vině a výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně. Obviněný se odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V odůvodnění svého dovolání vyslovuje názor, že soud nesprávně posoudil žalovaný skutek, když nepřihlédl ke všem rozhodným skutečnostem případu a neprovedl potřebné důkazy. Orgány činné v trestním řízení se dle tvrzení stěžovatele nepokusily zjistit sociální dopad na příslušnou část regionu v případě okamžitého ukončení činnosti organizace, dále má za to, že nebylo prokázáno, že skutečně byly předmětné částky zaměstnancům sraženy a že zaměstnanci v podstatě dotovali svými nevyplacenými částmi mezd alespoň částečný chod organizace.



V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a aby věc přikázal Okresnímu soudu v Jičíně k novému projednání a rozhodnutí, nebo aby sám ve věci rozhodl tak, že obviněného zprostí obžaloby.

K podanému vyjádření se písemně vyjádřil dne 11. 7. 2003 a dne 23. 7. 2003 státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ten konstatuje, že ačkoli se dovolatel odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, napadá skutková zjištění soudu, což není v souladu s dovolacími důvody dle § 265b tr. řádu. Proto navrhuje, aby dovolání V. K. bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, tento důvod dovolatel spatřuje v neprovedení všech důkazů, v nesprávném hodnocení důkazů provedených a tedy že podle jeho názoru nebyla jeho vina náležitě prokázána v průběhu dokazování. Námitky tedy směřují proti hodnocení důkazů v rámci skutkového zjištění soudu. Obviněný nevytýká konkrétní pochybení v právním posouzení skutku, tedy nesprávnou právní kvalifikaci již stabilizovaného skutkového základu, nebo jinak vadné hmotně právní posouzení věci, nýbrž prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Domáhá se tedy cestou dovolání nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění ve třetím stupni.

V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.

Nejvyšší soud má za to, že dovolatel musí na jedné straně v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení § 265b tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného V. K. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( § 265n tr. řádu ).

V Brně dne 9. září 2003

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h