3 Tdo 866/2005
Datum rozhodnutí: 10.08.2005
Dotčené předpisy:




3 Tdo 866/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. srpna 2005 o dovolání podaném R. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 6 To 604/2004 ze dne 19. 10. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 2 T 68/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 2 T 68/2001 ze dne 8. 4. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) trestního zákona (dále jen tr. zák.), kterého se dopustil skutkem, který je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen a k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu osmnácti měsíců.

V předmětné věci podal R. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 6 To 604/2004 ze dne 19. 10. 2004 tak, že je podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl jako nedůvodné.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal R. K. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. c), d), e), g), k) tr. ř. V důvodech tohoto svého opravného prostředku uvedl, že v přípravném řízení byla jeho výpověď zmanipulována vyšetřovatelem, nepodepsal ji (podpis v příslušném protokolu učinila jiná osoba), stejné oznámila soudu prvního stupně i svědkyně Ch., namítl dále, že nebyli slyšeni všichni svědci, kteří byli přítomni při kontrole jím řízeného vozu a také to, že mu byl soudem ustanoven obhájce, který řádně nehájil jeho zájmy. Konečně namítl, že bylo porušeno jeho právo být přítomen (jako obžalovaný u hlavního líčení) a že své obvinění považuje za účelové s cílem zlikvidovat jeho podnikání, když takto mu vznikla škoda ve výši jednoho milionu korun českých a také to, že jeho čin je již promlčen. Proto také navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a s ním související rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně zrušil a posledně jmenovanému soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupkyně) s tím, že je zřejmé, že žádný z deklarovaných dovolacích důvodů není námitkami uplatněnými v rámci odůvodnění podaného dovolání naplněn, vyjma tvrzení dovolatele o tom, že mělo být porušeno ustanovení o jeho přítomnosti v hlavním líčení ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. V tomto směru státní zástupkyně souhlasně odkázala na důvody obsažené v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu, kdy tento uvedl, že dovolatel byl v přípravném řízení řádně a po bezvadném poučení vyslechnut, k hlavním líčením u soudu prvního stupně se zásadně nedostavoval, soustavně se omlouval a jiným způsobem mařil řízení před soudem, a proto byl dovolateli také na jeho žádost ustanoven obhájce s nárokem na bezplatnou obhajobu. Ustanovený obhájce se k hlavnímu líčení dne 8. 4. 2004 (to skončilo odsuzujícím rozsudkem) řádně dostavil a to na rozdíl od dovolatele, který byl o jeho konání včas a řádně vyrozuměn. Ten se opět domáhal odročení hlavního líčení s poukazem na to, že jeho obhájce neplní řádně své povinnosti. Takto vznesenou námitku odvolací soud neshledal důvodnou, a proto dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením § 202 tr. ř., když provedl hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného. Obsahově shodná dovolací námitka je proto zjevně neopodstatněná, protože s ohledem na již uvedené i státní zástupkyně má za to, že v řízení před soudy nebyla porušena ustanovení zákona dotýkající se náležitostí stran přítomnosti obviněného při hlavním líčení. Proto také navrhla, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněné dovolací důvody v té které věci jsou právě těmi, které je možno považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jejich existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. K namítanému důvodu uvedenému v ustanovení § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. lze pouze ve stručnosti uvést, že dovolatel si nezvolil obhájce, ač mu v tom nebylo nijak bráněno (byl mu přiznán soudem i nárok na obhajobu bezplatnou), obhajobu, kterou nakonec vedl soudem mu ustanovený obhájce potom nelze označit za takovou, která by nebyla vedena řádně, když obhájce se účastnil soudních jednání, reagoval na jejich výsledek a to i v souladu s názory (přáními a stanovisky) svého klienta (dovolatele). K uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265i odst. 1 písm. g) tr. ř. nutno uvést, že tento důvod dovolání je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném rozhodnutí (výroku) soudu prvního stupně, byl tento potvrzen v přípravném řízení procesně bezchybně učiněnými výpověďmi jak samotného dovolatele, tak i svědky P. Ch. a Pe. Ch., zejména však i v řízení před soudem slyšenými svědky T. Chu. a P. Š., když o těchto výpovědích nelze z hlediska jejich věrohodnosti mít jakékoliv pochyby, když takto vedený rozsah dokazování nepochybně umožnil soudům závěr, že předmětný skutek (pro který byl nakonec dovolatel shledán vinným) se nepochybně stal. K uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., který je naplněn tehdy, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, lze pouze uvést, že v projednávané věci takový případ nenastal a v tomto směru dovolatel ani v rámci podaného dovolání argumentaci nevedl. Lze pouze stručně dodat, že pokud v napadeném rozsudku soudu prvního stupně nebylo souladně uvedeno písemné a číselné vyjádření v délce uloženého trestu zákazu činnosti, byl tento nedostatek napraven vydáním opravného usnesení Okresního soudu v Novém Jiříně č. j. 2 T 68/2001 125 ze dne 4. 2. 2003. Na tomto místě je tedy nutné uzavřít, že pokud by dovolání bylo podáno pouze ze shora uvedených důvodů, nezbylo by dovolacímu soudu než takto podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Z pohledu dovolatelem dále uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. d), e) tr. ř. lze mít za to, že jeho námitky jsou právně relevantní, avšak zjevně neopodstatněné. Důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je naplněn tehdy, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo veřejném zasedání. V této souvislosti lze obecně uvést, že dovolatel se zásadně ke konaným jednáním před soudy obou stupňů nedostavoval a to způsobem, který již nesl rysy obstrukce. K naposledy konanému hlavnímu líčení (a také veřejnému zasedání) se nedostavil s argumentací, že jemu ustanovený obhájce neplní ve vztahu k němu své povinnosti. Tento argument však oprávněně zejména i odvolací soud odmítl, když jej, posuzujíc i činnost ustanoveného obhájce, neshledal oprávněným. Ke stejnému závěru dospěl i dovolací soud a to i z důvodů již shora uvedených. Konečně k dovolacímu důvodu uplatněnému podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. nutno pouze ve stručnosti poukázat na to, že k předmětnému skutku došlo prokazatelně dne 29. 4. 2001, přičemž obvinění pro něj bylo dovolateli sděleno dne 1. 6. 2001 přípisem, který dovolatel převzal dne 7. 6. 2001 a dále si nepochybně počínal způsobem, který prokazuje, že o svém trestním stíhání věděl. Z hlediska namítaného promlčení trestního stíhání ve své věci je potom na místě pouze poukázat na ustanovení § 67 odst. 3 tr. zák. týkající se přerušení trestního stíhání za podmínek v něm uvedených. Ty nastaly i ve věci dovolatele, když jeho věc byla pravomocně skončena soudy v řízení před nimi vedenými citovaným usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 10. 2004.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 10. srpna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka