3 Tdo 811/2005
Datum rozhodnutí: 13.07.2005
Dotčené předpisy:




3 Tdo 811/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. července 2005 o dovolání podaném V. K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 10 To 423/2004 ze dne 27. 10. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 21/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 2 T 21/2003 ze dne 18. 5. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákona (dále jen tr. zák.) a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen a doplněn trestem zákazu pobytu spočívajícím v zákazu zdržovat se v obci R. v P. na dobu tří let a trestem propadnutí věci v rozsudku specifikované.

V předmětné věci podal V. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. 10 To 423/2004 ze dne 27. 10. 2004 tak, že podané odvolání podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) jako nedůvodné zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal V. K. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že za nesprávné považuje závěry soudů o jeho vině, když na ni z provedeného dokazování není možné usoudit. V této souvislosti poukázal na to, že proti výpovědi poškozeného stojí výpovědi dvou svědků a na jejich základě lze dovodit, že v kritické době nemohl být na místě trestného činu, tak jak bylo označeno soudem. Podle jeho názoru tak jde o dvě verze popisu skutku a proto takto nelze bezpečně určit, která z nich odpovídá skutečnosti, měl tedy soud volit tu, která je pro dovolatele, jako obviněného, příznivější. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby dovolací soud zrušil citovaný rozsudek, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující a přikázal věc Okresnímu soudu v Trutnově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl .

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce) s tím, že dovolatelova argumentace spočívá v tom, že přisouzeného jednání se nedopustil, když v tomto směru zpochybňuje usvědčující výpověď poškozeného a s poukazem na další dvě svědecké výpovědi nabízí vlastní skutkové hodnocení předmětné věci. Státní zástupce poukázal na uplatněný dovolací důvod s tím, že v jeho rámci lze namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně právně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu neobsahuje, případně o žádný trestný čin nejde. Jde přitom o skutek, jak byl zjištěn soudem, z čehož také vyplývá, že v rámci uplatněného dovolacího důvodu nelze namítat nesprávnost skutkových zjištění, hodnocení provedených důkazů či neúplnost dokazování. Zásah do skutkových zjištění lze potom učinit v řízení o dovolání pouze tehdy, pokud je zjištěn extrémní nesoulad mezi vykonanými skutkovými zjištěními a právními závěry soudů a současně učiní-li dovolatel tento nesoulad předmětem dovolání. O takový případ však v dané věci nejde, neboť svědecké výpovědi poškozeného jsou věrohodné a potvrzeny i svědeckou výpovědí M. P., přičemž současně ze svědeckých výpovědí MUDr. M. a Ing. S. (na které dovolatel poukazuje) nelze nijak přesvědčivě dovodit, že se dovolatel v kritické době nemohl zdržovat na místě, kde se uvedené trestné činnosti dopustil. V této souvislosti státní zástupce poukázal i na důvody obsažené v rozhodnutí odvolacího soudu v rámci kterých vysvětlil, že dovolatel měl dostatečné možnosti být přítomen v kritické době na místě trestného činu a to i z hlediska časových a technických podmínek při přesunu mezi obcí R. v P. a H. K. Námitky uplatněné dovolatelem tak stojí mimo rámec jím označeného dovolacího důvodu a v posuzované věci tak není nesoulad (a již vůbec ne extrémní) mezi vykonanými skutkovými zjištěními a právními závěry soudu. Proto také navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu skutku, který je obsažen v příslušném výroku soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených svědeckých výpovědí v konkurenci zejména s výpověďmi poškozeného. Z uvedeného potom dovozuje, že trestné činy, pro které byl nakonec shledán vinným, nebyly soudy spolehlivě a jednoznačně prokázány. Z důvodů napadeného rozhodnutí však jednoznačně plyne, že námitkami dovolatele v uvedeném směru se odvolací soud odpovědně zabýval a uvedl z jakých důvodů má za to, že dovolatel měl dostatečný čas i technické možnosti k návratu z obce R. v P. (místa trestné činnosti) do H. K., kde poukazoval na již označené svědecké výpovědi, když z jejich obsahu nelze dovodit, že by v kritické době spáchání uvedených trestných činů nemohl být přítomen právě v obci R. v P. Soudy tak přesvědčivě odůvodnily důkazní postup ve věci a stejně tak se vypořádaly s dovolatelem namítanými rozpory v rámci vedeného dokazování a určily tak jednoznačně, která z variant skutkového děje odpovídá realitě.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst.1 písm.b) tr.ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr.ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 13. července 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka