3 Tdo 756/2003
Datum rozhodnutí: 25.09.2003
Dotčené předpisy:




3 Tdo 756/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. září 2003 dovolání obviněného S. L., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 11 To 329/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 2 T 4/2002, a rozhodl t a k t o :

Dovolání S. L. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 2 T 4/2002, byl obviněný S. L. uznán vinným trestným činem podvodu formou organizátorství podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zákona k § 250 odst. 1, 2 tr. zákona a byl odsouzen podle § 250 odst. 2 tr. zákona za použití § 53 odst. 1 tr. zákona k peněžitému trestu ve výši 40.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zákona mu byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Součástí rozsudku je i výrok o náhradě škody.

Podkladem výroku se stalo zjištění soudu prvního stupně podrobně rozvedené pod bodem 3) výroku rozsudku.

Uvedený rozsudek bezprostředně nenabyl právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval dne 31. 3. 2003 ve veřejném zasedání Krajský soud v Hradci Králové. Ten svým rozsudkem sp. zn. 11 To 329/2002 podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, který byl uložen tomuto obviněnému a podle § 259 odst. 3 tr. řádu v rozsahu zrušení sám nově rozhodl tak, že mu podle § 250 odst. 2 tr. zákona uložil trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zákona byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 30 měsíců. V ostatních výrocích zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn.

Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Náchodě dovolání, ve kterém napadá výrok odvolacího soudu o trestu, jakož i výrok o vině i náhradě škody, které zůstaly rozsudkem odvolacího soudu nezměněny. Odkazuje se při tom na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť je přesvědčen, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

V odůvodnění svého dovolání vznáší námitky proti provádění a hodnocení důkazů a tvrdí, že provedeným dokazováním mu nebylo podvodné jednání náležitě prokázáno, dále že nebyl a nemohl být iniciátorem jednání, týkajícího se spoluobžalovaných a že neexistovaly přímé důkazy, které by jeho vinu potvrzovaly. Z toho vyvozuje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, a proto v petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, která konstatuje, že obsah dovolání je v rozporu s formálně uplatněným dovolacím důvodem. Upozorňuje, že veškeré uplatněné námitky dovolatele směřují do oblasti skutkových zjištění soudu a námitka nesprávného právního posouzení je uplatněna teprve následně, ve vazbě na údajně nedostatečné dokazování. Vyslovuje tedy názor, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v § 265b tř. řádu, a proto navrhuje jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, tento důvod dovolatel spatřuje v nedostatečném provedení důkazů a jejich nesprávném hodnocení a tedy že podle jeho názoru nebyla jeho vina náležitě prokázána v průběhu dokazování. Námitky tedy směřují proti hodnocení důkazů v rámci skutkového zjištění soudu. Obviněný nevytýká konkrétní pochybení v právním posouzení skutku, tedy nesprávnou právní kvalifikaci již stabilizovaného skutkového základu, nebo jinak vadné hmotně právní posouzení věci, nýbrž prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Domáhá se tedy cestou dovolání nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění. V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení § 265b tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného S. L. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný ( § 265n tr. řádu ).

V Brně dne 25. září 2003

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h