3 Tdo 711/2011
Datum rozhodnutí: 13.07.2011
Dotčené předpisy: § 161 odst. 1,2 písm. b) tr. zák.




3 Tdo 711/2011 -20 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. července 2011 o dovolání podaném R. T., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 7 To 538/2010 ze dne 1. 2. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 4 T 69/2009, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 4 T 69/2009 ze dne 16. 6. 2010 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) trestního zákona (dále jen tr. zák.) a podplácení podle § 161 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl podle § 171 odst. 1 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků. Podle § 161 odst. 2 tr. zák. byl dále odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců a i pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

V předmětné věci podal R. T. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem sp. zn. 7 To 538/2010 ze dne 1. 2. 2011 a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zrušil napadený rozsudek ve výroku o uložení souhrnného trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců (uložený dovolateli za trestný čin dle § 161 odst. 2 tr. zák.) a za použití § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že dovolatele odsoudil za trestný čin podplácení podle § 161 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců a pro jeho výkon jej zařadil do věznice s ostrahou.

Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal R. T. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a splnění všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že stran trestného činu podplácení dle § 161 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. nešlo o nabídku úplatku, ale pouze o požádání příslušníka vězeňské stráže o shovívavost v tom směru, aby se tento jeho přestupek dále neprojednával. Má za to, že takto nelze v jeho jednání spatřovat označený trestný čin pro absenci jeho subjektivní stránky, kdy chyběl z jeho strany úmysl nabídnout a poskytnout předmětnou finanční hotovost oproti poskytnutí výhody. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) napadený (citovaný) rozsudek Krajského soudu v Plzni, stejně jako jemu předcházející rozsudek Okresního soudu Plzeň-město podle § 265k tr. ř. zrušil a podle § 265 l odst. 1 tr. ř. věc přikázal soudu, aby ji v potřebném rozsahu projednal a rozhodl .

K podanému dovolání státní zástupce Nejvyššího zastupitelství České republiky přípisem ze dne 29. 4. 2011 pouze uvedl, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné právní hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že v předmětném skutku nelze spatřovat jeho úmyslné jednání směřující k nabídce úplatu proti poskytnutí výhody. Takto uplatněnou námitku lze mít za uplatněnou právně relevantně, současně je však zjevně neopodstatněnou. V uvedeném směru totiž (při nesporně učiněných skutkových zjištěních, kdy také odvolací soud vysvětlil, proč pokládal za nadbytečné doplnění dokazování navrženého dovolatelem) oba soudy přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, proč popsané jednání dovolatele pokládaly za úmyslné a tedy za takové, které naplnilo i namítanou subjektivní stránku označeného trestného činu. Ostatně i dovolatel v rámci podaného dovolání uvedl, že žádal, aby u něj nalezená hotovost byla uložena na jeho konto a za prominutí svého prohřešku nic nenabízel. Z výpovědi označených svědků (příslušníků vězeňské stráže) však zjevně vyplývá, že jednomu z nich nalezenou bankovku nabídl právě ve snaze vyhnout se kázeňskému postihu. Jeho jednání tak zjevně vykazuje rysy jednání v přímém úmyslu, když věděl, že způsobem uvedeným v trestním zákoně poruší jím chráněný zájem (potírání podplácení) a chtěl také takové porušení způsobit. Svým jednáním tak naplnil všechny atributy jak složky volní, tak i vědomostní, když chtěl podplatit a současně věděl, že zákon takové jednání pokládá za trestné. Konečně námitka stran toho, že soudy měly upustit od uložení souhrnného trestu (postrádající argumentaci), nemůže být podřazena pod dovolací důvod.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 13. července 2011

Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka