3 Tdo 645/2003
Datum rozhodnutí: 19.06.2003
Dotčené předpisy:




3 Tdo 645/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. června 2003 o dovolání podaném obviněným P. G., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 5 To 60/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 T 12/97, t a k t o :

Podle § 265i odst.1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2002, sp. zn. 36 T 12/97, byl obviněný P. G. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podle § 60a odst. 1 tr. zák. a § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků s dohledem. Podle § 60a odst. 3 tr. zák. byla obviněnému uložena povinnost ve zkušební době podle svých sil uhradit způsobenou škodu a podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu soukromého podnikání v oborech práce zámečnické, restaurační a ubytovací služby, obchodní a zprostředkovatelská činnost, zejména v oblasti spotřebního, elektronického a potravinářského zboží, zemědělských výrobků a výrobků v oblasti biotechnologie, stavebních materiálů a hmot, technologického zařízení pro investiční výstavbu, stavební práce dodavatelským způsobem, zejména v oblastech vodoinstalatérských, topenářských a železářských na dobu deseti roků.

O odvolání státního zástupce proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 5 To 60/2002, kterým napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o uložených trestech a způsobu jejich výkonu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému P. G. uložil trest odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu soukromého podnikání s předmětem činnosti zámečnické práce, restaurační a ubytovací služby, vodoinstalatérské práce, topenářské práce, železářské práce, stavební práce dodavatelským způsobem a obchodní a zprostředkovatelská činnost na dobu deseti roků.

Shora citovaný rozsudek Vrchního soudu v Olomouci napadl obviněný ve výroku, kterým byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a ve výroku, kterým byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Dovolatel v odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že hodnocení jeho osoby odvolacím soudem bylo nesprávné a irelevantní, neboť soud vycházel z neexistujících důkazů, když přihlížel k dalšímu trestnímu stíhání obviněného ve věci, v níž dosud nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí. Podle vyjádření dovolatele není rovněž pravdou, že by nevyjádřil účinnou lítost nad svým jednáním. Odvolacímu soudu dále vytkl neshledání podmínek pro užití moderačního práva podle § 39a odst. 3 tr. zák. a skutečnost způsobu zařazení obviněného do výkonu trestu. Účelu trestu ve smyslu § 23 odst. 1 tr. zák. bylo podle jeho názoru možno dosáhnout bez represivního působení ve formě nepodmíněného trestu odnětí svobody. Proto navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil práva vyjádřit se písemně k podanému dovolání ve smyslu § 265h odst. 2 věta prvá tr. ř. Podle jeho názoru deklarovaný dovolací důvod nekoresponduje s rozsahem, v němž dovolatel napadá meritorní rozhodnutí a argumenty uvedené v dovolání neodpovídají žádnému ze zákonem definovaných dovolacích důvodů. V petitu svého vyjádření státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.

Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněnému uložen trest.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Dovolání je totiž specifický mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř., takže Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další (v pořadí již třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři. V takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do pozice soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní posouzení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění. V žádném případě nelze postupovat opačně, neboť pak by ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Takový dovolací důvod však v ustanovení § 265b tr. ř. pro podání dovolání uveden není.

Jak bylo uvedeno výše, dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu, přičemž odvolacímu soudu vytkl způsob hodnocení jeho osoby, zařazení obviněného do výkonu trestu a neshledání podmínek pro užití moderačního práva podle § 39a odst. 3 tr. zák. Námitky nedostatků v hodnocení osoby obviněného odvolacím soudem mají svůj podklad v hodnocení důkazů a tedy ve skutkových vadách, které nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání, jak je vysvětleno shora. V této části bylo proto dovolání podáno z jiného důvodu než důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud dále shledal, že v případě dovolacích námitek proti zařazení obviněného do výkonu trestu a neshledání podmínek pro užití moderačního práva podle § 39a odst. 3 tr. zák. rozsah napadení rozsudku soudu II. stupně neodpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu, neboť důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není určen k nápravě vad výroku o trestu. Za důvody dovolání určené k nápravě vad výroku o trestu je třeba považovat důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. h), i) tr. ř. a v případě uložení trestu odnětí svobody na doživotí také důvod podle § 265b odst. 2 tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup. Protože žádný z dovolacích důvodů určených k nápravě vad výroku o trestu dovolatelem uplatněn nebyl, Nejvyšší soud shledal, že také v této části bylo dovolání podáno z jiného důvodu než důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že aplikace moderačního ustanovení § 39a odst. 3 tr. zák. je právem soudu, nikoli jeho povinností. I při existenci podmínek stanovených v citovaném ustanovení záleží na úvaze soudu, využije-li možnosti zařadit obviněného do jiného typu věznice či nikoli. Aplikace § 39a odst. 3 tr. zák. má svou podstatu v hodnocení důkazů, proto opět s odkazem na shora uvedené nepřísluší dovolacímu soudu hodnotit postup soudu nižšího stupně při aplikaci citovaného ustanovení.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku o trestu a jeho výkonu z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který však není určen k nápravě vad těchto výroků. Ostatní dovolací námitky mají svůj původ v rozsahu a kvalitě dokazování a volného hodnocení důkazů soudy nižších stupňů, tedy ve skutkových vadách. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 19. června 2003

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová