3 Tdo 644/2003
Datum rozhodnutí: 13.08.2003
Dotčené předpisy:




3 Tdo 644/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. srpna 2003 dovolání obviněného J. E., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2003, sp. zn. 9 To 472/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 1 T 8/2002, a rozhodl t a k t o :

Dovolání obviněného J. E. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. 8. 2002, sp. zn. 1 T 8/2002 byl obviněný J. E. uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona a trestnými činy poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zákona, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, 3 tr. zákona, podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zákona, a byl odsouzen podle § 238 odst. 3 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roky a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou.



Součástí rozsudku je i rozhodnutí soudu prvního stupně o vině a trestu a o zproštění obžaloby jiných obviněných, jakož i rozhodnutí o náhradě škody.

Podkladem výroku o vině obviněného J. E. se stalo zjištění soudu prvního stupně, že

1) obvinění M. R. a J. E. společně s další osobou v době od 17. 30 hod. dne 4. 10. 2000 do 07.05 hod. dne 5. 10.2000 provedli vloupání do prodejny C. v obci B., kde po předchozím odstranění řetězu u vrat a vypáčení mříže u okna prodejny odcizili 12 ks jízdních kol, náhradní díly na horská kola, teflonový olej, 4 páry sportovní obuvi ATH-M27750, 10 ks fotografických filmů zn. AQFA, 7 ks fotografických filmů KODAK, nejméně 4 ks cyklistických čepic, nejméně 7 párů cyklistických rukavic, nejméně 3 ks turistických map a finanční hotovost ve výši 500,- Kč, čímž způsobili majiteli prodejny J. R., škodu a to poškozením zařízení ve výši 3. 130,- Kč a odcizením způsobili další škodu, a to ve výši 242.341,- Kč,

2)obvinění J. E. a D. B. společně s další osobou s dalším dosud nezjištěným spolupachatelem v době od 06.00 hod. do 08.30 hod. dne 15. 3. 2001 provedli vloupání do rekreační chaty v obci H., okr. P., kde po rozbití skleněné výplně okna v přízemí a vypáčení vchodových dveří vnikli do chaty, kde následně poškodili další 3 dveře, střešní okno, kulaté okénko a luxfery v garáži a z chaty odcizili 2 ks klíčů, barevný televizor zn. JVC, silonovou bundu, 4 ks obrazů a do vchodové haly připravili k odcizení fritovací hrnec zn. ETA, starý gramofon na kličku, dětský nafukovací bazén, nerezovou pánev, křovinořez zn. STIHL, elektrické šipky, elektrickou kotoučovou pilu zn. NAREX, elektrickou rozbrusku zn. OK, kalové čerpadlo, vysavač zn. ETA, igelitové tašky s potravinami, cyklistický dres, 2 páry lyží s vázáním, překapávač na kávu, stan, kufřík s nářadím, 3 kufříky s gramodeskami, 2 skořepinové cestovní kufry, radiomagnetofon, lyžařské boty a satelitní anténu, čímž způsobili majiteli B. V., škodu na poškození ve výši 18.730,- Kč, odcizením věci byla způsobena škoda ve výši 15.490,- Kč a hodnota věcí připravených k odcizení činila 31.675,- Kč,

3)v přesně nezjištěné době ve druhé polovině roku 2000 převzal od obžalovaného D. B. zahradní malotraktor zn. POWERTRAC v hodnotě 13.129,- Kč, ačkoli věděl, že tato věc pochází z trestné činnosti a traktor s pomocí obž. R. dále prodal za 25.000,- Kč.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podali obvinění D. B., J. E. a M. R. odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 15. 1. 2003 Krajský soud v Praze. Ten svým rozsudkem sp. zn. 9 To 472/2002 zrušil rozsudek soudu prvního stupně ohledně obviněného D. B. ve výroku o trestu a v této věci znovu rozhodl; odvolání J. E. a M. R. byla odvolacím soudem podle § 256 tr. řádu zamítnuta.

Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný J. E. proti rozsudku Městského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ve lhůtě podle § 265e tr. řádu dovolání, ve kterém napadá obě rozhodnutí soudů v celém rozsahu, přičemž se odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V odůvodnění svého dovolání tvrdí, že byl uznán vinným ze tří skutků, aniž by existoval jediný přímý důkaz o naplnění skutkové podstaty jakéhokoliv trestného činu a který by tedy byl důvodem k rozhodnutí soudu o vině a trestu. U jednotlivých skutků v odůvodnění svého dovolání uvádí vlastní hodnocení provedených důkazů a vyslovuje nesouhlas se závěry soudu. V petitu dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí ve výroku o vině i ve výroku o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, tento důvod dovolatel spatřuje v tom, že podle jeho názoru nebyla trestnost jeho jednání náležitě prokázána v průběhu dokazování, námitky směřují proti hodnocení důkazů v rámci skutkového zjištění soudu. Obviněný tedy nevytýká konkrétní pochybení v právním posouzení skutku, tedy nesprávnou právní kvalifikaci již stabilizovaného skutkového základu, nebo jinak vadné hmotně právní posouzení věci, nýbrž prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu.

V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení § 265b tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. E. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 13. srpna 2003

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h