3 Tdo 633/2013
Datum rozhodnutí: 26.06.2013
Dotčené předpisy: § 265f odst. 1 tr. ř., § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.



3 Tdo 633/2013 -19

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. června 2013 o dovolání obviněného Ing. J. S.,proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 27. 3. 2012, č. j. 6 To 95/2012-65, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 31 T 187/2011, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání odmítá .

Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 1. 2012, č. j. 31 T 187/2011-47, byl obviněný Ing. J. S. uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku (tj. zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 (dále jen tr. zákoník /) na skutkovém základě podrobně popsaném ve výroku o vině. Za to byl podle § 196 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.

O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 27. 3. 2012, č. j. 6 To 95/2012-65, jímž je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 27. 3. 2012 (§ 139 odst. 1 písm. b/ cc/ tr. ř.).

Shora citované usnesení odvolacího soudu napadl obviněný Ing. J. S. následně dovoláním , které bylo Nejvyššímu soudu spolu se spisem předloženo dne 27. 6. 2012. Nejvyšší soud před projednáním věci zjistil, že dovolání chybí jedna z obligatorních obsahových náležitostí podle § 265f odst. 1 tr. ř., a sice povinný odkaz na ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř., tj., o který zákonný dovolací důvod se uplatněný mimořádný opravný prostředek opírá. Podané dovolání bylo dále specifické tím, že obviněný je podal prostřednictvím obhájkyně JUDr. Evy Mészárosové, se sídlem A., D. S., S. r., přičemž z podání nebylo možno zjistit, zda jmenovaná advokátka vůbec splňuje předpoklady podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, aby obviněného mohla jako obhájkyně zastupovat v dovolacím řízení před Nejvyšším soudem.

Na tyto skutečnosti poukázal i státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k předmětnému dovolání (§ 265h odst. 2 tr. ř.), které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 5. 6. 2012.

Na tomto místě je třeba poznamenat, že za výše konstatovaného stavu věci bylo povinností předsedy senátu soudu prvního stupně (zde samosoudce), aby ještě před tím, než podané dovolání vůbec předložil Nejvyššímu soudu, postupoval v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř. a vyzval dovolatele především k odstranění výše uvedené vady podaného dovolání (absence označení dovolacího důvodu) ve stanovené lhůtě dvou týdnů s upozorněním, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Ve výzvě bylo nutno obviněného rovněž upozornit na to, že doplnění dovolání o chybějící obligatorní náležitosti může - s ohledem na ustanovení § 265d odst. 2 věty první tr. ř. - učinit pouze prostřednictvím obhájce. Dovolatel měl být upozorněn i na skutečnost, že v případě, kdy již uplynula zákonná dovolací lhůta, je s ohledem na ustanovení § 265f odst. 2 tr. ř. odstranění vad dovolání mimo lhůtu možné jen v rozsahu a z důvodů, jejichž rámec je vymezen původním podáním.

Poněvadž v posuzovaném případě tento postup dodržen nebyl, vrátil Nejvyšší soud přípisem ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. 3 Tdo 782/2012, dovolání obviněného včetně spisu bez meritorního rozhodnutí zpět soudu prvního stupně s tím, že v rámci řízení podle § 265h tr. ř. bude nejprve nutno odstranit zjištěné procesní nedostatky. Jinými slovy, obviněnému (a tedy i jeho obhájkyni) měla být dána možnost podané dovolání doplnit a jeho obsah - pokud jde o povinné náležitosti dovolání - uvést do souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. ř. Soudu prvního stupně předseda senátu Nejvyššího soudu zároveň podle § 265o odst. 2 věty první uložil, aby současně s výzvou k doplnění dovolání bylo provedeno příslušné šetření za účelem zjištění, zda JUDr. Mészároszová splňuje zákonné podmínky pro zastupování obviněného v dovolacím řízení před Nejvyšším soudem, tj. především zda je oprávněna k výkonu advokacie ve Slovenské republice, případně v jiné členské zemi Evropské Unie, a zda si po dohodě s obviněným jako klientem ustanovila konzultanta z řad advokátů vedených v seznamu České advokátní komory v otázkách procesního práva, které budou v řízení řešeny.

Dovolání obviněného bylo Nejvyššímu soudu opětovně předloženo dne 18. 6. 2013. Z předloženého procesního spisu Nejvyšší soud mimo jiné zjistil, že Okresní soud ve Zlíně v mezidobí rozhodl usnesením ze dne 11. 2. 2013, č. j. 31 T 187/2011-110, tak, že podle § 368 tr. ř. a Článku I odst. 1 Amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013 je obviněný účasten této amnestie, kterou se mu promíjí uložený nepodmíněný trest odnětí svobody s účinkem, že se na něj hledí jako by odsouzen nebyl.

Ze spisu ale především vyplývá, že samosoudce splnil Nejvyšším soudem uložené pokyny potud, že obviněnému i jeho obhájkyni - advokátce JUDr. Mészárosové zaslal výzvu podle § 265h odst. 1 tr. ř. k doplnění dovolání a JUDr. Mészárošové též k doložení splnění podmínek pro výkon advokacie v České republice (č. l. 107 a 108 spisu). Obviněný výzvu soudu prvního stupně, doručovanou mu poštou do místa bydliště, nepřevzal (viz adresa označená pro účely doručování /§ 55 odst. 1 písm. c tr. ř./ na č. l. 11 spisu a dodejka na č. l. 108/2). Vznik tzv. fikce doručení zde lze opřít o ustanovení § 64 odst. 2 tr. ř. per analogiam. Doručení jeho obhájkyni bylo řádně vykázáno dne 7. 9. 2012 . Spolu s výzvou jí byl zaslán (připojen) i text výše zmiňovaného přípisu Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2012, který soud prvního stupně zároveň marně doručoval obviněnému. Obhájkyně JUDr. Mészárosová na předmětnou výzvu ve stanovené lhůtě dvou týdnů, jakož ani následně (tj. ke dni opětovného předložení dovolání Nejvyššímu soudu) nijak nereagovala a podané, jejím prostřednictvím již vypracované dovolání (§ 265d odst. 2 tr. ř.) ani přes obdrženou výzvu (§ 265h odst. 1 tr. ř.) nedoplnila o chybějící povinné náležitosti.

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání. Poněvadž v posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného Ing. J. S. neobsahuje všechny povinné náležitosti výslovně stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., rozhodl o odmítnutí jeho dovolání, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. června 2013

Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler