3 Tdo 61/2017
Datum rozhodnutí: 25.01.2017
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.



3 Tdo 61/2017-23

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2017 o dovolání obviněné J. H. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 8. 2016, č. j. 6 To 202/2016-379, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 3 T 179/2014, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání odmítá .

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 2. 2016, č. j. 3 T 179/2014-337, byla obviněná J. H. uznána vinnou přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku (tj. zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 /dále jen tr. zákoník. /) na skutkovém základě popsaném v bodě ad 1/ výroku o vině a přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku za jednání popsané v bodě ad 2/ výroku o vině. Za tyto přečiny a za další sbíhající trestnou činnost byla podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, odsouzena k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice s dozorem. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud současně zrušil výroky o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 2. 2015, č. j. 3 T 20/2015-196, rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 13. 5. 2015, č. j. 3 T 182/2014-253, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. 10. 2015, č. j. 2 T 61/2015-194, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2015, č. j. 6 To 372/2015-226, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo těmito zrušeními, pozbyla podkladu. Výroky podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému JUDr. K. H., advokátu se sídlem M., K., částku 180.200 Kč, a poškozené M. V., trvale bytem R., částku 71.108 Kč. Poškozeného JUDr. K. H. pak soud podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

O odvolání obviněné proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 8. 8. 2016, č. j. 6 To 202/2016-379, jímž je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 8. 8. 2016 (§ 139 odst. 1 písm. b/ cc/ tr. ř.).

Shora citované usnesení odvolacího soudu napadla obviněná J. H. následně dovoláním , v němž se omezila toliko na konstatování jeho přípustnosti podle § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. a na příslib, že je odůvodní ve lhůtě dvou týdnů.

Opis dovolání obviněné byl samosoudkyní soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci, jemuž byl doručen dne 16. 12. 2016. Přípisem doručeným Nejvyššímu soudu dne 9. 1. 2017 pověřená státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že Nejvyšší státní zastupitelství se k němu věcně vyjadřovat nebude. Vyjádřila pouze souhlas s tím, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání tohoto opravného prostředku.

Obviněná J. H. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se jí bezprostředně dotýkají. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.). Jeho přípustnost byla (v obecné rovině) podložena ustanovením § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť směřovalo proti rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé a jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) obviněné proti rozsudku soudu prvního stupně uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byla uznána vinným a byly jí uložen trest.

K otázce, zda podané dovolání zároveň splňuje povinné obsahové náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř., učinil Nejvyšší soud následující závěry:

Podle § 265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání obviněného vedle obecných náležitostí podání (§ 59 odst. 3 tr. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které se dovolání opírá. Tím dovolatel zároveň vymezí rozsah budoucího přezkumu Nejvyšším soudem (§ 265c tr. ř.).

Nesplňuje-li dovolání obviněného podané prostřednictvím obhájce náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., vyzve ho předseda senátu (samosoudce) soudu prvního stupně, který je příslušný konat řízení podle § 265h tr. ř., aby vady odstranil ve lhůtě dvou týdnů, kterou mu zároveň stanoví, a upozorní ho, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.

Samosoudkyně soudu prvního stupně výše uvedenou povinnost v posuzované trestní věci řádně splnila. Podle § 265h odst. 1 tr. ř. vyzvala obviněnou J. H. i jejího obhájce JUDr. Mgr. Karla Horáka k odstranění vad dovolání, resp. k jeho doplnění o obligatorní náležitosti. K tomu jim v souladu se zákonem stanovila lhůtu dvou týdnů a současně je upozornila, že pokud dovolání nedoplní, bude odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Předmětnou výzvu spolu s upozorněním převzala obviněná dne 29. 11. 2016 a obhájce dne 19. 11. 2016 (viz č. l. 432 verte spisu). Obviněná však prostřednictvím obhájce své dovolání o nezbytné zákonné náležitosti ve stanovené lhůtě, která marně uplynula dnem 13. 12. 2016 (úterý), ani později nedoplnila.

Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že se dovolání obviněné J. H. podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítá pro nesplnění náležitostí obsahu dovolání, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. 1. 2017


JUDr. Eduard Teschler
předseda senátu